Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásil v pátek stávkovou pohotovost. Chce, aby vláda dodržela slib o plošném desetiprocentním růstu platů v oboru od příštího roku. Dalším krokem bude výzva zaměstnancům v nemocnicích, aby začali dodržovat počet hodin přesčasů daný zákoníkem práce. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na mimořádném brífinku sdělil, že s krokem odborů zásadně nesouhlasí. Proti stávkové pohotovosti jsou i soukromí lékaři a gynekologové. Vyzvaly vládu, aby tlaku nepodlehla.
„Důvodem vyhlášení stávkové pohotovosti je neúspěšně probíhající jednání o zvyšování platů a mezd a nedodržení dříve daných slibů. V praxi se dál prohlubuje personální krize, která už ohrožuje rozsah a kvalitu poskytované péče,“ uvedl zdravotnický svaz v tiskové zprávě.
„Určitě všechny ostatní kroky budeme koordinovat s ostatními odborovými svazy,“ dodala předsedkyně svazu Dagmar Žitníková. Svaz chce také poslat do nemocnic inspektoráty práce, aby zkontrolovaly dodržování počtu přesčasů a limitů pro zvedání těžkých břemen. „Stokilového pacienta by neměla zvedat jedna sestra, ale šest,“ vysvětlila Žitníková.
Jednání s vládou musí být podle Žitníkové hotové do poloviny října, před vydáním úhradové vyhlášky pro příští rok.
Babiš s odboráři jednat nebude
Premiér Andrej Babiš (ANO) ale vzkázal, že s odboráři o desetiprocentním navýšení platů nehodlá jednat.
Jejich vystoupení označil za vyhrožování. Agentuře ČTK sdělil, že se musejí obrátit na zdravotnická zařízení, která zdravotní personál zaměstnávají, tedy nemocnice. „Ředitelé nemocnic nám řekli, že nechtějí plošně navyšovat platy, pro zdravotní sestřičky jsme ale dojednali tolik peněz, že můžou dostat o deset až patnáct procent navýšený plat,“ uvedl.
Dodal, že s ministrem Vojtěchem jednal s odbory několik měsíců. „A podařilo se nám pro zdravotní personál vytvořit takové podmínky, že by i odboráři měli být spokojeni, a ne pořád vyhrožovat a dělat si tiskové konference,“ poznamenal.
„To, že premiér navzdory nedávným dohodám stále odsouvá jednání s odbory o platech na příští rok, vnímáme jako pohrdání nejen sociálními partnery, ale i všemi zaměstnanci státní a veřejné správy a služeb,“ poznamenal předák úřednických odborů a mluvčí odborových svazů veřejných služeb Bednář. Míní, že pokud by vláda nevyjednávala s odbory o růstu platů ve veřejném sektoru, znehodnotila by tak platnou kolektivní dohodu vyššího stupně pro zaměstnance státu.
S předáky úřednických, školských a zdravotnických odborů a svazu civilních pracovníků armády ji před koncem roku 2015 podepsal tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Byl to první takový dokument ve státní správě. Počítá s tím, že se vyjednávání o valorizaci platových tarifů uskuteční každý rok předtím, než bude kabinet návrh rozpočtu schvalovat. „Tímto ustanovením má být garantováno, že na vyjednávání bude dostatečný čas a prostor. Z našeho pohledu se tak jedná o devalvaci tohoto ujednání vládou jako sociálním partnerem, což není dobrý krok k upevnění sociálního dialogu,“ dodal Bednář.
Těžká vyjednávání v soukromém sektoru
Pokud jde o výši platů, je podle odborů problémem rozdíl mezi příspěvkovými organizacemi a nemocnicemi, které jsou obchodními společnostmi. Podle předsedkyně svazu Dagmar Žitníkové dosahují rozdíly až 58 procent. Podle údajů z května letošního roku, které odbory prezentovaly, bere například všeobecná sestra ve státní nemocnici o pět až 56 procent víc podle délky praxe, sanitář o 10 až 40 procent.
„V obchodních společnostech je vyjednávání nelehké. Finance někde použili na něco jiného než mzdy. V některých nemocnicích byla kvůli tomu i stávková pohotovost,“ vysvětlila místopředsedkyně svazu Ivana Břeňková. Peníze, které nejsou přímo v úhradové vyhlášce, se podle ní k zaměstnancům nedostanou nebo dostanou až v průběhu roku.
Kolik chce přidat vláda
Kabinet navrhuje šestiprocentní nárůst částky na platy, navýšení by ale nebylo rovnoměrné. Víc by si podle vlády měli přilepšit učitelé a hůř placené profese, nejnižší, dvouprocentní tarifní růst by měli mít policisté či vojáci.
