Naše hospodářství loni rostlo, hlásí Řekové. Věřitelé se zatím snaží odblokovat záchranný program

Řecká ekonomika loni stoupla o 0,4 procenta místo dřív předpokládaného poklesu 0,5 procenta. Vyplývá to z nejnovějších odhadů řeckého ekonomického institutu IOBE. Letos počítá institut s výrazným zrychlením hospodářského růstu na 1,5 až 1,8 procenta. Zástupci věřitelů se mezitím snaží odblokovat záchranný program pro Řecko.

Prognóza institutu pro letošní rok nicméně zaostává za oficiálním cílem mezinárodních věřitelů Řecka, podle kterého by měl hospodářský růst dosáhnout 2,7 procenta. Řecko se v uplynulých letech s věřiteli zahrnujícími členské země eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) dohodlo již na třech záchranných programech, které byly podmíněny rozsáhlými úspornými kroky.

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis ve čtvrtek uvedl, že Řecko v loňském roce výrazně překonalo své rozpočtové cíle a že splní rovněž cíle pro letošní rok. Atény jsou tak podle něj na dobré cestě k tomu, aby v příštím roce u primárního rozpočtu dosáhly plánovaného přebytku ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu.

Primární rozpočet nezahrnuje výdaje spojené s hrazením dluhu. Dosažení plánovaného přebytku v příštím roce je pro Řecko důležité kvůli možnému získání dalších úlev při splácení dluhů eurozóně, upozorňuje agentura Reuters.

Měnový fond zastává skeptický postoj

Mezinárodní měnový fond (MMF) má nadále silný zájem plně se podílet na stávajícím záchranném programu pro Řecko. Novinářům to řekl nizozemský ministr financí a předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. O záměru fondu jej prý ujistila šéfka MMF Christine Lagardeová.

Fond je podle Dijsselbloema přesvědčen, že předpoklady Atén a evropských institucí o vývoji řeckého hospodářství jsou příliš optimistické a že hospodářská obnova země nebude bez dluhové úlevy dlouhodobě udržitelná. Eurozóna se shodla na opatřeních, jako je prodloužení splátek a podobně, o redukci nominální výše řeckého dluhu ale neuvažuje.

Zamrzlá druhá prověrka

Dokončena stále není druhá prověrka řeckého programu, připomněl Dijsselbloem. Je podle něj v zájmu všech, aby se věřitelské instituce do Atén co nejrychleji vrátily.

Pro co nejrychlejší dokončení této prověrky, která umožní odblokovat další část pomoci, se vyslovil i eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Pierre Moscovici.

Také Dijsselbloem zdůraznil, že rychlé dokončení druhé prověrky je „v zájmu všech“ a ministři financí eurozóny ve čtvrtek Atény i věřitelské instituce vyzvali k urychlení práce a návratu expertů do Řecka k dalšímu kolu jednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...