Vláda a odbory se ani v pondělí nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Dál budou jednat o několika variantách přidání, které má propočítat ministerstvo práce. Propočty by mohly být na stole už tento týden.
Státní zaměstnanci dál trvají na zvýšení platů, chtějí alespoň 10 procent. Dohoda se však odsouvá
Odbory požadují pro učitele o 15 procent vyšší sumu na platy a pro ostatní pracovníky veřejného sektoru zvýšení tarifů o deset procent, a to od října. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že do platů poputuje příští rok o deset procent peněz více než letos. Učitelé by si měli přilepšit o 15 procent. Pro ostatní zaměstnance, tedy hasiče, policisty či úředníky má být na platy o šest procent prostředků víc. Tarify by se jim měly zvýšit o dvě procenta, zbytek by byl na odměny.
Dohoda o tom, o kolik a odkdy si zaměstnanci státu a veřejných služeb polepší, by mohla padnout do poloviny srpna. Novinářům to po jednání se zástupci vlády řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Dohoda v srpnu?
„Obě strany by rády cílily na podobné datum (dohody do poloviny srpna). Bude ale záležet na tom, co budou varianty obsahovat a jak to bude vypadat s navýšením pro zaměstnance a pro bezpečnostní složky,“ uvedl Středula.
Odboráři očekávají, že ministerstvo bude posuzovat tři či čtyři modely. Nejdřív by o nich měli diskutovat členové vlády. Poté budou pokračovat i neformální jednání s odboráři. Týkat se budou hlavně poměru sumy na tarify a odměny a případného rušení nejnižší platové tabulky pro nejhůře odměňované. Oficiální schůzka s odbory se pak uskuteční začátkem srpna.
Středula se už o víkendu sešel se šéfem ČSSD a ministrem vnitra Janem Hamáčkem a ministrem práce Petrem Krčálem (ČSSD). „Dohodli jsme se, že budeme podporovat plošný růst platů o deset procent,“ uvedl pak na Twitteru Hamáček.
Pondělního jednání s předáky se v Hrzánském paláci zúčastnili kromě Hamáčka a Krčála ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a premiér Babiš. Zda by se případně mohla navýšit ještě suma na platy, není zatím příliš pravděpodobné. Jasněji by ale mohlo být před koncem měsíce po zveřejnění prognózy ekonomického vývoje v zemi, podotkl Středula.
„Pokud se ukáže, že by alternativa (přidávání) znamenala navyšování objemu na platy, tak se musíme podívat do jiných kapitol státního rozpočtu a ty peníze najít,“ řekl novinářům Hamáček. Dodal, že podle jeho představ by pro policisty a hasiče šest procent peněz mělo putovat do rizikového příplatku a čtyři procenta do tarifů.
Připomínky odborů ani firem už programové prohlášení vlády nezmění
Odbory se s vládou setkaly ještě odpoledne při jednání tripartity, kde se mimo jiné řešilo programové prohlášení koalice ANO a ČSSD, kterou mají podpořit komunisté. Po jednání premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že se programové prohlášení podle připomínek odborů a zaměstnavatelů už upravovat nebude. „Text se nebude upravovat, protože na to není čas,“ uvedl Babiš. O důvěru bude jeho vláda žádat sněmovnu ve středu. Podle premiéra však kabinet připomínky odborů a zaměstnavatelů vnímá a neznamená to, že když některé záležitosti ve vládním programu nejsou, není možné se na nich později dohodnout.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje je vládní dokument „výrazně politický a neflexibilní pro další změny“. „Některé změny asi už nešly prosadit z politických důvodů vzhledem k tomu, jak vláda vznikala. Museli jsme je ale zdůraznit, aby se vláda přihlásila k tradičním demokratickým hodnotám, principům právního státu a výraznějšímu ukotvení České republiky v EU a NATO,“ uvedl Rafaj. Podle něj z programu dostatečně zřejmě nevyznívá ani to, že prioritou Česka je patřit mezi dvacet nejúspěšnějších ekonomik na světě.
Podnikatelé naopak ocenili části o digitalizaci, důchodové reformě, podpoře malých a středních podniků a cestovního ruchu i o zákonu o liniových stavbách. Naopak nesouhlasí se záměrem zrušit od pololetí příštího roku karenční dobu a poukazují na to, že text za to neupřesňuje náhrady pro zaměstnavatele.
Výhrady k programu mají i odbory. Jsou například proti záměru oddělit důchodový účet od rozpočtu. Vyzvaly vládu, aby tento plán ještě důkladně projednala a zvážila. „Je to chybný směr. Tento krok se měl udělat možná před 30 lety. Nyní je důchodový systém jen v malém přebytku,“ uvedl Středula. Soustava penzí byla od roku 2009 v deficitu. V letech 2012 a 2013 výdaje na důchody převýšily příjmy z odvodů téměř o 50 miliard. Chybějící sumu dodal rozpočet. Loni činil přebytek 0,9 miliardy, a to díky vysoké zaměstnanosti a růstu výdělků.
Odborům v prohlášení chybí i záměr zvýšit životní minimum, podle něhož se stanovují sociální dávky. Vítají naopak snahy o digitalizaci či snížení zdanění zaměstnancům po zrušení superhrubé mzdy. Varují ale před případným výpadkem příjmů rozpočtu.