Tripartita se nedohodla na růstu minimální mzdy. Zatímco odbory požadují přidání o 1500 korun, zaměstnavatelé nejvýš o 800 korun. Vláda pak navrhuje přidání o tisícikorunu. Dál budou zástupci kabinetu, firem a zaměstnanců jednat také o vzorci, podle něhož by se mohl nejnižší výdělek pravidelně navyšovat. Minimální mzda se zvedla naposledy v lednu, a to o 1200 korun na 12 200 korun.
„U minimální mzdy nedošlo k dohodě. Zaměstnavatelé navrhují 800 a odbory 1500 korun, naše představa je tisíc korun. Budeme nadále jednat. Rozhovory budou pokračovat o vzorci pro výpočet minimální mzdy vůči průměrné mzdě. Jsou na to rozdílné názory,“ řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO).
Ministerstvo práce navrhuje od roku 2020 pravidelnou valorizaci minimální mzdy. Stanovila by se jako 0,44násobek průměrné mzdy. Kabinet by mohl ale případně rozhodnout i o vyšším přidání či zmrazení.
Odbory s návrhem spokojeny nejsou. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by výsledná částka byla nižší než 40 procent průměrné mzdy.
„To je neakceptovatelné. Situace u nás je skutečně tristní. Česká minimální mzda je neustále pod hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce. Nejde za ni vyžít,“ uvedl Středula. Pokud by se minimální mzda zvedla o 1500 korun požadovaných odbory, poměr k průměrné mzdě by dosáhl 41 procent.
Firmy by chtěly růst minimální mzdy bez závislosti na politicích
Zaměstnavatelé pak chtějí, aby zvyšování minimální mzdy nebylo závislé na politicích a bylo předvídatelné. „Trváme na tom, aby to navýšení bylo 800 korun maximálně s tím, že pro rok 2020 bude dopracován návrh ministerstva práce. Chtěli jsme vytvořit základní pravidla pro navyšování, aby to nebylo každý rok dohadování,“ řekl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
Zaměstnavatelé navázání minimální mzdy na průměrný výdělek podporují. Výsledná částka by podle Wiesnera ale měla s ohledem na situaci podniků dosahovat nejvýš 40 procent průměru.
Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka navrhovaný model požadavky zaměstnavatelů splňuje. „Návrh podporujeme a chceme, aby ho vláda rychle schválila a prosadila do legislativy,“ uvedl Hanák.
Hospodářská komora naopak uvedla, že návrh nebere v potaz vývoj ekonomiky a minimální mzda by mohla růst i za krize. Částka by se měla stanovit podle prognózy ministerstva financí o dalším vývoji a spíš podle mediánové mzdy, ne podle průměrné. Pokud by o případném vyšším přidání či naopak zmrazení rozhodovala vláda, stále by při navyšování roli hrála politika, uvedla komora.
Tripartita měla jednat také o návrhu rozpočtu a vládním prohlášení budoucího kabinetu. Tyto body ze svého dnešního programu vyřadila. Sejde se kvůli tomu 9. července. „Na předsednictvu jsme se domluvili, že to odložíme na speciální zasedání 9. července těsně před předpokládaným hlasováním o důvěře vládě,“ řekl Babiš. Ještě 19. června se vláda chystá jednat s odbory o růstu platů ve veřejném sektoru.
