Je nesolidní a neprofesionální. Šéf průmyslníků kritizoval ministryni práce kvůli minimální mzdě

27 minut
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Hanák v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Ani čtyři dny po pondělním návrhu ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) skokově zvýšit minimální mzdu nešetří prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák na její adresu ostrou kritikou. „Zaskočila mě svojí nesolidností a neprofesionalitou“ a „je vidět, že nemá žádné životní ani praktické zkušenosti“, řekl o ní v pořadu Interview ČT24.

Maláčová v pondělí prezentovala svůj návrh, že minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z doby o dva roky dříve (v případě roku 2020 tak letošní úrovni, o rok později mzdě z roku 2019). 

Její ministerstvo proto navrhlo do novely zákoníku práce valorizační mechanismus, podle kterého by minimální mzda mohla každý rok dosahovat poloviny dva roky staré průměrné mzdy. Návrh předalo do připomínkového řízení. 

„Postupně bychom se měli dostat k tomuto cíli: 50 procent průměrné mzdy. Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16 000 a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda,“ uvedla v pondělí Maláčová.

Hanák: Věřím, že Babiš takové extrémy nedovolí

Hanák kritizoval, že ačkoliv vedení svazu jednalo minulý týden ve čtvrtek s vedením ministerstva práce a sociálních věcí, ministryně „nebyla za celé jednání schopna nám říci, co připravuje“. Považuje to za porušení sociálního dialogu v zemi. 

Svaz podporoval zavedení valorizačního koeficientu (aby firmy předem věděly, co je čeká, a nemusely jako dosud vyčkávat na ad hoc rozhodnutí vlády). Měl začínat na 40 procentech průměrné mzdy.

„Čekali jsme, že takto nastartujeme mechanismus, aby se minimální mzda nemohla pořád stávat populistickou věcí před volbami, které většinou zneužívají levicové strany a někdy i některá odborová centrála,“ řekl Hanák. V pondělí ho proto překvapil navržený koeficient na 50 procent. „Překvapila mě svojí nesolidností a neprofesionalitou,“ hodnotí postup ministryně.

Je vidět, že nemá žádné životní ani praktické zkušenosti, protože chtít zvednout minimální mzdu z roku na rok o pět tisíc korun je smrt pro drtivou část firem, kde se tahle minimální mzda používá.
Jaroslav Hanák
prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Hanák věří, že tento návrh vládou neprojde. Vychází i ze svého úterního jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). „Věřím, že takové extrémy ve vládě nedovolí.“ 

Odhaduje, že návrh podpoří jen ČSSD a KSČM, zatímco ostatní strany pochopí, že zvýšit minimální mzdu meziročně o taková procenta je nezodpovědné. Zvláště v ekonomice, „která se pomaličku může dostat do problémů“, podotkl s odkazem na zhoršující se prognózy dalšího vývoje národního hospodářství.

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Hanák v pořadu Interview ČT24 připomněl, že minimální mzda v Česku zahrnuje 131 až 135 tisíc lidí (tři až čtyři procenta pracovníků). Zdůraznil, že se netýká úspěšných odvětví, která táhnou ekonomiku, například zpracovatelského průmyslu. Její růst by byl podle něho problémem pro stát, pro samosprávu, pro zemědělství, lesnictví a brigády v průběhu roku. 

Odsuzuje také způsob řízení firmy či země tak, že se přidá těm nejméně kvalifikovaným a nebude pak možné přidat víc, diferenciovaně těm, kteří opravdu táhnou firmu či ekonomiku země.  

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24
Dopady růstu minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Prezident Svazu průmyslu a dopravy (zahrnuje podle něho přes jedenáct tisíc firem s 1,3 miliony zaměstnanců) také v pořadu odmítl názory, že bez tlaku na růst minimální mzdy by podniky nepřidávaly (nebo méně než pod ním). 

Mzdové prostředí teď rozhoduje to, že nemáme lidi a ekonomice se daří, řekl. Moudrá firma podle něho investuje nejen do technologií, ale také do vzdělání a platů lidí. „Obviňovat nás, že nechceme lidem dát, to vůbec není pravda. Přijďte se do firem podívat.“ 

Srovnávání českých mezd se mzdami v západní Evropě a jejich „dohánění“ se mu nelíbí. Je tam prý jiný spotřební koš nebo jiné podíly placení nájemného.

Hanák: Vláda garantovala, že daně zvyšovat nebude

Připomněl, že v Česku je už pátým rokem hospodářský růst. „Jsme v nejšťastnějším období této země po roce 1993, vzniku České republiky, ale ekonomické cykly neobelžeme.“ Dodal, že existuje riziko poklesu a poukázal na zhoršující se prognózy České národní banky, České bankovní asociace či OECD. Tomu by podle něho měl odpovídat i růst mezd. 

Hanák v pořadu také odmítl komentovat úvahy ministryně Maláčové, že miliardy na důchody by mohly vzejít ze zdanění digitálních obrů, jak se o tom nyní mluví v Německu. „Je to rétorika ČSSD. Tahle vláda garantovala, že se daně zvyšovat nebudou, tak o tom nechci hovořit,“ řekl šéf největšího podnikatelského svazu v Česku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 40 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...