Nedostupný materiál zvyšuje ceny. Výrobu blokuje třeba nedostatek papírových krabic

Nahrávám video

Rychlý růst cen v průmyslu pokračoval i v červnu. V meziročním srovnání se ceny zvýšily o 6,1 procenta. Jedná se tak o nejvyšší navýšení za posledních deset let. Stojí za tím především rostoucí ceny na světových trzích, zdražování pohonných hmot a taky nedostatek některých surovin, ať už se jedná o čipy, dřevo nebo třeba ocel. Producenti po rozvolnění nestíhají vyrábět a poptávka je velmi vysoká.

„Ceny v průmyslu porostou zhruba šestiprocentním tempem ještě do konce letošního roku. Dopad na spotřebitele bude velmi, velmi individuální,“ okomentoval analytik ČSOB Petr Dufek.

Vyšší náklady mají už samotní výrobci, ani tam podle Dufka ale nelze očekávat obrat. „Ceny teprve postupně reagují na předchozí zdražování vstupů na zahraničních trzích a navíc bude třeba počítat i s vyššími náklady na energie. Spoléhat nelze ani na zlepšení situace na ropném trhu, protože aktuálně schválené navýšení produkce nebude na obrat cen ropy zdaleka stačit,“ uvedl.

Chybí i obaly a materiál na převoz

Drahé a málo dostupné jsou momentálně čipy, plasty, měď nebo třeba papír. Problémy s výrobou už se rozšířil i mimo automobilový průmysl a stavebnictví. Zdražování i výpadky v dodávkách vstupních materiálů pociťují třeba v benešovské výrobně zdravotnických přístrojů.

„Řekl bych, že se zdražuje skoro všechno. Když jsme dělali poslední analýzy na konci června, tak jsme byli na výrobních cenách o dvacet procent výš, než jsme byli vloni,“ přiblížil technický ředitel skupiny BTL Tomáš Drbal.

Někteří dodavatelé podle něj zdražili i o třetinu a vybrané materiály přestaly být úplně dostupné. „Jsou to občas i velmi triviální věci jako třeba obalové krabice nebo granulát na lisování plastů, které ale zablokují celý proces. Přístroj nemůžete vyrobit, nemůžete ho zabalit,“ popsal Drbal.

 Promítnout to do koncových cen pro zákazníky to zatím nemuseli, vývojáři se snaží přicházet s alternativami. Zdražení zhruba o desetinu ale přijde pravděpodobně na podzim.


Zdražuje také výroba zrcadel. Každý den v Čelákovicích zpracují kamion skla, ale i tohoto materiálu je nedostatek. „Musíme bojovat o každou zásilku, kterou dostaneme, a to nám trošku brání v tom, abychom plnili naše závazky,“ popsala ředitelka Lucie Hronová.

Potřebují ale taky kování nebo dřevo. To meziročně podražilo o téměř devět procent. „Není možné koupit obyčejná prkna, což se u nás jako při výrobě zrcadel jeví jako podružná záležitost, ale my ta zrcadla musíme na něčem expedovat,“ uvedla Hronová.

Vyjednávat s dodavateli i klienty proto musí taky výrobce nábytku z pražské Hostivaře. I kvůli průtahům v dodávkách dřevotřísky. „Máme podepsané zakázky na určitý termín pod určitým penále. Třeba u dřevotřísky je to tak dramatické, že se nám některé dekory v řádech zhruba čtyř až šesti týdnů prodlužují třeba až na tři měsíce,“ přiblížil obchodní ředitel TECHO.

Roste i hypoteční sazba

Navyšovat ceny už musela i další průmyslová odvětví. Dramaticky se to projevilo třeba u chemických látek a výrobků, které zdražily o skoro čtyřicet procent. Výrazně si firmy i zákazníci připlatí taky za kovy a kovodělné výrobky, a to o víc než 14 procent.

Zdražování se ale nevyhnulo ani dalším oblastem. Počtvrté v řadě v červnu také stoupla sazba hypoték, a to na 2,13 procenta. Přesto zájem lidí o hypotéky neopadá. V červnu banky sjednaly přes 14 tisíc úvěrů na bydlení za celkem 44,5 miliardy korun.

„Banky jsou přehlcené a myslím, že zájem o hypoteční úvěry nezmění ani to, že pravděpodobně Česká národní banka znovu zvedne úrokové sazby. Takže nárůst bude pokračovat,“ uvedl hypoteční specialista společnosti Patron Daniel Horňák.

Hypotéky v prvním pololetí 2021
Zdroj: Fincentrum Hypoindex

V zemědělství se ceny zvýšily v rostlinné výrobě o rovných devět procent a v živočišné výrobě o dvě procenta. Vyšší byly například ceny obilovin a olejnin. Vzrostly také ceny mléka, skotu a vajec. Snížily se naopak ceny jatečných prasat, ovoce a zeleniny. Klesly také ceny zpracovaného a konzervovaného masa a masných výrobků nebo dopravních prostředků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Po současném růstu zadlužení přijde záchranná brzda, plánuje Schillerová

„Přijmeme záchrannou brzdu, balík opatření. Bude to mix na výdajové i příjmové straně,“ zmínila ministryně financí Alena Schillerová v Interview ČT24. Reagovala na dotaz moderátora Daniela Takáče, jak chce dál pokračovat, když letošní plánovaný schodek státního rozpočtu činí 310 miliard korun a pro příští rok navrhuje dokonce deficit ve výši 389 miliard, což v ekonomické sféře vyvolalo značné překvapení. V dalších letech by se už měly deficity snižovat, řekla ministryně.
před 5 hhodinami

VideoVZP podpoří desítkami milionů mladé lékaře v regionech, kde je jich nedostatek

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabídne více než třem stovkám mladých lékařů 480 tisíc korun. Podmínkou je ordinování v regionu, kde doktoři chybí, a následné setrvání v něm po dobu alespoň pěti let. VZP na to letos vyčlení 90 milionů korun, bonus se bude týkat praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost a také dětských a dorostových psychiatrů. Zhruba o stejnou částku by podle návrhu rozpočtu mělo ministerstvo zdravotnictví navýšit prostředky na takzvaná rezidenční místa v primární péči, kde se mladí lékaři připravují. Podpora těchto míst v posledních letech stagnovala. Právě teď přitom začíná z univerzit vycházet více čerstvých absolventů medicíny.
před 5 hhodinami

Vláda schválila změnu platových tabulek

Vláda schválila změnu platových tabulek ve veřejné sféře od ledna. Žádný z tarifů by neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem, k tomu by se měly částky zvýšit mezi pěti až devíti procenty. Jednání budou pokračovat v září, oznámila po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní by do výdělků mělo meziročně plynout o 36 miliard korun víc. Kabinet rovněž schválil novelu zákoníku práce s pravidly odměňování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Schillerová navrhuje schodek rozpočtu 389 miliard

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Resort následně uvedl, že vládě předložil návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Opozice plánovaný schodek kritizuje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

NKÚ: Česká ekonomika loni rostla rychleji než průměr EU, výrazně se zvýšil i dluh

Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí Evropské unie, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Úřad stanovisko zveřejňuje ze zákona do konce srpna.
před 18 hhodinami

Mění se zákon o podpoře bydlení, část agendy přebírají úřady práce

Od září se změní zákon o podpoře bydlení. Rozšíří se počet kontaktních míst, budou dostupné ve všech 205 obcích s rozšířenou působností. Část agendy převezmou od obcí úřady práce.
před 20 hhodinami

Havlíček hájí vyšší výdaje investicemi. Dle Rakušana vláda hazarduje

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.
30. 8. 2026

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
29. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.