Zdravotníci by měli podle plánů kabinetu dostat nejspíš o čtyři či pět procent víc. „Plošné navýšení rozhodně nevyřeší personální krizi ve zdravotnictví, pouze prohloubí rozdíly mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými skupinami zdravotníků,“ dodal ministr.
Odborový svaz odeslal otevřený dopis premiérovi Babišovi. Žádá, aby zajistil peníze na desetinový růst tarifů.
„Oceňujeme záměr zvýšit zvláštní příplatek na práci ve směnách, ale chceme, aby byl navýšen na stejnou částku všem profesím nelékařských zdravotních pracovníků,“ uvádí v něm.
- Ve zdravotnictví pracuje asi 260 tisíc lidí, v sociálních službách kolem 100 tisíc.
- Nejvíce, asi 80 tisíc, je zdravotních sester, jejichž hrubý plat byl loni ve státní sféře průměrně 36 tisíc korun, v nestátní 24 200 korun.
- Zdroj: ČTK
Desetiprocentní růst platů všech veřejných zaměstnanců požaduje zejména Českomoravská konfederace odborových svazů.
Její požadavky podporuje i vládní ČSSD. „Cílem sociální demokracie je plošné navýšení, cílem je 10 procent pro všechny a do tarifu,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková uvedla, že její strana stávkovou pohotovost podporuje. „Zdravotnické odbory dělají vše jak pro lékařská povolání, tak hlavně pro pacienty.“ I ona připomněla, že desetiprocentní nárůst slíbila Sobotkova vláda už v roce 2016 a Babiš i Vojtěch to odborům potvrdili.
Kritičtí jsou k odborářským požadavkům podnikatelé. Podle nich neodpovídají očekávanému růstu příjmů státu a platy by se měly zvyšovat podle výkonu. Proti je také pravicová opozice. „Plošné navyšování rozdíly jenom prohlubuje, místo toho, aby se je podařilo lépe řešit,“ uvedl místopředseda ODS Martin Kupka.
Ve veřejných službách a správě loni pracovalo přes 634 700 zaměstnanců. Průměrný hrubý plat dosáhl 31 968 korun. Polovina pracovníků vydělávala víc než 29 840 korun hrubého. Částky jsou vyšší než v soukromém sektoru.
Příští rok půjde do českého zdravotnictví o 20 miliard meziročně víc, slíbil ministr Vojtěch. Z toho nejvíce peněz, 13 miliard, do nemocnic. Na podporu směnného personálu pak má z toho směřovat 4,7 miliardy. Celkem bude systém veřejného zdravotního pojištění podle Vojtěcha hospodařit s 320 miliardami.
Platy sester rostly podle analýzy ministerstva zdravotnictví loni o 12 procent místo slíbených 10 procent. Příští rok nemocnice dostanou celkové úhrady o pět procent vyšší než loni, podle ministra je na nich, na co je použijí, a na odborech, co si s jejich managementy vyjednají.
Podle Vojtěcha se letos poprvé na rozdělení peněz zdravotní pojišťovny se všemi segmenty dohodly, úhradová vyhláška je hotová, a není proto podle něj prostor pro další změny. „Nátlaková akce není na místě, je to spíš politická akce,“ dodal.
Prohlásil, že zdravotní sestry dostaly za posledních pět let 30 procent k platům navíc, což je nejvíc ze všech zdravotnických profesí. Přesto jich aktuálně v nemocnicích chybí kolem tří tisíc. „Sestry celou dobu hovořily o tom, že největší problém je aktuálně ve směnném provozu – zejména se sestrami u lůžek a sanitáři,“ uvedl ministr.
Stávkovou pohotovost nepodporují soukromí lékaři a gynekologové
Koalice soukromých lékařů a Sdružení soukromých gynekologů se stávkovou pohotovostí nesouhlasí. Obě organizace vyzvaly premiéra Babiše a ministra Vojtěcha, aby tlaku odborů nepodlehli.
Pokud by vláda rozhodla o navýšení platů a mezd ve zdravotnictví z jiných zdrojů, než je zdravotní pojištění, budou soukromí lékaři a gynekologové požadovat růst příjmů u všech poskytovatelů zdravotnické péče, tedy nejen v lůžkových zařízeních.
Podle obou organizací může dohodnuté navýšení úhrad zdravotní péče pro rok 2019 pokrýt i požadavek odborů na růst ohodnocení zaměstnanců o deset procent. Domnívají se, že by se proto nyní odbory měly soustředit na kolektivní vyjednávání o platech v jednotlivých nemocnicích.
„Skutečné řešení problému může přinést pouze systémová změna v podobě optimalizace sítě zdravotnických zařízení, restrukturalizace lůžkového fondu a racionalizace procesů poskytování zdravotní péče,“ uvedli zástupci soukromých lékařů.
Koalice sdružuje praktické lékaře pro děti i dospělé, stomatology, ambulantní specialisty a gynekology, celkem asi 41 tisíc lékařů.
