Majetkovému úřadu ke konci září stouply příjmy, prodal i funkcionalistickou Vilu Lumiérů

Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) letos ke konci září stouply příjmy meziročně o 60 milionů na 1,1 miliardy korun. Největší část příjmů úřadu je z prodeje nepotřebných státních nemovitostí. Za celý loňský rok úřad vykázal příjmy 1,48 miliardy korun a na letošní rok měl naplánované příjmy 910 milionů korun.

Příjmy z prodeje nepotřebných státních nemovitostí ke konci září činily zhruba 701 milionů korun. Z toho za prodej pozemků úřad inkasoval zhruba 455 milionů a za prodej ostatních nemovitostí, jako například domů a bytů, zhruba 246 milionů. Za pronájem pozemků a ostatních nemovitostí úřad získal v pololetí 196 milionů korun.

„Již za tři čtvrtletí se nám podařilo přesáhnout schválený rozpočet pro letošní rok o téměř 25 procent. Dosavadní výsledek příjmů považuji za úspěch, a to zejména kvůli koronavirové krizi, ale také proto, že značná část agendy ÚZSVM, jako například zastupování jiných organizačních složek státu v právních sporech, dohledávání nejasných vlastníků či řešení bezprizorních státních nemovitostí, žádné příjmy negeneruje,“ uvedla generální ředitelka úřadu Kateřina Arajmu.

Letos se prodala například „Vila Lumiérů 41“

K nejvýznamnějším prodejům letos patří například prodej dvou rodinných domů v Praze-Troji za 46 milionů korun nebo prodej areálu zahradnictví vhodného i k bytové výstavbě v Plzni na Doubravce za 39,9 milionu. Dále jde o prodej dvaceti pozemků v Praze na Chodově v blízkosti hotelu Globus za 23,3 milionu korun nebo prodej funkcionalistické rodinné vily v Praze na Barrandově z 30. let 20. století, označované jako „Vila Lumiérů 41“, která byla postavena pro strýce prvního českého prezidenta Miloše Havla, za 21,9 milionu korun.

Úřadu se také podařilo za 19,9 milionu prodat areál bývalého vysílacího střediska v obci Stěžery, který v minulosti sloužil i jako rušička vysílání Rádia Svobodná Evropa.

Na stránkách www.nabidkamajetku.cz úřad nyní nabízí k prodeji ve výběrovém řízení, elektronické aukci nebo dražbě například areál bývalého výchovného ústavu v Králíkách za 28,5 milionu korun, administrativní areál v Šumperku, v němž dříve sídlil místní úřad práce, za 15 milionů, nebo řadový rodinný dům na lukrativní adrese v Praze-Hájích za 9,3 milionu korun.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vedle správy majetku zastupuje Česko v právních sporech, které se týkají majetku státu. Úřad vystupuje především před soudy a rozhodčími orgány místo jiných organizačních složek státu. Hlavní zdroj příjmů úřadu tvoří prodeje a pronájmy pozemků, budov a staveb a také prostředky, které České republice připadly z takzvaného odúmrtí po zemřelých bez dědiců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...