Minimální mzda má dosahovat poloviny té předloňské průměrné, navrhuje Maláčová

Minimální mzda od ledna činí 12 200 korun. Odbory pro příští rok žádají růst o 1500 korun, tedy o 12 procent. Maláčová jako ministryně práce požadavek odborů podporuje. Podle zaměstnavatelů to neodpovídá hospodářskému růstu a pro firmy v některých odvětvích by tak vysoké přidání znamenalo problém. Navrhují zvýšení o 800 korun.

Pravidla pro růst minimální mzdy vláda slíbila v programovém prohlášení

Vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení uvádí, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy.

Minulý kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) si předsevzal, že nejnižší výdělek přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta loni činila 29 504 korun. Pokud by se už v příštím roce přidávalo podle navrhovaných valorizačních pravidel, od ledna by měli lidé s nejnižšími příjmy vydělávat zhruba 14 750 korun. Ve skutečnosti to bude mezi 13 000 a 13 700 korunami.

Odbory chystaný model navyšování podporují. Na výsledném vzorci se chtějí ale nejdřív dohodnout se zaměstnavateli a vládou na tripartitě. „Tato dohoda by následně šla do Poslanecké sněmovny… Zda bude valorizační mechanismus na 50 či 48 procentech, nebo zda dosáhneme 50 procent za šest či sedm let, je otázka, jak bude vypadat dohoda,“ řekl novinářům předák ČMKOS Josef Středula. Podle něj je už nyní problém dodržet poměr 40 procent průměrné mzdy.

Hanák: Když zvýšíte minimální mzdu, musíte zvednout platy i „nahoře“

Zaměstnavatelé dlouhodobě volají po tom, aby pro zvyšování mzdy existoval jasný vzorec a přidávaná částka se dala předvídat. Navázání na průměrný výdělek podporují. Šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner už dřív řekl, že by s ohledem na situaci podniků měl podíl činit ale nejvýš 40 procent průměrné mzdy.

Podle předsedy Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka je ale současný návrh, který se týká 50 procent předloňské průměrné mzdy, populistický a zaměstnavatelům může uškodit. „Ekonomika je definitivně na vrcholu, ale produktivita práce neroste. Minimální mzdu pobírá 135 tisíc lidí, ale když ji zvednete, musíte navýšit mzdy ve všech patrech, i pro ty nejvýkonnější,“ upozornil Hanák.

Odbory na zvýšení platů o 10 procent trvají

Vláda a odboráři diskutují i o růstu tarifů; Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) žádá navýšení tarifů o deset procent. Vláda navrhuje zvýšení sumy na platy o šest procent a desetiprocentní růst jen pro učitele, ostatním pak odstupňovaně méně. V pátek kvůli platům do stávkové pohotovosti vstoupily zdravotnické odbory.

„V tuto chvíli si potřebujeme všichni sednout k jednacímu stolu a uzavřít nějakou dohodu. Pevně doufám, že se nám to podaří do konce srpna,“ uvedla ministryně práce. Dodala, že konkrétní termín ale zatím není.

Premiér Andrej Babiš (ANO) už dřív řekl, že požadavky odborů zná a není proto nutné, aby se s nimi scházel znovu. V pátek označil postup zdravotnických odborů za vyhrožování a řekl, že se s jejich zástupci sejít nehodlá.

„Dosavadní střílení z jedné či druhé strany by mělo vést k jednomu jedinému – sednout si a dohodnout se. Jsem přesvědčen o tom, že bychom se mohli dohodnout během jediného jednání,“ uvedl předák ČMKOS Josef Středula.

Podle něj se odbory chtěly této situaci vyhnout, proto vládu požádaly o jednání o zvyšování výdělků ve veřejných službách už v polovině března. Šéf centrály nevyloučil, že pokud by kabinet s odbory nejednal, mohly by se ke stávkové pohotovosti zdravotnických odborů přidat i další svazy.

Vláda plošné přidávání odmítá

Odboráři si stěžovali na to, že s nimi vláda nejedná, v polovině června pak pohrozili protesty. První kolo vyjednávání se konalo 19. června a další v červenci. Ministři a předáci se na něm shodli na tom, že se znovu sejdou začátkem srpna a dohoda o přidání by mohla být v polovině měsíce. 

Vláda s plošným přidáváním nepočítá. Učitelům by zvedla tarif o deset procent, profesím s nízkým výdělkem o sedm procent, úředníkům o šest procent, zdravotníkům o čtyři či pět procent a policistům a vojákům o dvě procenta. Vládní sociální demokraté uvedli, že jejich ministři budou v kabinetu prosazovat, aby se výsledné navýšení co nejvíc přiblížilo požadavku odborů.

Plošné zvýšení platů ve veřejné sféře odmítají takké zástupci zaměstnavatelů. „Platy rostou rychleji než mzdy v podnikatelské sféře. To není správné, růst mají mzdy tam, kde se vytváří hodnoty,“ kritizoval předseda Svazu průmyslu a dopravy Hanák.

Místopředseda poslaneckého klubu a ekonomický expert ODS Jan Skopeček zdůraznil, že jde o populistický návrh. „Blíží se komunální volby a ČSSD je velmi nervózní z toho, jak pro ni dopadnou. Proto na poslední chvíli přichází s těmito nesmyslnými, populistickými opatřeními“.

Na první pohled sice podle něho vypadá návrh dobře, ale ve skutečnosti míří proti sociálně nejslabším. Ohrozí právě ty, kteří berou minimální mzdu. Pokud dojde ke zvýšení dle návrhu ministryně Maláčové, tak zaměstnavatelé nebudou ochotni je platit a propustí je, domnívá se Skopeček. 

Upozornil také, že Česko je charakteristické tím, že se výrazně liší situace v různých regionech. Když bude minimální mzda pro všechny regiony stejná, tak v Praze se toho moc nestane, ale například v Karlovarském kraji nebudou zaměstnavatelé tolerovat takto razantní zvýšení. Skopeček celkově považuje minimální mzdu za zbytečnou regulaci. Výše mezd by měla být na svobodné dohodě mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, dodal. 

Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti) vítá návrh, aby se minimální mzda odvíjela od výše platů a výkonu ekonomiky, aby to nebylo jen ad hoc rozhodnutí vlády. Podporuje tedy tu část, aby celý proces byl předvídatelný, aby se na to firmy mohly připravit. 

„Co se týče navýšení na 50 procent průměrné mzdy, v tuto chvíli si nejsme jisti, zda je to žádoucí opatření, protože náklady by byly obrovské,“ uvedl Ferjenčík. Aby to fungovalo, muselo by se razantně snížit zdanění práce, včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Pak by i platy lidí na minimální mzdě mohly růst mnohem rychleji, dodal.