Česká národní banka v březnu v rámci intervencí proti posilující koruně na devizovém trhu vynaložila zhruba 520 miliard korun za nákup eur. Šlo o největší měsíční objem od spuštění intervencí v listopadu 2013. Od té doby do konce letošního března ČNB intervenovala v objemu více než dva biliony korun, což přesahuje čtyřicet procent hrubého domácího produktu. Dozvuky této politiky však budou podle analytiků ještě dlouho ovlivňovat kurz české měny, reálnou ekonomiku i samotné chování centrální banky a jejích oponentů.
Na intervence proti posilující koruně vydala ČNB zhruba dva biliony korun, březen byl rekordní
Exportéři vyvážejí jako diví (zdroj: ČT24)
Režim devizových intervencí, který ČNB zahájila s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR, centrální banka ukončila 6. dubna. Důvodem nárůstu objemu v březnu byl podle dřívějších vyjádření analytiků tlak investorů s blížícím se očekávaným koncem intervencí i údaje o rostoucí inflaci.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč uvedl, že situace na devizovém trhu byla po celé letošní první čtvrtletí hektická. Trhy se totiž chystaly na konec kurzového závazku, jenž mohl přijít kdykoliv po 31. březnu.
V březnu situace na trhu gradovala. „Jestliže od spuštění intervenčního režimu v listopadu 2013 do konce letošního března realizovala ČNB intervence v celkovém objemu 75,2 miliardy euro, tak nákupy za samotný březen představují téměř 26 procent tohoto celkového objemu. Za celé první čtvrtletí letošního roku pak ČNB skrze devizové intervence nakoupila celkem 41,9 miliardy euro,“ uvedl Jáč.
ČNB dlouhodobě uvádí, že jí růst devizových rezerv nevadí a není v tomto ohledu omezena žádným limitem. Devizové rezervy ale mohou přivést centrální banku do účetní ztráty, a to kvůli jejich přecenění po ukončení kurzového závazku. ČNB k tomu dlouhodobě dodává, že její hlavní úlohou není vytváření zisku, ale péče o cenovou stabilitu. Z výsledků hospodaření ČNB za loňský rok vyplývá, že v jejím rezervním fondu by měla banka mít i se ziskem 46,5 miliardy korun za loňský rok zhruba 60 miliard korun.
Devizové intervence ČNB
Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler uvedl, že celkově tak ČNB intervenovala v objemu 2032 miliard korun (75 miliard eur), což přesahuje 43 procent hrubého domácího produktu. Devizové rezervy ČNB se z původních 20 procent HDP před zahájením operace dostaly k 70 procentům.
Seidler řekl, že centrální banka načasováním konce tzv. tvrdého závazku umožnila, aby do tuzemské ekonomiky letos přitekl extrémní objem spekulativního kapitálu v řádech desítek procent HDP.
Koruna je extrémně překoupená a jejímu posílení brání postupné uzavírání pozic spekulativního kapitálu. Nelze tak ani vyloučit, že se koruna v budoucnu krátkodobě dostane nad hranici 27 Kč za euro, pokud se někteří zahraniční hráči rozhodnou své pozice ve větším objemu uzavřít.
Seidler očekává, že koncem letošního roku by se koruna mohla pohybovat v rozmezí 25,50 až 26 korun za euro. Nyní je na hodnotě kolem 26,70 koruny za euro.
K dalšímu možnému vývoji řekl Jáč, že pokud by koruna nebyla schopna posílit ani v následujících měsících, může se koncem letošního roku pro ČNB stát relevantním tématem otázka zvýšení jejích měnověpolitických úrokových sazeb.
„Vyšší úroky ČNB by jednak samy o sobě vedly ke zpřísnění měnových podmínek v české ekonomice, doprovodným efektem vyšších úroků by pak velmi pravděpodobně bylo i posílení kurzu samotné koruny vůči euru,“ domnívá se Jáč.
Vývoj kurzu koruny vůči euru po ukončení intervencí (6. dubna)
Dopady na reálnou ekonomiku
Po uvolnění kurzu koruny se přesune část zisků exportérů ve prospěch bank, protože se firmy budou zajišťovat proti pohybům kurzu koruny k euru, naznačil analytik Martin Vlček z BH Securities. Mírné posilování koruny ale podle něho pomůže firmám tím, že část nejméně konkurenčních pracovních pozic se přesune do zahraničí, mírně pak vzroste nezaměstnanost ze současných rekordně nízkých hodnot, a to společnostem pomůže vybírat si zaměstnance z více uchazečů. Poklesne tlak na růst mezd, který se nyní v Česku začíná projevovat, dodává analytik.
Běžní spotřebitelé zase ušetří něco málo při dovozu zboží a služeb v eurech, pokud koruna posílí. Například dovolené budou o něco levnější, a pro investory zlevní nákup zahraničních nemovitostí nebo akcií a dluhopisů.
Vlček rovněž upozornil na to, že v současnosti posiluje euro vůči dolaru a koruna proto také posiluje vůči americké měně. „Takže zatímco většina lidí řeší dopad uvolnění kurzu k euru, tak paradoxně nákupy v dolarech nyní zlevňují výrazněji. Zlevňuje zejména dovezená elektronika nebo americké akcie a dluhopisy,“ dodal.
