Průměrná mzda v Česku narostla na 31 646 korun. Překonala i odhady analytiků

Průměrná mzda v Česku vzrostla ve 4. čtvrtletí roku 2017 na 31 646 korun a poprvé tak překonala hranici 30 tisíc. Meziročně se mzda zvýšila o osm procent, což je 2337 korun. Po zahrnutí inflace se výdělek zvýšil o 5,3 procenta, uvedl Český statistický úřad.

Růst průměrné mzdy překonal odhady analytiků, kteří očekávali zvýšení přes sedm procent, reálně až o pět procent. Za celý rok 2017 stoupla průměrná mzda meziročně o sedm procent na 29 504 korun. Reálně vzrostla o 4,4 procenta. 

Průměrná mzda roste v Česku nepřetržitě od začátku roku 2014. Obecně je to především díky dobrému vývoji ekonomiky a nedostatku pracovníků, což vytváří tlak na růst mezd. Platí ale, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Medián, tedy střední hodnota mezd, byl podle statistiků 27 320 korun. Proti stejnému období předchozího roku vzrostl o 8,9 procenta. U mužů dosáhl 29 639 korun, u žen 24 790 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 12 263 a 51 412 korunami.

Nejvýrazněji, o 13,4 procenta, stouply ve čtvrtém čtvrtletí mzdy v kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Přes 10 procent si polepšili také pracovníci v těžební činnosti, zaměstnanci ve zdravotnictví a sociální péči a ve veřejné správě.

Naopak nejpomaleji, o zhruba 4,5 procenta, rostly mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví a také v informačních a komunikačních činnostech. Průměr se ale v těchto oborech pohybuje přes 50 000 korun. Nejnižší zůstaly výdělky v ubytování, stravování a pohostinství. Přestože stouply o 9,3 procenta, dosáhly průměru 17 815 korun.

Nahrávám video
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler k růstu mezd a inflaci
Zdroj: ČT24

Zrychlení růstu mezd vedlo podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka i k dalšímu přiblížení životní úrovni ve vyspělejších zemích. „Průměrná mzda v České republice po zohlednění rozdílu v cenových hladinách se loni zvýšila na 67 procent průměru EU z předloňských 65,“ uvedl.

Mzdy v Česku jsou podle ekonomů v současnosti na úrovni Polska, Portugalska či Řecka. Podle analytika Raiffeisenbank Milana Frydrycha jsou tlačeny nahoru nejen výbornou kondicí tuzemské ekonomiky a eurozóny, ale i navýšením platů ve veřejném sektoru, opakovaným zvýšením minimální mzdy a historicky nejnapjatějším trhem práce. „Nadprůměrný růst mezd proto bude pokračovat i v prvních dvou čtvrtletích tohoto roku,“ uvedl.

Nejvíc rostly mzdy na Karlovarsku

Nejvíc vzrostla průměrná mzda v Karlovarském kraji. Meziročně se zvýšila o 9,3 procenta na 27 810 korun, což byl oproti roku 2016 nárůst o 2372 korun. I když jde ale mezi kraji o nejrychlejší růst, stále zůstává průměrná mzda na Karlovarsku nejnižší ze všech regionů.

Prognóza vývoje mezd a platů
Zdroj: ČT24

Nejvyšší mzdy jsou trvale v Praze, kde průměrná hrubá mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 39 173 korun. Meziročně tak stoupla o 2442 korun, mezi kraji ale rostla nejpomaleji. V metropoli naopak přetrvává nejrychlejší růst počtu zaměstnanců, za poslední tři měsíce loňského roku jich meziročně přibylo 3,1 procenta. 

Hranici 30 tisíc korun překročily ještě tři další kraje. Druhé nejvyšší mzdy v republice mají Středočeši. Mzdy jim vzrostly o 8,3 procenta na 31 951 korun. Pro firmy v regionu je velmi náročné sehnat nové pracovníky. Velký počet zaměstnanců hledají například středočeské firmy automobilového průmyslu včetně automobilky Škoda Auto. I v Jihomoravském kraji vzrostla průměrná mzda na více než 30 tisíc, konkrétně na 30 875 korun. 

Posledním regionem, který překonal hranici třiceti tisíc, je Plzeňský kraj. Průměrná mzda se zde zvýšila o 8,5 procenta na 30 827 korun. O průměrné výši mezd v kraji významně spolurozhoduje Plzeň, kde jsou soustředěny banky, pojišťovny, průmysl i podniky se zahraniční účastí. Město táhnou společnosti jako Plzeňský Prazdroj, Stock nebo Škoda Transportation. 

Těsně pod hranicí třiceti tisíc korun se pohybuje průměrná mzda v Libereckém kraji, vzrostla o 8,2 procenta na 29 528 korun. V regionu loni dál přibývalo zaměstnanců, zejména průmyslové podniky zvyšují výrobu a stále nabírají stovky lidí.

Mzdy v Královéhradeckém kraji ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostly o 8,5 procenta na 29 153 korun. Růst mezd v kraji byl pátý nejrychlejší ze všech regionů. Podobně je na tom Vysočina, kde se průměrná mzda v loňském posledním čtvrtletí vyšplhala na 29 140 hrubého měsíčně. Za průměrnou mzdou v ČR nicméně platy na Vysočině zaostaly o 2506 korun.

Hranici 29 tisíc korun překročila průměrná mzdy i v Pardubickém kraji, kde vzrostla na 29 029 korun. Výše průměrného výdělku byla mezi regiony devátá. Na konci února zde podniky hledaly více než 22 000 lidí. V Ústeckém kraji byla ve 4. čtvrtletí průměrná hrubá mzda 29 158 korun. Růst zde byl rychlejší než v rámci celé ČR. Za celostátním průměrem ale kraj zaostává o 2488 korun.

Podnikům chyběli pracovníci, musely zvýšit mzdy

Na opačném konci je před Karlovarským krajem Zlínský kraj s průměrnou hrubou mzdou ve 4. čtvrtletí 28 406 korun. Lidé tak měli na výplatních páskách ve srovnání s posledním kvartálem roku 2016 v průměru o 2338 korun více. 

Třetím regionem s nejnižší mzdou je Olomoucký kraj.  Průměr zde ve čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupl na 28 614 korun. Výši mezd v kraji podle odborníků dlouhá léta negativně ovlivňovala vysoká nezaměstnanost. Místní firmy kvůli tomu neměly důvod své pracovníky přeplácet, protože za ně snadno získaly náhradu. V poslední době se ale karta začíná obracet. Mnohé podniky mají kvůli klesající nezaměstnanosti problém pracovníky sehnat, takže je motivují vyššími mzdami. 

V jižních Čechách stoupla mzda o osm procent na 28 780 korun, což je o 1735 korun více než v roce 2016. Nižší platy brali zaměstnanci jen v Karlovarském, Zlínském a Olomouckém kraji. O něco vyšší mzdy mají lidé v Moravskoslezském kraji. Meziročně zde průměrná mzda vzrostla na 28 843 korun. Lidé tak dostali ve výplatě průměrně o 2172 korun navíc.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 6 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 7 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 8 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...