Průměrná mzda vzrostla letos v prvním čtvrtletí meziročně o 8,6 procenta na 30 265 korun. Po očištění o inflaci to představovalo růst 6,6 procenta. Uvedl to ve své zprávě Český statistický úřad. Analytici upozornili, že se jednalo o nejrychlejší reálný meziroční růst od prvního čtvrtletí roku 2003, tedy za uplynulých patnáct let.
Začátek roku vystřelil průměrnou mzdu na 30 265 korun. Za patnáct let analytici tak rychlý růst nepamatují
Medián mezd činil 25 674 korun, u mužů dosáhl 28 031 korun a u žen 23 084 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 12 135 a 48 199 korunami.
- Medián je prostřední hodnota, která dělí řadu vzestupně seřazených výsledků na dvě poloviny – polovina hodnot je menších nebo rovných a polovina větších nebo rovných. Základní výhodou mediánu jako statistického ukazatele je fakt, že není ovlivněn extrémními hodnotami, na rozdíl například od průměru.
Medián vs. průměrná mzda
Průměrná mzda (+8,6 procenta), na kterou obvykle nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, tentokrát rostla rychleji než medián (+8,3 %), upozornila pro agenturu ČTK analytička ČSOB Irena Procházková. To znamená, že tentokrát se přidávalo spíše lidem s vyššími mzdami. Podle analytičky nejspíše zafungoval efekt administrativního zvýšení platů veřejné sféry, takže na hluboké závěry zatím nejsou dostatečně podrobná data.
Dlouhodobější pohled – od 1. čtvrtletí 2007 – však ukazuje, že ze 41 sledovaných čtvrtletí vzrostl medián ve 25 případech rychleji než průměrná mzda. Jeho nejvyšší meziroční skok, o 12,77 procenta, se uskutečnil v prvním čtvrtletí 2008. Ve stejném období došlo i k největšímu růstu nominální průměrné mzdy (+9,99 %). V následném roce 2009 pak už i Česko zasáhla globální finanční krize.
Medián (ve 3. a 4. čtvrtletí 2012) v daném období dvakrát klesl, stejně jako průměrná mzda (1. čtvrtletí 2013 a 4. čtvrtletí 2013).
Rozdíl mezi mediánovou a průměrnou mzdou v České republice je dlouhodobě poměrně stabilní, uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. Pohybuje se převážně mezi 3500 a 4500 korunami a v rámci zemí OECD se řadí mezi jeden z nejnižších. Zvyšují se tedy mzdy nejen zaměstnancům s vyššími příjmy, rostou i mzdy málo placených zaměstnanců, tedy bez kvalifikace či s nízkou kvalifikací, dodala Steckerová.
Vývoj mezd
„Jedná se o nejrychlejší meziroční růst reálné mzdy od prvního čtvrtletí roku 2003, tedy za uplynulých patnáct let. Ještě nikdy až do letošního roku průměrná mzda v prvním čtvrtletí roku nepřevýšila úroveň 30 tisíc korun,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Vedle stále napjatější situace na trhu práce přičítá zrychlení mzdové dynamiky také dalšímu navýšení minimální mzdy. Od ledna 2018 se minimální mzda zvýšila z dřívějších 11 tisíc korun na 12 200 korun.
Události ČT: Dlouho neviděný růst mezd v Česku. Meziročně o víc než osm a půl procenta (zdroj: ČT24)
Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku se přitom průměrná mzda v Česku zvedla až na 31 646 korun, jak ukázaly dřívější statistické údaje. Bylo to však ovlivněno různými odměnami, příplatky, prémiemi, které jsou spojeny s koncem roku.
Kovanda nicméně očekává, že letošní rok bude prvním rokem v historii Česka, kdy průměrná mzda za celý rok překoná úroveň 30 tisíc korun. Úroveň 20 tisíc korun překonala v roce 2007, podotkl ekonom.
Také ekonomka Komerční banky Jana Steckerová soudí, že ke zvyšování mezd tlačí zaměstnavatele extrémně utažená situace na trhu práce, kde zaměstnance již v zásadě není kde brát.
K přilákání nových zaměstnanců však už často nestačí ani vyšší mzdy. To nutí firmy, aby zvyšovaly své investice do automatizace a digitalizace. To v konečném důsledku povede k postupnému zvyšování produktivity, která v současné době za růstem mezd zaostává.