Vývoj kurzu koruny vůči dolaru po ukončení intervencí (6. dubna)
Analytik finančních trhů společnosti Next Finance Jiří Cihlář se pak domnívá, že ČNB během 3,5 roku trvání intervencí zakonzervovala v české ekonomice umělý stav. „Vývozci si po posílení koruny budou muset zvyknout na to, že prosadit se v zahraničí bude složitější. A protože je celá česká ekonomika exportně orientovaná, potíže můžeme za pár čtvrtletí pocítit v průmyslu nebo v konečném důsledku i na trhu práce,“ varuje.
Ředitel investičního fondu Sirius Martin Burda se z hlediska dalšího vývoje české ekonomiky domnívá, že gigantickým nákupem eur uzavřela centrální banka na nějakou dobu „přirozený kanál sbližování cenových hladin Česka a eurozóny, tj. posilování měny“. Soudí, že koruna v nejbližším roce nejen neposílí, ale může i oslabit, a to výrazně přes 27 korun za euro.
Devizové rezervy stouply v dubnu jen mírně
Devizové rezervy České národní banky vzrostly za duben o 1,5 miliardy eur na 124,5 miliardy eur, zatímco v předchozích měsících stoupaly měsíčně o více než deset miliard. Vyplývá to z úterních informací. Zpomalení růstu souvisí s ukončením intervenčního režimu. V březnu na trhu utratila více než půl bilionu korun.
Co bude ČNB dělat s nakoupenými eury?
V průběhu intervencí ČNB nakoupila extrémně velký objem eur, uvádí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Centrální banku přirovnává k pacientovi, který při zvýšené teplotě vykoupí celou lékárnu, jen aby měl doma vše, co by se mohlo hodit. Dodává však, že na rozdíl od asijských ekonomik, které v průběhu globální finanční krize své rezervy postupně rozprodávaly, ČR jen jednou ve své novodobé historii potřebovala větší množství devizových rezerv (v roce 1997 během asijské krize). „Od té doby patříme mezi stabilní ekonomiky, které ani globální krize nepřivedla nebezpečně blízko ke kolapsu,“ dodává Horská.
Jiří Polanský z Ekonomických a strategických analýz České spořitelny soudí, že ČNB bude velmi pozvolna snižovat objem devizových rezerv například tím, že bude směňovat výnosy zahraničních dluhopisů (či jejich část) do korun. „V podstatě půjde o intervence, ale jejich objem bude malý a rozložený na delší časové období. ČNB se bude snažit o to, aby tyto intervence neovlivnily kurz koruny a tím měnovou politiku v Česku,“ odhaduje Polanský.
Horská pak předpokládá, že až se trh vrátí do normálu - tedy poté co spekulanti uzavřou své pozice a opustí korunu - bude ČNB příležitostně devizové rezervy rozpouštět. „Tak vysoké devizové rezervy naše ekonomika nepotřebuje, ale zbavit se jich nebude snadné,“ podotýká ekonomka. Investiční stratég Raiffeisenbank Michal Brožka pak dodává, že kdyby nyní ČNB prodala většinu deviz, kterou v intervencích nakoupila, vyvolalo by to takové posílení koruny, které by bylo pro českou ekonomiku devastující. Proto to ČNB nemůže udělat.
Vliv na pozici centrální banky
Analytik Seidler upozorňuje, že očekávané budoucí posílení koruny bude centrální bance přinášet ztráty, stejně jako očekáváné zvyšování základních úrokových sazeb. „Posílení koruny zhruba o jednu korunu za euro bude znamenat ztráty z přecenění kolem 100 miliard korun. Růst úrokových sazeb o jeden procentní bod pak bude znamenat úrokové náklady ČNB ve výši 26 miliard korun za rok,“ vypočítal Seidler.
Domnívá se, že čistě technicky tyto ztráty nejsou problém, protože je ČNB v dlouhodobém období splatí. O co větší ztráty však ČNB zaznamená, o to déle je bude muset splácet ze svých budoucích zisků z devizových rezerv, a to namísto toho, aby je převáděla dle zákona o ČNB do státního rozpočtu, zdůraznil analytik. To pak podle něho může začít vykonávat otázky, zda vysoké ztráty plynoucí z intervencí za přínosy z této politiky opravdu stály a zda neměla být ukončena dříve. „Takovéto debaty by nebyly pro ČNB příjemné, protože by mohly vést k narušení její nezávislosti,“ soudí Seidler.
obrázek
Ztráty ČNB zmiňují i ředitel investičního fondu Sirius Martin Burda a analytik BH Securities Martin Vlček. Burda podotýká, že je v budoucnu mohou nynější a budoucí odpůrci intervencí využít jako podpůrný argument proti ČNB. Vlček pak staví proti sobě ztráty v desítkách miliard korun a bilanci ČNB v řádech bilionů. „Takže to ve srovnání s kapacitou české ekonomiky a schopností ČNB elektronicky vydat nové české koruny není velký problém,“ soudí.
S názorem, že ztráty spojené s posilováním koruny jsou jen účetní ztrátou, kterou nikdo nezaplatí, však nesouhlasí hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. „Problémem je, že ztráta by měla být podle stávajících pravidel uhrazena ještě před případným vstupem do eurozóny,“ zdůraznil.