Vláda a odbory se ani v pondělí nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Dál budou jednat o několika variantách přidání, které má propočítat ministerstvo práce. Propočty by mohly být na stole už tento týden.
Odbory požadují pro učitele o 15 procent vyšší sumu na platy a pro ostatní pracovníky veřejného sektoru zvýšení tarifů o deset procent, a to od října. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že do platů poputuje příští rok o deset procent peněz více než letos. Učitelé by si měli přilepšit o 15 procent. Pro ostatní zaměstnance, tedy hasiče, policisty či úředníky má být na platy o šest procent prostředků víc. Tarify by se jim měly zvýšit o dvě procenta, zbytek by byl na odměny.
Dohoda o tom, o kolik a odkdy si zaměstnanci státu a veřejných služeb polepší, by mohla padnout do poloviny srpna. Novinářům to po jednání se zástupci vlády řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Dohoda v srpnu?
„Obě strany by rády cílily na podobné datum (dohody do poloviny srpna). Bude ale záležet na tom, co budou varianty obsahovat a jak to bude vypadat s navýšením pro zaměstnance a pro bezpečnostní složky,“ uvedl Středula.
Odboráři očekávají, že ministerstvo bude posuzovat tři či čtyři modely. Nejdřív by o nich měli diskutovat členové vlády. Poté budou pokračovat i neformální jednání s odboráři. Týkat se budou hlavně poměru sumy na tarify a odměny a případného rušení nejnižší platové tabulky pro nejhůře odměňované. Oficiální schůzka s odbory se pak uskuteční začátkem srpna.
Středula se už o víkendu sešel se šéfem ČSSD a ministrem vnitra Janem Hamáčkem a ministrem práce Petrem Krčálem (ČSSD). „Dohodli jsme se, že budeme podporovat plošný růst platů o deset procent,“ uvedl pak na Twitteru Hamáček.
Pondělního jednání s předáky se v Hrzánském paláci zúčastnili kromě Hamáčka a Krčála ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a premiér Babiš. Zda by se případně mohla navýšit ještě suma na platy, není zatím příliš pravděpodobné. Jasněji by ale mohlo být před koncem měsíce po zveřejnění prognózy ekonomického vývoje v zemi, podotkl Středula.
„Pokud se ukáže, že by alternativa (přidávání) znamenala navyšování objemu na platy, tak se musíme podívat do jiných kapitol státního rozpočtu a ty peníze najít,“ řekl novinářům Hamáček. Dodal, že podle jeho představ by pro policisty a hasiče šest procent peněz mělo putovat do rizikového příplatku a čtyři procenta do tarifů.
Připomínky odborů ani firem už programové prohlášení vlády nezmění
Odbory se s vládou setkaly ještě odpoledne při jednání tripartity, kde se mimo jiné řešilo programové prohlášení koalice ANO a ČSSD, kterou mají podpořit komunisté. Po jednání premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že se programové prohlášení podle připomínek odborů a zaměstnavatelů už upravovat nebude. „Text se nebude upravovat, protože na to není čas,“ uvedl Babiš. O důvěru bude jeho vláda žádat sněmovnu ve středu. Podle premiéra však kabinet připomínky odborů a zaměstnavatelů vnímá a neznamená to, že když některé záležitosti ve vládním programu nejsou, není možné se na nich později dohodnout.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje je vládní dokument „výrazně politický a neflexibilní pro další změny“. „Některé změny asi už nešly prosadit z politických důvodů vzhledem k tomu, jak vláda vznikala. Museli jsme je ale zdůraznit, aby se vláda přihlásila k tradičním demokratickým hodnotám, principům právního státu a výraznějšímu ukotvení České republiky v EU a NATO,“ uvedl Rafaj. Podle něj z programu dostatečně zřejmě nevyznívá ani to, že prioritou Česka je patřit mezi dvacet nejúspěšnějších ekonomik na světě.
Podnikatelé naopak ocenili části o digitalizaci, důchodové reformě, podpoře malých a středních podniků a cestovního ruchu i o zákonu o liniových stavbách. Naopak nesouhlasí se záměrem zrušit od pololetí příštího roku karenční dobu a poukazují na to, že text za to neupřesňuje náhrady pro zaměstnavatele.
Výhrady k programu mají i odbory. Jsou například proti záměru oddělit důchodový účet od rozpočtu. Vyzvaly vládu, aby tento plán ještě důkladně projednala a zvážila. „Je to chybný směr. Tento krok se měl udělat možná před 30 lety. Nyní je důchodový systém jen v malém přebytku,“ uvedl Středula. Soustava penzí byla od roku 2009 v deficitu. V letech 2012 a 2013 výdaje na důchody převýšily příjmy z odvodů téměř o 50 miliard. Chybějící sumu dodal rozpočet. Loni činil přebytek 0,9 miliardy, a to díky vysoké zaměstnanosti a růstu výdělků.
Odborům v prohlášení chybí i záměr zvýšit životní minimum, podle něhož se stanovují sociální dávky. Vítají naopak snahy o digitalizaci či snížení zdanění zaměstnancům po zrušení superhrubé mzdy. Varují ale před případným výpadkem příjmů rozpočtu.
