Průměrná mzda v Česku narostla na 31 646 korun. Překonala i odhady analytiků

Průměrná mzda v Česku vzrostla ve 4. čtvrtletí roku 2017 na 31 646 korun a poprvé tak překonala hranici 30 tisíc. Meziročně se mzda zvýšila o osm procent, což je 2337 korun. Po zahrnutí inflace se výdělek zvýšil o 5,3 procenta, uvedl Český statistický úřad.

Růst průměrné mzdy překonal odhady analytiků, kteří očekávali zvýšení přes sedm procent, reálně až o pět procent. Za celý rok 2017 stoupla průměrná mzda meziročně o sedm procent na 29 504 korun. Reálně vzrostla o 4,4 procenta. 

Průměrná mzda roste v Česku nepřetržitě od začátku roku 2014. Obecně je to především díky dobrému vývoji ekonomiky a nedostatku pracovníků, což vytváří tlak na růst mezd. Platí ale, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Medián, tedy střední hodnota mezd, byl podle statistiků 27 320 korun. Proti stejnému období předchozího roku vzrostl o 8,9 procenta. U mužů dosáhl 29 639 korun, u žen 24 790 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 12 263 a 51 412 korunami.

Nejvýrazněji, o 13,4 procenta, stouply ve čtvrtém čtvrtletí mzdy v kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Přes 10 procent si polepšili také pracovníci v těžební činnosti, zaměstnanci ve zdravotnictví a sociální péči a ve veřejné správě.

Naopak nejpomaleji, o zhruba 4,5 procenta, rostly mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví a také v informačních a komunikačních činnostech. Průměr se ale v těchto oborech pohybuje přes 50 000 korun. Nejnižší zůstaly výdělky v ubytování, stravování a pohostinství. Přestože stouply o 9,3 procenta, dosáhly průměru 17 815 korun.

Nahrávám video
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler k růstu mezd a inflaci
Zdroj: ČT24

Zrychlení růstu mezd vedlo podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka i k dalšímu přiblížení životní úrovni ve vyspělejších zemích. „Průměrná mzda v České republice po zohlednění rozdílu v cenových hladinách se loni zvýšila na 67 procent průměru EU z předloňských 65,“ uvedl.

Mzdy v Česku jsou podle ekonomů v současnosti na úrovni Polska, Portugalska či Řecka. Podle analytika Raiffeisenbank Milana Frydrycha jsou tlačeny nahoru nejen výbornou kondicí tuzemské ekonomiky a eurozóny, ale i navýšením platů ve veřejném sektoru, opakovaným zvýšením minimální mzdy a historicky nejnapjatějším trhem práce. „Nadprůměrný růst mezd proto bude pokračovat i v prvních dvou čtvrtletích tohoto roku,“ uvedl.

Nejvíc rostly mzdy na Karlovarsku

Nejvíc vzrostla průměrná mzda v Karlovarském kraji. Meziročně se zvýšila o 9,3 procenta na 27 810 korun, což byl oproti roku 2016 nárůst o 2372 korun. I když jde ale mezi kraji o nejrychlejší růst, stále zůstává průměrná mzda na Karlovarsku nejnižší ze všech regionů.

Prognóza vývoje mezd a platů
Zdroj: ČT24

Nejvyšší mzdy jsou trvale v Praze, kde průměrná hrubá mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 39 173 korun. Meziročně tak stoupla o 2442 korun, mezi kraji ale rostla nejpomaleji. V metropoli naopak přetrvává nejrychlejší růst počtu zaměstnanců, za poslední tři měsíce loňského roku jich meziročně přibylo 3,1 procenta. 

Hranici 30 tisíc korun překročily ještě tři další kraje. Druhé nejvyšší mzdy v republice mají Středočeši. Mzdy jim vzrostly o 8,3 procenta na 31 951 korun. Pro firmy v regionu je velmi náročné sehnat nové pracovníky. Velký počet zaměstnanců hledají například středočeské firmy automobilového průmyslu včetně automobilky Škoda Auto. I v Jihomoravském kraji vzrostla průměrná mzda na více než 30 tisíc, konkrétně na 30 875 korun. 

Posledním regionem, který překonal hranici třiceti tisíc, je Plzeňský kraj. Průměrná mzda se zde zvýšila o 8,5 procenta na 30 827 korun. O průměrné výši mezd v kraji významně spolurozhoduje Plzeň, kde jsou soustředěny banky, pojišťovny, průmysl i podniky se zahraniční účastí. Město táhnou společnosti jako Plzeňský Prazdroj, Stock nebo Škoda Transportation. 

Těsně pod hranicí třiceti tisíc korun se pohybuje průměrná mzda v Libereckém kraji, vzrostla o 8,2 procenta na 29 528 korun. V regionu loni dál přibývalo zaměstnanců, zejména průmyslové podniky zvyšují výrobu a stále nabírají stovky lidí.

Mzdy v Královéhradeckém kraji ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostly o 8,5 procenta na 29 153 korun. Růst mezd v kraji byl pátý nejrychlejší ze všech regionů. Podobně je na tom Vysočina, kde se průměrná mzda v loňském posledním čtvrtletí vyšplhala na 29 140 hrubého měsíčně. Za průměrnou mzdou v ČR nicméně platy na Vysočině zaostaly o 2506 korun.

Hranici 29 tisíc korun překročila průměrná mzdy i v Pardubickém kraji, kde vzrostla na 29 029 korun. Výše průměrného výdělku byla mezi regiony devátá. Na konci února zde podniky hledaly více než 22 000 lidí. V Ústeckém kraji byla ve 4. čtvrtletí průměrná hrubá mzda 29 158 korun. Růst zde byl rychlejší než v rámci celé ČR. Za celostátním průměrem ale kraj zaostává o 2488 korun.

Podnikům chyběli pracovníci, musely zvýšit mzdy

Na opačném konci je před Karlovarským krajem Zlínský kraj s průměrnou hrubou mzdou ve 4. čtvrtletí 28 406 korun. Lidé tak měli na výplatních páskách ve srovnání s posledním kvartálem roku 2016 v průměru o 2338 korun více. 

Třetím regionem s nejnižší mzdou je Olomoucký kraj.  Průměr zde ve čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupl na 28 614 korun. Výši mezd v kraji podle odborníků dlouhá léta negativně ovlivňovala vysoká nezaměstnanost. Místní firmy kvůli tomu neměly důvod své pracovníky přeplácet, protože za ně snadno získaly náhradu. V poslední době se ale karta začíná obracet. Mnohé podniky mají kvůli klesající nezaměstnanosti problém pracovníky sehnat, takže je motivují vyššími mzdami. 

V jižních Čechách stoupla mzda o osm procent na 28 780 korun, což je o 1735 korun více než v roce 2016. Nižší platy brali zaměstnanci jen v Karlovarském, Zlínském a Olomouckém kraji. O něco vyšší mzdy mají lidé v Moravskoslezském kraji. Meziročně zde průměrná mzda vzrostla na 28 843 korun. Lidé tak dostali ve výplatě průměrně o 2172 korun navíc.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 5 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 11 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...