Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek zvýšila úrokové sazby. Základní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. O zvýšení rozhodla rada jednomyslně. Analytici to očekávali. V nové prognóze zhoršila ČNB odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 3,2 procenta. Průměrný kurz české měny má být letos podle banky 25,50 korun za euro. Koruna navzdory zvýšení úrokových sazeb vůči euru oslabila o devět haléřů a závěr dne ji zastihl na 25,67 Kč/EUR.
Ekonomika letos poroste pomaleji, než ČNB předpokládala. O čtvrt procentního bodu budou vyšší úrokové sazby
V předchozí květnové prognóze počítala centrální banka s letošním růstem ekonomiky o 3,9 procenta. Teď ale odhad snížila o sedm desetin procentního bodu.
Pro příští rok ponechala ČNB odhad růstu ekonomiky na 3,4 procenta. V roce 2020 má ekonomika růst o 3,3 procenta.
Odhad růstu ekonomiky
V případě inflace ČNB odhad pro třetí čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,1 procenta. V květnové prognóze počítala s 1,8 procenta. Pro čtvrté čtvrtletí 2019 odhad banka zvýšila na dvě procenta z předchozích 1,9 procenta.
15 minut
Guvernér ČNB Jiří Rusnok o růstu české ekonomiky
Česká národní banka zvýšila úrokové sazby podruhé ve dvou měsících po sobě. To se stalo poprvé za deset let, neudělala to ani v době ekonomické krize. Ukazuje to, že banka umí reagovat rychle, pokud je vývoj jiný, než předpokládala.
Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle guvernéra banky Jiřího Rusnoka vyrovnaná. Nejistotou může být rychlost odeznívání negativního sentimentu působícího na kurz koruny a nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodu. Krátkodobým rizikem působícím proti růstu cen může být podle centrální banky výhled inflace na nejbližší měsíce u cen potravin a pohonných hmot.
Ministerstvo financí v nové prognóze z tohoto týden zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,2 procenta a příští rok na 3,1 procenta. Česká bankovní asociace minulý týden uvedla, že letos očekává růst ekonomiky o 3,3 procenta a příští rok o 2,9 procenta.
7 minut
Události: Zvýšení základní sazby ČNB a dopady na ekonomiku
Úrokové sazby vzrostly o čtvrt procentního bodu
„Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně zvýšila limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 25 bazických bodů na 1,25 procenta,“ prohlásil po jednání rady guvernér Rusnok.
Ekonom Národohospodářské fakulty VŠE Praha a bývalý člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek v pořadu Byznys ČT24 řekl, že čtvrteční zasedání bylo už předem jednoznačné směrem ve zvýšení. Spíše se podle něho mohlo rozhodovat o kolik procentních bodů zvyšovat (o 0,25 či 0,50).
15 minut
Pavel Řežábek o zvýšení sazeb
„ČNB se dostává do složitější pozice, než se může zdát. Zdá se, že ekonomika perfektně jede, ale vedle toho vznikají velké inflační tlaky,“ řekl Řežábek s připomenutím současného růstu mezd.
V rozhovoru připomněl, že byl v minulosti proti devizovým intervencím ČNB (uměle držely kurz české měny slabší než 27 Kč za euro, trvaly od listopadu 2013 do dubna 2017), které znamenaly vydání mnoha korun, za které se nakupovala eura. To vedlo ke vzniku vysokých devizových rezerv a příchodu mnoha spekulantů, což dodnes ztěžuje situaci na trhu a odráží se ve vývoji kurzu koruny.
Základní úroková sazba ČNB
Důvodem zvýšení úrokových sazeb je slabší než očekávaný kurz koruny, vyšší inflace a napjatý trh práce. O čtvrt procentního bodu zvýšila rada základní úrokovou sazbu už na svém posledním zasedání na konci června, letos tak jde o třetí zvýšení sazby. Od loňského srpna se sazba zvyšovala už popáté, dohromady o celý procentní bod.
ČNB zvýšila lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta. Diskontní sazbu rada zvýšila o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta.
- Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.
- Na diskontní sazbu jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně.
„Podle dřívějších vyjádření představitelů ČNB bylo rozhodnutí způsobeno převážně slabším kurzem koruny. Ta měla podle dřívějších předpokladů ČNB posilovat rychleji, a ochlazovat tak postupně přehřívající se ekonomiku. Protože je koruna v tuto chvíli pod vlivem globální nejistoty a neposiluje dostatečně rychle, bylo dle ČNB nutné sáhnout k dalšímu zvýšení sazeb,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle něj ČNB zvýší sazby v letošním roce minimálně ještě jednou.
S tím souhlasí i hlavní ekonomka Raiffeisen Bank Helena Horská. „Další zvyšování sazeb je na pořadu dne. Koruna je slabá, ekonomika šlape, mzdy se zvyšují. Není na co čekat. Myslím, že po dnešku přijde další zvýšení úrokových sazeb v listopadu a v roce 2019 čekám další,“ řekla Horská.
