Po letech by se mohlo v Česku zvýšit životní a existenční minimum. V rozhovoru pro ČT to připustila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní by tím stát pomohl hlavně nejchudším seniorům, lidem na rodičovské nebo handicapovaným. Dávky pomoci v hmotné nouzi pobírá téměř 85 tisíc lidí.
Stát dnes vyplácí jednomu člověku životní minimum 3410 korun, to existenční pak jen přes dvě tisícovky.
Vláda naposledy zvyšovala životní a existenční minimum v roce 2012. Tehdejší kabinet Petra Nečase prosadil růst životního minima o necelé tři stovky měsíčně. Existenční minimum pak zvýšil o 180 korun. Obě dávky jsou tak už víc než šest let zmrazené. Ceny přitom za tu dobu vzrostly téměř o osm procent.
„Pro mě je zásadní, že se životní minimum nezvyšovalo šest let,“ uvedla ministryně Maláčová. „V debatách kolem životního minima je daný valorizační mechanismus a ten je v řádech několika stovek korun,“ naznačila. „Jsme opravdu na úrovni úvah,“ dodala ministryně.
Zároveň ale za posledních šest let výrazně klesla nezaměstnanost. Hnutí ANO tak argumentuje tím, že téměř každý, kdo chce, práci najde. Zvyšování dávek proto odmítá.
„Vláda jde cestou nikoli zvedáním tohoto životního a existenčního minima, ale naopak zvedáním minimální mzdy, protože to je motivační, aby i nízkopříjmové skupiny to motivovalo pracovat,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (nestraník za ANO).
Se zvyšováním těchto dávek nesouhlasí ani část opozice. Podle pravicových stran by zvýšení obou dávek zbytečně zvýšilo i zadlužení státu. „Určitě je to špatně, je to demotivující a hlavně z dlouhodobého hlediska neufinancovatelné,“ řekl za ODS ekonomický expert strany Jan Skopeček.
„Z hlediska toho, jak jsou na to navázány i další sociální dávky, by tedy rostly náklady státu a není je nutné v této chvíli navyšovat,“ myslí si první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Úvahy ministryně práce naopak podporují komunisté nebo Piráti. „Mělo by se uvažovat o navýšení mezi osmi a 25 procenty. Tedy zhruba na 3700 až čtyři tisíce korun za měsíc,“ míní místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.
Roman Krok z Ústí nad Labem trpí Bechtěrevovou nemocí a nemůže sehnat práci. Po zaplacení nájmu mu zbývá měsíční životní minimum necelé tři a půl tisíce. „Z toho si platím léky, hygienu a na jídlo mi absolutně vůbec nic nezbyde,“ popisuje Krok.
Životní minimum pro sebe a dvě děti pobírá i Renata Štěpánková. Bydlí v azylovém domě v Krupce, hospodaří s necelými pěti a půl tisíci měsíčně. „To je strašně málo, malá jde do první třídy, tak mi to nestačí,“ svěřila se Štěpánková.
„Dlouhodobě říkáme, že valorizace sociálních dávek je nutná. Je potřeba pomáhat potřebným lidem,“ reagovala místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová.
Případné zvýšení životního a existenčního minima je čistě v pravomoci vlády. Ta o výši obou dávek rozhodne v září, kdy bude schvalovat státní rozpočet na rok 2019.
