Nedostupný materiál zvyšuje ceny. Výrobu blokuje třeba nedostatek papírových krabic

Nahrávám video
Události: Nedostatek materiálů zdražuje výrobu
Zdroj: ČT24

Rychlý růst cen v průmyslu pokračoval i v červnu. V meziročním srovnání se ceny zvýšily o 6,1 procenta. Jedná se tak o nejvyšší navýšení za posledních deset let. Stojí za tím především rostoucí ceny na světových trzích, zdražování pohonných hmot a taky nedostatek některých surovin, ať už se jedná o čipy, dřevo nebo třeba ocel. Producenti po rozvolnění nestíhají vyrábět a poptávka je velmi vysoká.

„Ceny v průmyslu porostou zhruba šestiprocentním tempem ještě do konce letošního roku. Dopad na spotřebitele bude velmi, velmi individuální,“ okomentoval analytik ČSOB Petr Dufek.

Vyšší náklady mají už samotní výrobci, ani tam podle Dufka ale nelze očekávat obrat. „Ceny teprve postupně reagují na předchozí zdražování vstupů na zahraničních trzích a navíc bude třeba počítat i s vyššími náklady na energie. Spoléhat nelze ani na zlepšení situace na ropném trhu, protože aktuálně schválené navýšení produkce nebude na obrat cen ropy zdaleka stačit,“ uvedl.

Chybí i obaly a materiál na převoz

Drahé a málo dostupné jsou momentálně čipy, plasty, měď nebo třeba papír. Problémy s výrobou už se rozšířil i mimo automobilový průmysl a stavebnictví. Zdražování i výpadky v dodávkách vstupních materiálů pociťují třeba v benešovské výrobně zdravotnických přístrojů.

„Řekl bych, že se zdražuje skoro všechno. Když jsme dělali poslední analýzy na konci června, tak jsme byli na výrobních cenách o dvacet procent výš, než jsme byli vloni,“ přiblížil technický ředitel skupiny BTL Tomáš Drbal.

Někteří dodavatelé podle něj zdražili i o třetinu a vybrané materiály přestaly být úplně dostupné. „Jsou to občas i velmi triviální věci jako třeba obalové krabice nebo granulát na lisování plastů, které ale zablokují celý proces. Přístroj nemůžete vyrobit, nemůžete ho zabalit,“ popsal Drbal.

 Promítnout to do koncových cen pro zákazníky to zatím nemuseli, vývojáři se snaží přicházet s alternativami. Zdražení zhruba o desetinu ale přijde pravděpodobně na podzim.


Zdražuje také výroba zrcadel. Každý den v Čelákovicích zpracují kamion skla, ale i tohoto materiálu je nedostatek. „Musíme bojovat o každou zásilku, kterou dostaneme, a to nám trošku brání v tom, abychom plnili naše závazky,“ popsala ředitelka Lucie Hronová.

Potřebují ale taky kování nebo dřevo. To meziročně podražilo o téměř devět procent. „Není možné koupit obyčejná prkna, což se u nás jako při výrobě zrcadel jeví jako podružná záležitost, ale my ta zrcadla musíme na něčem expedovat,“ uvedla Hronová.

Vyjednávat s dodavateli i klienty proto musí taky výrobce nábytku z pražské Hostivaře. I kvůli průtahům v dodávkách dřevotřísky. „Máme podepsané zakázky na určitý termín pod určitým penále. Třeba u dřevotřísky je to tak dramatické, že se nám některé dekory v řádech zhruba čtyř až šesti týdnů prodlužují třeba až na tři měsíce,“ přiblížil obchodní ředitel TECHO.

Roste i hypoteční sazba

Navyšovat ceny už musela i další průmyslová odvětví. Dramaticky se to projevilo třeba u chemických látek a výrobků, které zdražily o skoro čtyřicet procent. Výrazně si firmy i zákazníci připlatí taky za kovy a kovodělné výrobky, a to o víc než 14 procent.

Zdražování se ale nevyhnulo ani dalším oblastem. Počtvrté v řadě v červnu také stoupla sazba hypoték, a to na 2,13 procenta. Přesto zájem lidí o hypotéky neopadá. V červnu banky sjednaly přes 14 tisíc úvěrů na bydlení za celkem 44,5 miliardy korun.

„Banky jsou přehlcené a myslím, že zájem o hypoteční úvěry nezmění ani to, že pravděpodobně Česká národní banka znovu zvedne úrokové sazby. Takže nárůst bude pokračovat,“ uvedl hypoteční specialista společnosti Patron Daniel Horňák.

Hypotéky v prvním pololetí 2021
Zdroj: Fincentrum Hypoindex

V zemědělství se ceny zvýšily v rostlinné výrobě o rovných devět procent a v živočišné výrobě o dvě procenta. Vyšší byly například ceny obilovin a olejnin. Vzrostly také ceny mléka, skotu a vajec. Snížily se naopak ceny jatečných prasat, ovoce a zeleniny. Klesly také ceny zpracovaného a konzervovaného masa a masných výrobků nebo dopravních prostředků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 10 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 22 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...