„Česká společnost je příjmově rovnostářská. Více než 80 procent zaměstnanců pobírá mzdu nižší než 48 200 korun. Průměrná mzda roste podobným tempem jako medián mezd, takže mzdové rozdíly ve společnosti se nijak zvlášť neprohlubují,“ poznamenal hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Citelnější růst mezd stejně jako v předchozím čtvrtletí pokračoval v netržních odvětvích, kde se nadále promítal nárůst platů státních úředníků a růst platu učitelů z druhé poloviny minulého roku, uvedl hlavní ekonom ING Bank ČR Jakub Seidler. Meziroční růst platů v netržních odvětvích tak začátkem roku přidal o výrazných 12,2 % a překonal tak citelně předpoklad centrální banky (10,3 %). Mzdy však dále zrychlily i v tržních odvětvích na 7,8 %, poznamenal Seidler.
Na nejrychlejší růst reálné mzdy – o 6,6 procenta – od roku 2003 poukázal také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Domnívá se, že v kombinaci s tím, jak kurz koruny zaostává za očekáváním centrální banky, jsou data z trhu práce argumentem pro další zpřísnění měnové politiky ČNB.
GALERIE
Růst mezi v prvním čtvrtletí 2018
Šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula řekl, že současný silný růst mezd je velmi zdravý. „Konečně nastala ta doba,“ řekl s tím, že odbory budou pokračovat v tlaku při kolektivní vyjednávání, včetně tlaku na minimální mzdu.
Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček řekl, že silný růst mezd v současné době pro zaměstnavatele tak velký problém není. Je třeba podle něho korektně říci, že když rostou příjmy firem, je fér, aby rostly mzdy zaměstnanců. „Druhá věc je ta, zda je současné tempo růstu zdravé. To se neprojeví dnes, nebo za tři měsíce, ale v době kdy nebude konjunktura, kdy bude ekonomika stagnovat nebo dokonce klesat. Jde o to, aby v té době byly firmy schopny přežívat bez toho, aniž by musely propouštět. Teprve v té době zhodnotíme, zda růst byl férový.“
Nejméně se přidávalo v Praze
Nárůst průměrné mzdy se nejvýrazněji projevil v Karlovarském kraji (10,1 %), který však zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní. Druhý nejsilnější mzdový růst byl v Ústeckém kraji a na Vysočině (shodně 9,5 %).
Průměrné hrubé měsíční mzdy v krajích ČR v 1. čtvrtletí 2018
Ve všech krajích s výjimkou Prahy rostly mzdy nejméně o 8 procent. V hlavním městě již tradičně průměrné mzdy vzrostly nejméně, o 7,0 procent.
Na druhou stranu v Praze přetrvává nejrychlejší růst počtu zaměstnanců, v 1. čtvrtletí 2018 jich zde meziročně přibylo výrazně o 6,3 %. Za hlavním městem vzrostly počty zaměstnanců nejvíce v Libereckém kraji (2,7 %) a dále v Ústeckém a Pardubickém kraji (shodně o 2,0 %).
V jediném regionu došlo k úbytku počtu zaměstnanců, a to v Královéhradeckém kraji (o 2,0 %), málo přibylo v Jihočeském (0,1 %) a v Karlovarském kraji (0,2 %), uvedli statistici.
Jak se vyvíjely mzdy podle odvětví
Nárůst průměrných mezd byl viditelný nejvíce tam, kde rozhoduje stát. To platilo pro kulturní, zábavní a rekreační činnosti (+13,1 % na 26 497 korun), ve vzdělání (+12,6 % na 28 425 korun). Obdobně tomu bylo podle analýzy Dalibora Holého z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ ve veřejné správě a obraně (+ 12,5 % na 33 857 korun) a také ve zdravotní a sociální péči (+11,8 % na 31 747 korun).
Růst mezd v 1. čtvrtletí 2018 podle odvětví
Tržní odvětví v tomto směru poněkud pokulhávala, uvedl Holý. Nejrychlejší mzdový růst byl u odvětví činnosti v oblasti nemovitostí (o 8,9 %) a v dopravě a skladování (o 8,6 %). V obchodě a opravách (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) vzrostla průměrná mzda již podprůměrně (o 8,4 %).
Ve zpracovatelském průmyslu byl mzdový růst 7,5 % na 29 920 korun, v zemědělství, lesnictví a rybářství mírně méně (7,1 % na 22 606 korun).
Vůbec nejnižší nárůst (3,5 %) byl v peněžnictví a pojišťovnictví, kde však zaměstnanci s průměrnou mzdou 55 234 Kč zůstávají z hlediska mzdové úrovně na druhém místě. Vůbec nejlépe jsou placení zaměstnanci v odvětví informačních a komunikačních činností s 56 822 korun vyplývá z analýzy. Jim mzdy v prvním čtvrtletí vzrostly o 6,2 procenta.