Guvernér ČNB další zvyšování sazeb ještě v letošním roce nevyloučil. Pokud k tomu dojde, bude to kvůli slabší koruně a inflačním tlakům, řekl.
Rozhodně nelze vyloučit, že další zvyšování úrokových sazeb bude následovat poměrně brzy. Pokud budou ty stávající podmínky přetrvávat, tak je prostor již při nejbližším zasedání. Tedy pokud by přetrvával kurzový šok a pokud budou přetrvávat inflační tlaky v české ekonomice. U toho prvního si netroufám předpovědět, u toho druhé to bude splněno.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
O zvýšení úrokových sazeb jednalo jen šest členů ze sedmičlenné rady ČNB. Rozhodnutí bylo jednomyslné. „Měnová politika má to kouzlo, že nejde jen o to, co se děje, ale i o komunikaci a psychologii kolem toho. Pokud zvýšení sazeb podpoří rada jako celek, bude to daleko silnější signál do budoucna,“ upozornil Skořepa.
Vývoj dvoutýdenní repo sazby ČNB
Analytici zvýšení úrokových sazeb očekávali. „ČNB se zdá být připravena podpořit zvýšení sazeb o dalšího čtvrt procentního bodu. Prostor k takovému rozhodnutí vytvoří pro ČNB její nová inflační zpráva, která zřejmě konstatuje, že inflace zůstane přinejmenším několik měsíců nad cílem, přehřívání ekonomiky se nezmírňuje a koruna je citelně slabší, než předpokládala předchozí prognóza,“ odhadoval dopoledne hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
České firmy neočekávají, že by vyšší úrokové sazby snížily zájem o úvěry a jejich investiční aktivitu. Přesto ekonomika a průmysl neporostou letos tolik jako v loňském roce, uvedl Svaz průmyslu a dopravy.
„Zvyšování úrokových sazeb ČNB se vždy do určité míry firmám promítne do nákladů za úvěry. Nyní to pro ně ale není významná bariéra. Nečekáme, že by se v současné době kvůli tomu snížil zájem firem o úvěry nebo jejich investiční aktivita,“ uvedl hlavní ekonom svazu Bohuslav Čížek.
GALERIE
ČNB zvýšila úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu
Koruna je slabší, než si ČNB přála
Centrální banka v nové prognóze očekává, že průměrný kurz koruny letos bude 25,50 Kč/EUR a příští rok posílí na průměrných 24,60 Kč/EUR.
„Globální vliv by měl přetrvat i v následujících dvou čtvrtletích, od závěru roku se ale posílení obnoví,“ uvedl guvernér. Nelze ovšem podle něj vyloučit, že koruna obnoví posilování dříve. „Trhy jsou dnes ve velké nejistotě, poměrně rozkolísaným vývojem pod vlivem prohlášení k obchodní politice,“ dodal.
Kurz koruny vůči euru (od července)
V předchozí květnové prognóze ČNB letos počítala s kurzem 25 korun za euro a příští rok s 24,40 Kč/EUR. V roce 2020 by měla koruna podle ČNB posílit na 24,20 Kč/EUR. Květnová očekávání banky se ale nenaplnila.
„Vysvětlením může být to, že se děje hodně věcí najednou v zahraničí. Slabý je i maďarský forint nebo polský zlotý, ty oslabují ještě více než koruna. Důvodem je například riziko obchodní války, kterou mohou vyvolat Spojené státy, nejistá politika v Itálii, u které hrozil donedávna odchod z eurozóny, anebo hrozící rozpad německé koalice. Česko je pro investory ve skupině rozvíjejících se ekonomik, a když se nedaří Argentině nebo Turecku, investoři nedůvěřují celé skupině,“ vysvětlil analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Kurz koruny vůči euru v roce 2018 (do 2.8.)
Do hypoték se případné zvýšení úrokových sazeb podle hypotečního specialisty společnosti Chytrý Honza Daniela Horňáka promítne nejspíš už v září. „Nepůjde o skokové navýšení, protože podzim je obdobím kampaní a banky budou o klienty bojovat. Zvýšení bude třeba v řádu desetiny procenta,“ předpokládá Horňák.
Zájem o hypotéky je podle něj v létě vysoký. „Na to, že jsou měsíce volna, tak zájem je enormní, banky nabízí výhodné podmínky a snaží se přilákat i nerozhodnuté klienty před tím, než se v říjnu podmínky pro získání úvěrů zpřísní. Nemovitostí je ale málo,“ zhodnotil Horňák.
To potvrzují i zástupci realitních a developerských společností. Podle nich čtvrteční zvýšení úrokových sazeb nesníží zájem o nákup nemovitostí. Zásadní bude až říjnové zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték.
