Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, a to o 0,25 procentního bodu na jedno procento. Analytici krok očekávali, a to i kvůli slabšímu kurzu koruny proti euru, než centrální banka odhadovala. Česká měna na rozhodnutí bezprostředně zareagovala posílením o dvacet haléřů, avšak během odpoledne většinu zisků smazala a oproti úternímu podvečeru byla k euru jen o pět haléřů silnější.
ČNB zvýšila úrokové sazby. Situace byla tak jasná, že nebyl důvod krok odkládat, říká Rusnok
Zprávy v 16: ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu (zdroj: ČT24)
„Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace jako proinflační a hovořící ve prospěch dřívějšího zvýšení úrokových sazeb,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Mezi rizika zařadil slabší než očekávaný kurz koruny, vyšší než očekávanou inflaci a silnější inflační tlaky ze zahraničí.
„Byli jsme si dnes jistí při rozhodování, že nepotřebujeme čekat na nějaké další údaje, které budeme mít až během léta,“ prohlásil.
Tisková konference guvernéra ČNB po jednání bankovní rady (zdroj: ČT24)
Bankovní rada ČNB nyní zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na rovné jedno procento. Zvedla také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na dvě procenta. Diskontní sazba pak zůstala na 0,05 procenta.
- Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.
- Na diskontní sazbu jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně.
„Trend, který jsme nastolili, bude pokračovat, ale s jakou rychlostí, s jakou intenzitou, to je nyní obtížné odhadovat. Necháváme věc otevřenou na nová data, novou prognózu,“ přiblížil Runsok na tiskové konferenci. „Pokud usoudíme, že můžeme jít dál v cestě k rovnovážným úrokovým sazbám, nebudeme váhat a uděláme to,“ poznamenal.
Vývoj kurzu koruny během TK ČNB ke zvýšení úrokových sazeb
Podle něj nyní také zaúřadovaly vnější okolnosti, které přinášejí řadu nových nejistot, které nemusely být ještě několik týdnu zpátky na horizontu patrné. „Změnilo se to, že je tady určitý odliv kapitálu z prostředí menších, rozvíjejících se trhů,“ řekl guvernér. Roli hrál i vývoj sazeb ve Spojených státech.
Tisková konference ČNB po zvýšení sazeb se nesla z pohledu trhu v mírně holubičím tónu.
Podle hlavního ekonoma ING Banky Jakuba Seidlera lze rozhodnutí centrální banky považovat za správné. „Ekonomika vykazuje známky přehřívání a není tlumena silnějším kurzem koruny, jak se předpokládalo. Ve své poslední prognóze ČNB čekala průměrný kurz koruny vůči euru ve druhém čtvrtletí na úrovni 25,20 koruny za euro. Skutečný průměrný kurz koruny se však pohybuje kolem 25,60 koruny za euro, a je tak o více než 1,5 procenta slabší,“ uvedl Seidler.
Kurz koruny vůči euru v době oznámení zvýšení úrokových sazeb
„ČNB potěšila trhy, které se mírně přikláněly k tomu, že sazby se na dnešním zasedání zvednou. Koruna na oznámení výsledku reagovala posílením na 25,70 koruny za euro. Pro zvýšení sazeb mluvil domácí ekonomický vývoj,“ řekl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Skokové posílení o 20 haléřů ale české měně dlouho nevydrželo. „Postupem času česká měna ztrácela a nepodpořila ji ani následná tisková konference guvernéra Rusnoka,“ popsala ekonomka Komerční banky Monika Junicke.
„Postupně zpětně oslabovala na 25,86 koruny za euro. To nejsou úrovně, na kterých by Česká národní banka chtěla korunu vidět. Centrální bankéři proto budou muset téměř při každé příležitosti investory hlasitě lákat na to, že proces zvyšování úrokových sazeb stále není u konce. Jinak se těžko vrátí výraznější posilování koruny,“ uvedli Jiří Cihlář a Markéta Šichtařová z Next Finance. „Objevuje se i riziko, že by do hry opět mohly vstoupit intervence, ale na druhou stranu než posledně. Intervence by tentokrát mohly korunu posilovat,“ dodali.
Bankovní rada se řídila přístupem 'pokud máš důvody pro určité rozhodnutí a víš, že je chceš udělat, tak rozhodnutí neodkládej a jednej již teď'.
Aktuálního zasedání bankovní rady se zúčastnilo šest ze sedmi jejích členů. Na jednání nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl, který je výrazným zastáncem růstu úrokových sazeb. Zvýšení základní úrokové sazby nicméně odhlasovala bankovní rada jednomyslně. Na zasedání přitom podle guvernéra nezazněl návrh razantnějšího růstu úrokových sazeb, třeba o 0,5 procentního bodu. „Nejsme v urgantní situaci,“ podotkl Rusnok.
„Jednoznačnost postoje bankovní rady, tedy všechny hlasy pro zvýšení úroků, je svým způsobem překvapivá: pro středeční zasedání se čekaly názory pro i proti růstu úroků,“ poznamenal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Sazby letos nejspíš čeká ještě další zvyšování
ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby letos na počátku února. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,25 procentního bodu. Na posledním měnovém jednání 3. května nechala bankovní rada úrokové sazby beze změny.
„Předpokládáme, že ČNB bude se zvyšováním sazeb v druhé polovině roku ještě dále pokračovat. Prozatím se bude jako nejpravděpodobnější zdát listopadové jednání, kdy bude k dispozici nová prognóza. Zároveň ale nelze vyloučit ani měnové jednání v září, tak jako jsme začátkem dubna nevylučovali šanci dnešního červnového zvýšení sazeb,“ přiblížil Seidler.
I další ekonomové očekávají ještě jedno zvednutí sazeb. Jáč očekává další růst základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu spíš v listopadu. „Osobně si nemyslím, že úroky půjdou nahoru hned na srpnovém zasedání, ačkoliv takový krok nelze vyloučit,“ zmínil. „Dvoutýdenní repo sazba by na konci roku měla být na úrovni 1,25 procenta,“ dodal analytik Raiffeisenbank František Táborský.
Krok ČNB opět pocítí segment bydlení
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček se domnívá, že díky České národní bance budou komerční banky motivovány k navýšení úrokových sazeb na běžných a spořicích účtech. „Dnešní úrokové sazby nepokryjí inflaci a střadatelé přichází o reálnou hodnotu svých úspor,“ upozornil.
Z ankety ČTK mezi bankami ovšem vyplývá, že se zvyšovat úroky spotřebitelských úvěrů ani vkladů nechystají. Vyšší úrokové sazby České národní banky se časem chystají promítnout vesměs jen do cen hypotečních úvěrů.
„Bydlení bude zase o něco méně dostupné, ale to je přirozený jev a myslím si, že je žádoucí nyní zvyšovat sazby, když pozorujeme, že se nemovitostní trh přehřívá,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
ČNB přitom teprve před dvěma týdny oznámila, že od října zpřísní pravidla pro poskytování hypoték. Současná doporučení, která se týkají výše úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti, doplní požadavky na příjem. Dluh žadatele o hypotéku by nově neměl překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel by měl zároveň na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 procent svého měsíčního čistého příjmu.
K omezením trhu vedl ČNB rychlý růst cen nemovitostí i objemu úvěrů na bydlení. V případě zhoršení ekonomického vývoje by se totiž mohla řada domácností s hypotékou dostat do problémů se splácením.