Zdražování v Česku zrychluje. Ceny rostly v srpnu víc než o čtyři procenta, tedy nejvyšším tempem za třináct let. Týká se to téměř všech výrobků a služeb. Vývoj překonal očekávání analytiků i České národní banky. Podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka to není důvod k přehnaným obavám. Věří, že návrat do blízkosti cílového pásma inflace mezi dvěma až třemi procenty nastane během příštího roku, uvedl v pořadu Události, komentáře (UK). Podle předsedy Českého statistického úřadu Marka Rojíčka je nyní důležité, aby lidé nefixovali inflační očekávání. To by jinak dál povzbuzovalo inflaci, řekl v UK.
Rusnok mírní obavy z inflace. Vidí za ní mimo jiné zelené tlaky
UK: Inflační šok (zdroj: ČT24)
Inflace se v Česku v srpnu zvýšila o 4,1 procenta, nejvíc od listopadu 2008. Podle Rusnoka se ale její vzedmutí nad úroveň toleranční zóny ve výši tří procent očekávalo, a tak není důvod k přehnaným obavám.
„Bohužel se sešly velmi silné důvody, zejména globální. To jsou všechny ty nedostatky surovin, zdražování různých polotovarů, které se používají pro výrobu vlastně čehokoliv. Zejména silné je to třeba ve stavebnictví, ale i v dalších oblastech. Současně víme, že česká ekonomika už před covidem trpěla určitým přehřívání zejména trhu práce, to se nám velmi rychle vrátilo. Covidová krize, v uvozovkách, to nijak nezmírnila,“ přiblížil.
Svou roli hraje podle něho i třetí faktor – určité strukturální změny v ekonomice, které zvyšují náklady. „Mám na mysli ozeleňování za každou cenu, to vidíme na automobilovém sektoru, v energetice, tam teprve bohužel náraz do maloobchodních cen přijde,“ dodal.
Upozornil, že rozdíl ve výši jednoho procentního bodu, na který se vyhoupla inflace nad očekávanou úroveň, není sice malý, nicméně se jedná o jednoměsíční ukazatel, který je obtížné „přesně trefit“, protože se skládá z tisíců položek. „A tak, jako jsme se zmýlili my v odhadu měsíce, tak se mýlí celá řada analytických pracovišť na nás jistě nezávislých, takže není to zase nic tak úplně neobvyklého,“ dodal.
Navíc je potřeba podle něho vzít v úvahu ještě jeden fakt, a to je mezinárodní kontext. Jednak není Česko s vysokou inflací samo, například ve Spojených státech činí přes pět procent nebo v Německu téměř 3,5 procenta, a dále roli hraje i používaný index českého statistického úřadu – ten je podle guvernéra mnohem poctivější v měření inflace než ten, který se používá například v eurozóně.
„My používáme index, který obsahuje také takzvané imputované nájemné, to jsou náklady na vlastnické bydlení. Tam jsou třeba položky typu, kolik stojí stavební práce, stavební materiály, kolik stojí ceny nemovitostí. A to je zrovna položka, která teď nejvíc překvapila v tomto měsíci, která bohužel souvisí zejména se stavebními cenovými položkami. Kdybychom používali index, který používá eurozóna, tak jsme někde uprostřed,“ upozornil.
Při použití tohoto indexu, kdy například Německo vykazuje inflaci ve výši 3,4 procenta, by v Česku tento odpovídající údaj činil 3,1 procenta.
Předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček doplnil, že zdražování se týká řady položek a těch, které se vyvíjejí opačným směrem, je málo, jako například ovoce nebo mobilní tarify. Nejde ale podle něho zatím specifikovat, co už si nyní kvůli růstu cen lidé odpírají, protože úřad to takto detailně a na časté frekvenci nesleduje.
Sazby porostou
Podle Rusnoka centrální banky, a tedy i ČNB očekávají, že se cenový růst brzy vrátí do očekávaných úrovní, a to zhruba v prvním pololetí příštího roku.
„Přesně vám to nikdo asi nebude garantovat, ale vrátíme se někam do koridoru mezi dvěma až třemi procenty. Nicméně, protože některé faktory jsou podle všeho trvalejšího charakteru, tak se obávám, že budou znovu tlačit inflaci do vyšších poloh,“ sdělil s tím, že jde například o výdaje na energie.
„Protože jestliže stojí dnes megawatthodina sto euro, stávala taky třicet nebo čtyřicet, tak je jasné, že se to v cenách projeví. Dnes navíc tlačíme všechno do elektřiny, včetně aut, tak asi lze očekávat, že žádné zlevňování zrovna nenastane,“ dodal. Doplnil, že z indexu se naopak zřejmě ale vytratí pohonné hmoty, protože jejich ceny by měly spíše klesat. „Takže ano, dojde ke zklidnění, dojde k návratu inflace blíže tomu našemu dvouprocentnímu cíli, ale rozhodně se nevrátíme do nějakých nulových úrovní,“ zdůraznil.
Bankovní rada zasedá jednak už koncem září a dále pak do konce roku ještě dvakrát. O kolik budou vyšší úrokové sazby, se sice nedá podle Rusnoka v této chvíli říci, nicméně jejich zvýšení považuje vzhledem k „proinflační perspektivě“ za jisté.
„Budeme dále sazby vracet do nějakých normálních úrovní, ony jsou stále extrémně nízké. Vezměme si, že je máme kolem jednoho procenta a máme inflaci tři, dokonce teď čtyři procenta, takže máme reálně záporné, velmi silně záporné úrokové sazby. Takže ano, budou růst a jestli to bude dohromady o další jedno procento, nebo 50 bazických bodů, to vám teď neřeknu,“ doplnil.
Podle Rojíčka je každopádně nyní důležité lidem vysvětlovat, že inflace má určitou dočasnou složku a že je to do určité míry jev, který je souhrou řady i mimořádných okolností. „Aby lidé nefixovali inflační očekávání, protože to pak samozřejmě bude povzbuzovat inflaci nadále,“ dodal.