Průměrná mzda v Česku narostla na 31 646 korun. Překonala i odhady analytiků

Průměrná mzda v Česku vzrostla ve 4. čtvrtletí roku 2017 na 31 646 korun a poprvé tak překonala hranici 30 tisíc. Meziročně se mzda zvýšila o osm procent, což je 2337 korun. Po zahrnutí inflace se výdělek zvýšil o 5,3 procenta, uvedl Český statistický úřad.

Růst průměrné mzdy překonal odhady analytiků, kteří očekávali zvýšení přes sedm procent, reálně až o pět procent. Za celý rok 2017 stoupla průměrná mzda meziročně o sedm procent na 29 504 korun. Reálně vzrostla o 4,4 procenta. 

Průměrná mzda roste v Česku nepřetržitě od začátku roku 2014. Obecně je to především díky dobrému vývoji ekonomiky a nedostatku pracovníků, což vytváří tlak na růst mezd. Platí ale, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Medián, tedy střední hodnota mezd, byl podle statistiků 27 320 korun. Proti stejnému období předchozího roku vzrostl o 8,9 procenta. U mužů dosáhl 29 639 korun, u žen 24 790 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 12 263 a 51 412 korunami.

Nejvýrazněji, o 13,4 procenta, stouply ve čtvrtém čtvrtletí mzdy v kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Přes 10 procent si polepšili také pracovníci v těžební činnosti, zaměstnanci ve zdravotnictví a sociální péči a ve veřejné správě.

Naopak nejpomaleji, o zhruba 4,5 procenta, rostly mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví a také v informačních a komunikačních činnostech. Průměr se ale v těchto oborech pohybuje přes 50 000 korun. Nejnižší zůstaly výdělky v ubytování, stravování a pohostinství. Přestože stouply o 9,3 procenta, dosáhly průměru 17 815 korun.

Nahrávám video

Zrychlení růstu mezd vedlo podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka i k dalšímu přiblížení životní úrovni ve vyspělejších zemích. „Průměrná mzda v České republice po zohlednění rozdílu v cenových hladinách se loni zvýšila na 67 procent průměru EU z předloňských 65,“ uvedl.

Mzdy v Česku jsou podle ekonomů v současnosti na úrovni Polska, Portugalska či Řecka. Podle analytika Raiffeisenbank Milana Frydrycha jsou tlačeny nahoru nejen výbornou kondicí tuzemské ekonomiky a eurozóny, ale i navýšením platů ve veřejném sektoru, opakovaným zvýšením minimální mzdy a historicky nejnapjatějším trhem práce. „Nadprůměrný růst mezd proto bude pokračovat i v prvních dvou čtvrtletích tohoto roku,“ uvedl.

Nejvíc rostly mzdy na Karlovarsku

Nejvíc vzrostla průměrná mzda v Karlovarském kraji. Meziročně se zvýšila o 9,3 procenta na 27 810 korun, což byl oproti roku 2016 nárůst o 2372 korun. I když jde ale mezi kraji o nejrychlejší růst, stále zůstává průměrná mzda na Karlovarsku nejnižší ze všech regionů.

Prognóza vývoje mezd a platů
Zdroj: ČT24

Nejvyšší mzdy jsou trvale v Praze, kde průměrná hrubá mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 39 173 korun. Meziročně tak stoupla o 2442 korun, mezi kraji ale rostla nejpomaleji. V metropoli naopak přetrvává nejrychlejší růst počtu zaměstnanců, za poslední tři měsíce loňského roku jich meziročně přibylo 3,1 procenta. 

Hranici 30 tisíc korun překročily ještě tři další kraje. Druhé nejvyšší mzdy v republice mají Středočeši. Mzdy jim vzrostly o 8,3 procenta na 31 951 korun. Pro firmy v regionu je velmi náročné sehnat nové pracovníky. Velký počet zaměstnanců hledají například středočeské firmy automobilového průmyslu včetně automobilky Škoda Auto. I v Jihomoravském kraji vzrostla průměrná mzda na více než 30 tisíc, konkrétně na 30 875 korun. 

Posledním regionem, který překonal hranici třiceti tisíc, je Plzeňský kraj. Průměrná mzda se zde zvýšila o 8,5 procenta na 30 827 korun. O průměrné výši mezd v kraji významně spolurozhoduje Plzeň, kde jsou soustředěny banky, pojišťovny, průmysl i podniky se zahraniční účastí. Město táhnou společnosti jako Plzeňský Prazdroj, Stock nebo Škoda Transportation. 

Těsně pod hranicí třiceti tisíc korun se pohybuje průměrná mzda v Libereckém kraji, vzrostla o 8,2 procenta na 29 528 korun. V regionu loni dál přibývalo zaměstnanců, zejména průmyslové podniky zvyšují výrobu a stále nabírají stovky lidí.

Mzdy v Královéhradeckém kraji ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostly o 8,5 procenta na 29 153 korun. Růst mezd v kraji byl pátý nejrychlejší ze všech regionů. Podobně je na tom Vysočina, kde se průměrná mzda v loňském posledním čtvrtletí vyšplhala na 29 140 hrubého měsíčně. Za průměrnou mzdou v ČR nicméně platy na Vysočině zaostaly o 2506 korun.

Hranici 29 tisíc korun překročila průměrná mzdy i v Pardubickém kraji, kde vzrostla na 29 029 korun. Výše průměrného výdělku byla mezi regiony devátá. Na konci února zde podniky hledaly více než 22 000 lidí. V Ústeckém kraji byla ve 4. čtvrtletí průměrná hrubá mzda 29 158 korun. Růst zde byl rychlejší než v rámci celé ČR. Za celostátním průměrem ale kraj zaostává o 2488 korun.

Podnikům chyběli pracovníci, musely zvýšit mzdy

Na opačném konci je před Karlovarským krajem Zlínský kraj s průměrnou hrubou mzdou ve 4. čtvrtletí 28 406 korun. Lidé tak měli na výplatních páskách ve srovnání s posledním kvartálem roku 2016 v průměru o 2338 korun více. 

Třetím regionem s nejnižší mzdou je Olomoucký kraj.  Průměr zde ve čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupl na 28 614 korun. Výši mezd v kraji podle odborníků dlouhá léta negativně ovlivňovala vysoká nezaměstnanost. Místní firmy kvůli tomu neměly důvod své pracovníky přeplácet, protože za ně snadno získaly náhradu. V poslední době se ale karta začíná obracet. Mnohé podniky mají kvůli klesající nezaměstnanosti problém pracovníky sehnat, takže je motivují vyššími mzdami. 

V jižních Čechách stoupla mzda o osm procent na 28 780 korun, což je o 1735 korun více než v roce 2016. Nižší platy brali zaměstnanci jen v Karlovarském, Zlínském a Olomouckém kraji. O něco vyšší mzdy mají lidé v Moravskoslezském kraji. Meziročně zde průměrná mzda vzrostla na 28 843 korun. Lidé tak dostali ve výplatě průměrně o 2172 korun navíc.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
13:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 8 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 12 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánovčera v 19:30

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
včera v 18:46

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.