Je nesolidní a neprofesionální. Šéf průmyslníků kritizoval ministryni práce kvůli minimální mzdě

Nahrávám video
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Hanák v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Ani čtyři dny po pondělním návrhu ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) skokově zvýšit minimální mzdu nešetří prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák na její adresu ostrou kritikou. „Zaskočila mě svojí nesolidností a neprofesionalitou“ a „je vidět, že nemá žádné životní ani praktické zkušenosti“, řekl o ní v pořadu Interview ČT24.

Maláčová v pondělí prezentovala svůj návrh, že minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z doby o dva roky dříve (v případě roku 2020 tak letošní úrovni, o rok později mzdě z roku 2019). 

Její ministerstvo proto navrhlo do novely zákoníku práce valorizační mechanismus, podle kterého by minimální mzda mohla každý rok dosahovat poloviny dva roky staré průměrné mzdy. Návrh předalo do připomínkového řízení. 

„Postupně bychom se měli dostat k tomuto cíli: 50 procent průměrné mzdy. Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16 000 a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda,“ uvedla v pondělí Maláčová.

Hanák: Věřím, že Babiš takové extrémy nedovolí

Hanák kritizoval, že ačkoliv vedení svazu jednalo minulý týden ve čtvrtek s vedením ministerstva práce a sociálních věcí, ministryně „nebyla za celé jednání schopna nám říci, co připravuje“. Považuje to za porušení sociálního dialogu v zemi. 

Svaz podporoval zavedení valorizačního koeficientu (aby firmy předem věděly, co je čeká, a nemusely jako dosud vyčkávat na ad hoc rozhodnutí vlády). Měl začínat na 40 procentech průměrné mzdy.

„Čekali jsme, že takto nastartujeme mechanismus, aby se minimální mzda nemohla pořád stávat populistickou věcí před volbami, které většinou zneužívají levicové strany a někdy i některá odborová centrála,“ řekl Hanák. V pondělí ho proto překvapil navržený koeficient na 50 procent. „Překvapila mě svojí nesolidností a neprofesionalitou,“ hodnotí postup ministryně.

Je vidět, že nemá žádné životní ani praktické zkušenosti, protože chtít zvednout minimální mzdu z roku na rok o pět tisíc korun je smrt pro drtivou část firem, kde se tahle minimální mzda používá.
Jaroslav Hanák
prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Hanák věří, že tento návrh vládou neprojde. Vychází i ze svého úterního jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). „Věřím, že takové extrémy ve vládě nedovolí.“ 

Odhaduje, že návrh podpoří jen ČSSD a KSČM, zatímco ostatní strany pochopí, že zvýšit minimální mzdu meziročně o taková procenta je nezodpovědné. Zvláště v ekonomice, „která se pomaličku může dostat do problémů“, podotkl s odkazem na zhoršující se prognózy dalšího vývoje národního hospodářství.

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Hanák v pořadu Interview ČT24 připomněl, že minimální mzda v Česku zahrnuje 131 až 135 tisíc lidí (tři až čtyři procenta pracovníků). Zdůraznil, že se netýká úspěšných odvětví, která táhnou ekonomiku, například zpracovatelského průmyslu. Její růst by byl podle něho problémem pro stát, pro samosprávu, pro zemědělství, lesnictví a brigády v průběhu roku. 

Odsuzuje také způsob řízení firmy či země tak, že se přidá těm nejméně kvalifikovaným a nebude pak možné přidat víc, diferenciovaně těm, kteří opravdu táhnou firmu či ekonomiku země.  

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24
Dopady růstu minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Prezident Svazu průmyslu a dopravy (zahrnuje podle něho přes jedenáct tisíc firem s 1,3 miliony zaměstnanců) také v pořadu odmítl názory, že bez tlaku na růst minimální mzdy by podniky nepřidávaly (nebo méně než pod ním). 

Mzdové prostředí teď rozhoduje to, že nemáme lidi a ekonomice se daří, řekl. Moudrá firma podle něho investuje nejen do technologií, ale také do vzdělání a platů lidí. „Obviňovat nás, že nechceme lidem dát, to vůbec není pravda. Přijďte se do firem podívat.“ 

Srovnávání českých mezd se mzdami v západní Evropě a jejich „dohánění“ se mu nelíbí. Je tam prý jiný spotřební koš nebo jiné podíly placení nájemného.

Hanák: Vláda garantovala, že daně zvyšovat nebude

Připomněl, že v Česku je už pátým rokem hospodářský růst. „Jsme v nejšťastnějším období této země po roce 1993, vzniku České republiky, ale ekonomické cykly neobelžeme.“ Dodal, že existuje riziko poklesu a poukázal na zhoršující se prognózy České národní banky, České bankovní asociace či OECD. Tomu by podle něho měl odpovídat i růst mezd. 

Hanák v pořadu také odmítl komentovat úvahy ministryně Maláčové, že miliardy na důchody by mohly vzejít ze zdanění digitálních obrů, jak se o tom nyní mluví v Německu. „Je to rétorika ČSSD. Tahle vláda garantovala, že se daně zvyšovat nebudou, tak o tom nechci hovořit,“ řekl šéf největšího podnikatelského svazu v Česku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
14:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 7 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
včera v 20:12

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...