Průměrná mzda v Česku narostla na 31 646 korun. Překonala i odhady analytiků

Průměrná mzda v Česku vzrostla ve 4. čtvrtletí roku 2017 na 31 646 korun a poprvé tak překonala hranici 30 tisíc. Meziročně se mzda zvýšila o osm procent, což je 2337 korun. Po zahrnutí inflace se výdělek zvýšil o 5,3 procenta, uvedl Český statistický úřad.

Růst průměrné mzdy překonal odhady analytiků, kteří očekávali zvýšení přes sedm procent, reálně až o pět procent. Za celý rok 2017 stoupla průměrná mzda meziročně o sedm procent na 29 504 korun. Reálně vzrostla o 4,4 procenta. 

Průměrná mzda roste v Česku nepřetržitě od začátku roku 2014. Obecně je to především díky dobrému vývoji ekonomiky a nedostatku pracovníků, což vytváří tlak na růst mezd. Platí ale, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Medián, tedy střední hodnota mezd, byl podle statistiků 27 320 korun. Proti stejnému období předchozího roku vzrostl o 8,9 procenta. U mužů dosáhl 29 639 korun, u žen 24 790 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 12 263 a 51 412 korunami.

Nejvýrazněji, o 13,4 procenta, stouply ve čtvrtém čtvrtletí mzdy v kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Přes 10 procent si polepšili také pracovníci v těžební činnosti, zaměstnanci ve zdravotnictví a sociální péči a ve veřejné správě.

Naopak nejpomaleji, o zhruba 4,5 procenta, rostly mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví a také v informačních a komunikačních činnostech. Průměr se ale v těchto oborech pohybuje přes 50 000 korun. Nejnižší zůstaly výdělky v ubytování, stravování a pohostinství. Přestože stouply o 9,3 procenta, dosáhly průměru 17 815 korun.

Nahrávám video

Zrychlení růstu mezd vedlo podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka i k dalšímu přiblížení životní úrovni ve vyspělejších zemích. „Průměrná mzda v České republice po zohlednění rozdílu v cenových hladinách se loni zvýšila na 67 procent průměru EU z předloňských 65,“ uvedl.

Mzdy v Česku jsou podle ekonomů v současnosti na úrovni Polska, Portugalska či Řecka. Podle analytika Raiffeisenbank Milana Frydrycha jsou tlačeny nahoru nejen výbornou kondicí tuzemské ekonomiky a eurozóny, ale i navýšením platů ve veřejném sektoru, opakovaným zvýšením minimální mzdy a historicky nejnapjatějším trhem práce. „Nadprůměrný růst mezd proto bude pokračovat i v prvních dvou čtvrtletích tohoto roku,“ uvedl.

Nejvíc rostly mzdy na Karlovarsku

Nejvíc vzrostla průměrná mzda v Karlovarském kraji. Meziročně se zvýšila o 9,3 procenta na 27 810 korun, což byl oproti roku 2016 nárůst o 2372 korun. I když jde ale mezi kraji o nejrychlejší růst, stále zůstává průměrná mzda na Karlovarsku nejnižší ze všech regionů.

Prognóza vývoje mezd a platů
Zdroj: ČT24

Nejvyšší mzdy jsou trvale v Praze, kde průměrná hrubá mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 39 173 korun. Meziročně tak stoupla o 2442 korun, mezi kraji ale rostla nejpomaleji. V metropoli naopak přetrvává nejrychlejší růst počtu zaměstnanců, za poslední tři měsíce loňského roku jich meziročně přibylo 3,1 procenta. 

Hranici 30 tisíc korun překročily ještě tři další kraje. Druhé nejvyšší mzdy v republice mají Středočeši. Mzdy jim vzrostly o 8,3 procenta na 31 951 korun. Pro firmy v regionu je velmi náročné sehnat nové pracovníky. Velký počet zaměstnanců hledají například středočeské firmy automobilového průmyslu včetně automobilky Škoda Auto. I v Jihomoravském kraji vzrostla průměrná mzda na více než 30 tisíc, konkrétně na 30 875 korun. 

Posledním regionem, který překonal hranici třiceti tisíc, je Plzeňský kraj. Průměrná mzda se zde zvýšila o 8,5 procenta na 30 827 korun. O průměrné výši mezd v kraji významně spolurozhoduje Plzeň, kde jsou soustředěny banky, pojišťovny, průmysl i podniky se zahraniční účastí. Město táhnou společnosti jako Plzeňský Prazdroj, Stock nebo Škoda Transportation. 

Těsně pod hranicí třiceti tisíc korun se pohybuje průměrná mzda v Libereckém kraji, vzrostla o 8,2 procenta na 29 528 korun. V regionu loni dál přibývalo zaměstnanců, zejména průmyslové podniky zvyšují výrobu a stále nabírají stovky lidí.

Mzdy v Královéhradeckém kraji ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostly o 8,5 procenta na 29 153 korun. Růst mezd v kraji byl pátý nejrychlejší ze všech regionů. Podobně je na tom Vysočina, kde se průměrná mzda v loňském posledním čtvrtletí vyšplhala na 29 140 hrubého měsíčně. Za průměrnou mzdou v ČR nicméně platy na Vysočině zaostaly o 2506 korun.

Hranici 29 tisíc korun překročila průměrná mzdy i v Pardubickém kraji, kde vzrostla na 29 029 korun. Výše průměrného výdělku byla mezi regiony devátá. Na konci února zde podniky hledaly více než 22 000 lidí. V Ústeckém kraji byla ve 4. čtvrtletí průměrná hrubá mzda 29 158 korun. Růst zde byl rychlejší než v rámci celé ČR. Za celostátním průměrem ale kraj zaostává o 2488 korun.

Podnikům chyběli pracovníci, musely zvýšit mzdy

Na opačném konci je před Karlovarským krajem Zlínský kraj s průměrnou hrubou mzdou ve 4. čtvrtletí 28 406 korun. Lidé tak měli na výplatních páskách ve srovnání s posledním kvartálem roku 2016 v průměru o 2338 korun více. 

Třetím regionem s nejnižší mzdou je Olomoucký kraj.  Průměr zde ve čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupl na 28 614 korun. Výši mezd v kraji podle odborníků dlouhá léta negativně ovlivňovala vysoká nezaměstnanost. Místní firmy kvůli tomu neměly důvod své pracovníky přeplácet, protože za ně snadno získaly náhradu. V poslední době se ale karta začíná obracet. Mnohé podniky mají kvůli klesající nezaměstnanosti problém pracovníky sehnat, takže je motivují vyššími mzdami. 

V jižních Čechách stoupla mzda o osm procent na 28 780 korun, což je o 1735 korun více než v roce 2016. Nižší platy brali zaměstnanci jen v Karlovarském, Zlínském a Olomouckém kraji. O něco vyšší mzdy mají lidé v Moravskoslezském kraji. Meziročně zde průměrná mzda vzrostla na 28 843 korun. Lidé tak dostali ve výplatě průměrně o 2172 korun navíc.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 38 mminutami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 14 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 14 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 19 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.