Nejasnosti přetrvávají: Stát neví, kolik propuštěných horníků Diamo zaměstná. Ani kdo je zaplatí

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) výrazně upravilo návrh na uplatnění horníků propuštěných z černouhelné společnosti OKD ve státním podniku Diamo. Uvedl to mluvčí resortu František Kotrba. Původní návrh byl v květnu z jednání vlády stažen po kritice ministerstva financí. To má výhrady i k nové verzi, kterou v pondělí projedná vláda. Materiál označilo za nekoncepční. Podle původního návrhu mohlo najít v Diamu uplatnění až 250 lidí z OKD. Stát ale mění financování celé akce.

Projekty programu pro horníky v Diamu měly vyjít na 2,59 miliardy korun. V plánu bylo, že by peníze šly z vládou garantovaných 20 miliard Kč na projekty revitalizace v Moravskoslezském kraji, takzvaného fondu privatizace.

Nyní MPO navrhuje vybrané projekty realizovat při zahlazování následků hornické činnosti, které by Diamo provedlo. Na rozdíl od původního návrhu by však tato činnost byla financována ze státního rozpočtu. „Z tohoto důvodu MPO žádá vládu o navýšení svého rozpočtu o 300 milionů korun, a to počínaje rokem 2018. Zahlazování následků hornické činnosti bude kontinuálně probíhat i v roce 2017, je tedy možno některé propuštěné zaměstnance OKD přijmout již v tomto roce,“ uvedl Kotrba.

Přijmou na 80 lidí

Počet zaměstnanců, kteří by mohli být přijati, je podle něj přímo úměrný výši přidělené částky, se kterou úzce souvisí počet realizovaných sanačních projektů. Stejně jako u původního návrhu má jít zejména o zaměstnance vyššího věku a s nejnižším vzděláním. Podle vyjádření ministerstva financí má jít zhruba o 80 lidí.

Nový návrh však bude opět předkládán s rozporem. Ministerstvo financí v meziresortním připomínkovém řízení mimo jiné nesouhlasilo s návrhem na navýšení rozpočtu MPO. „Ministerstvo financí považuje návrh MPO na zaměstnání 80 propuštěných horníků z OKD ve státním podniku Diamo za nekoncepční. Kromě zásadních finančních dopadů předloženého návrhu na státní rozpočet upozorňujeme také na požadavek MPO, aby projekty byly realizovány ve vlastní režii státního podniku Diamo,“ sdělil Jakub Vintrlík z tiskového oddělení MF. Dodal, že tento požadavek není v souladu s dlouhodobou snahou MF vypisovat transparentní otevřená výběrová řízení.

OKD zamířila do reorganizace

Věřitelé OKD v polovině srpna rozhodli o tom, že zadlužená společnost půjde do reorganizace. Ve firmě, v níž nyní pracuje i s dodavatelskými firmami asi 12 000 lidí, se tak dál bude těžit uhlí. Reorganizaci prosazovali odboráři, vedení OKD, moravskoslezská krajská tripartita i česká vláda, doporučoval ji i insolvenční správce firmy Lee Louda. Vedení OKD teď musí vytvořit reorganizační plán.

Už v květnu vláda schválila vyplácení příspěvků pro zaměstnance, které OKD propustí. Ti, u kterých převažovala práce na povrchu, dostanou 7000 Kč/měsíc a lidé, u kterých převažovala práce v podzemí, dostanou 8000 korun měsíčně. Příspěvek pro horníky z OKD se má vyplácet po omezenou dobu, a to v rozmezí od tří měsíců do maximálně pěti let, vždy podle odpracované doby a věku zaměstnance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 2 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 12 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 22 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026
Načítání...