Růst cen v únoru překvapivě zpomalil, potraviny zlevnily. Zdražují dovolené

Spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o 1,8 procenta, což je o 0,4 procentního bodu méně než v lednu a nejméně od listopadu 2016. Informoval o tom Český statistický úřad. Meziroční inflace tak zpomalila čtvrtý měsíc za sebou. Únorový pokles inflace analytiky překvapil a oslabil i kurz koruny.

Na vývoji se podepsalo mimo jiné zlevnění potravin a telefonních služeb, méně zdražoval alkohol. V meziměsíčním srovnání se úroveň spotřebitelských cen nezměnila.

Zatímco ceny běžných potravin, jako je mléko, vejce či sýry i další potraviny oproti lednu zlevnily, naopak podle vývoje cen si lidé připlatí třeba za dovolenou. 

Nahrávám video

„Trend poklesu inflace se v únoru ještě zrychlil, a znamenal tak pro trh určité překvapení. Meziroční inflace se ocitla pod dvěma procenty poprvé od předloňského listopadu,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Meziroční inflace zpomalila čtvrtý měsíc za sebou, meziměsíčně pak stagnovala. Spotřebitelské ceny v únoru podle v pátek zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 1,8 procenta, tedy o 0,4 procentního bodu méně než v lednu a nejméně od listopadu 2016. Zpomalení meziroční inflace očekávali i analytici, pokles ale odhadovali v průměru na dvě procenta. 

Meziroční změny v cenách v únoru 2018
Zdroj: ČSÚ

V dalších měsících by se však růst cen měl vrátit k dvouprocentnímu cíli České národní banky, shodli se analytici. Nižší inflace podle nich vyvolává obavy z odložení zvýšení sazeb centrální banky.

Zpomalení cenového růstu bylo na jedné straně důsledkem vyššího růstu cen potravin, pohonných hmot a restauračních služeb z období před rokem. „Na druhé straně se ovšem přidal čerstvý pokles cen potravin a také alkoholických nápojů,“ dodal Rožumberský.

„Míra inflace v únoru zaostala za očekáváním trhu, který počítal s mírou inflace dvě procenta,“ souhlasil analytik Cyrrusu Lukáš Kovanda. Ještě více však inflace zaostala za očekáváním ČNB, která v aktuální prognóze předpokládala její míru na úrovni 2,2 procenta. Zpomalování tempa inflace bylo očekávatelné, překvapivá je však razance tohoto zpomalování, podotkl.

Inflaci potáhne vzhůru spotřeba domácností a růst mezd

Analytik ING Bank Jakub Seidler odhadl, že v následujících měsících by se měla inflace opět vrátit k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Hlavním proinflačním faktorem v letošním roce bude spotřeba domácností a růst mezd, které na konci loňského roku historicky poprvé překonaly hranici 30 tisíc korun.

„V letošním roce by měla dynamika mezd dále zrychlit, čemuž pomůže přehřívající se trh práce a nedostatek vhodné pracovní síly spojený se sílícím tlakem odborů. Inflace dosáhla svého vrcholu loni v říjnu 2,9 procenta a od té doby postupně zpomaluje,“ doplnil Kovanda.

„Inflace se nachází pod inflačním cílem ČNB, únorová data o vývoji spotřebitelských cen tak mohou centrální bankéře utvrdit v názoru, že s dalším zvýšením úrokových sazeb není třeba spěchat,“ uvedl analytik Generali Investements Radomír Jáč. Osobně pro letošní rok očekává ještě jedno zvýšení sazeb ČNB, a to nejspíše na srpnovém zasedání bankovní rady, samotná inflace ale podle něj po zvyšování úroků momentálně nevolá.

„Série dobrých makroekonomických čísel přicházejících z ČR i z celé EU nepřerušila ani data o inflaci,“ řekl analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník. S výjimkou trhu práce a nemovitostí představuje podle něj zatím zpevňování koruny a možnost uspokojení poptávky dovozem zjevně dostatečnou brzdu inflačním tlakům. Dává to prostor, aby ČNB postupovala při zvedání základních úrokových sazeb bez výrazných skoků, a pozorovala, co budou dělat kolegové v Evropské centrální bance, poznamenal.

Koruna na v pátek zveřejněné statistiky reagovala oslabením, když převládla nespokojenost s aktuálními inflačními čísly, upozornil analytik Komerční banky Viktor Zeisel. Investoři tak podle něj sdílejí obavy, že by centrální banka mohla držet sazby nějaký čas beze změny. „Její kurz se dostal dokonce na 25,48 Kč za euro, když oslabil o šest haléřů,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 10 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
včera v 20:35‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
včera v 20:12‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.