Ministerstvo připravuje výstavbu nájemních bytů jako PPP projekt. Byly by i pro důchodce či neúplné rodiny

3 minuty
Ministerstvo připravuje výstavbu bytů
Zdroj: ČT24

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chystá výstavbu nájemních bytů. Nabídl by je státním zaměstnancům i třeba důchodcům nebo neúplným rodinám. Teď úřady připravují databázi pozemků, na kterých by mohly domy vyrůst. Byty by byly státní, stavbu a správu by ale měla na starosti soukromá firma. Projekty s označením PPP –⁠ tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru –⁠ podporují i developeři.

Zatím se v Praze na Chodově nachází parkoviště. Za pár let by tu ale měl stát nový obytný dům –⁠ právě tady se totiž plánuje stavba nájemních bytů.

„V případě tohoto pozemku se bavíme o 1210 metrech čtverečních a můžeme tu uvažovat o výstavbě zhruba stovky bytů,“ přibližuje analytička MMR Martina Sieber.

Podobných lokalit je ale víc. „My jsme vygenerovali zhruba třináct pozemků, na kterých by se mohla bytová výstavba uskutečnit, a z toho vyplynulo zhruba 1300 až 1400 bytů. Stát si definuje cílovou skupinu, která bude v bytech bydlet,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

V Praze projekt předpokládá nájemné 164 korun za metr čtvereční. Za dvougarsoniéru o velikosti padesát metrů čtverečních by tak nájemník platil měsíčně osm tisíc dvě stě korun.

Cena nájmu
Zdroj: ČT24

Developeři mají o spolupráci se státem zájem. „Je dobře, že stát připravuje formu PPP projektů, protože to je věc, která by mohla fungovat,“ konstatuje developer Central Group Dušan Kunovský.

Jeden obytný dům, který firma nabízí do společného projektu se státem, je už v Praze ve Stodůlkách. „Jsou v něm byty 1+KK až 3+KK, což odpovídá tomu, jaká je dnes poptávka. Metr čtvereční tohoto bytového domu by stál zhruba 45 tisíc korun,“ vysvětluje analytička UDI Marcela Fialková.

Spolupráci se soukromým sektorem nevylučuje ani možný budoucí ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Finanční parametry předkládaného projektu chce ale prověřit. „Stát nepochybně už dávno mohl organizovat PPP projekty pro výstavbu bytů pro státní zaměstnance. Bydlení pro seniory a samoživitelky mají řešit obce. Ty k tomu potřebují lepší legislativu a kvalitní dotační program,“ míní.

První vhodné pozemky stát našel v Praze. Už teď ale vybírá místa v Brně a Ostravě. Další města by mohla následovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...