Na zvýšení penzí se mohou po středečním hlasování těšit čeští důchodci. Že to ale nestačí a je třeba mnohem komplexnější reforma důchodů, se shodli v úterních Událostech, komentářích ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Kde vzít miliardy na důchody? Německo zvažuje zdanění digitálních obrů, naznačila Maláčová
Starobní penze od ledna v průměru vzrostou o 900 korun měsíčně – změna, kterou schválili poslanci, se dotkne skoro dvou a půl milionu důchodců. S další tisícovkou navíc můžou počítat senioři, kterým je víc než pětaosmdesát.
Vyplácení penzí se tím stane největší položkou státního rozpočtu – růst vyjde příští rok na 38 miliard korun.
„Senioři celý život budovali naši ekonomiku. To, v jakém jsme dobrém hospodářském stavu, je z velké části zásluha právě této skupiny obyvatelstva. Proto potřebujeme, aby z toho profitovali,“ uvedla k odhlasovanému zvýšení penzí ministryně Maláčová.
„Co se týká zdrojů, bude to jedna z nejdůležitějších otázek a aspektů důchodové reformy, najít dodatečný zdroj, kterým by demografický vývoj mohl být dofinancován, tak abychom ze stárnutí populace nemuseli mít obavy,“ dodala ministryně.
Už nyní v Česku žije přes dva miliony a 400 tisíc starobních důchodců a jak společnost stárne, jejich počet stoupá. Každý z nich dostává v průměru 11 a půl tisíce korun – celkem jim stát vyplatí asi 28 a půl miliardy korun měsíčně.
„Najít spravedlivé řešení pro všechny je prakticky nemožné, vždycky bude návrh nějaké skupině pomáhat více a jiné méně,“ uvedla první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Její strana prosadila pozměňovací návrh, který se týká asistentů sociální péče – ti pomáhají seniorům v domácím prostředí.
„A tito lidé díky návrhu, který prošel ve sněmovně už v prvním kole, mají nově hrazené ze státu i sociální pojištění, to velmi zatraktivňuje skupinu lidí, kteří se takhle rozhodli pomáhat,“ uvedla Pekarová Adamová s tím, že proto nakonec TOP 09 rovněž hlasovala pro variantu ČSSD na zvýšení penzí.
Nabízí se ale otázka, kde přesně na plánované zvýšení vzít – jen příští rok je potřeba 38 miliard. „Je to otázka politických priorit. Pokud se shodneme, že navyšování penzí a životní úrovně všech seniorů v Česku je politickou prioritou, tak potom peníze v rozpočtu nalezeny budou a koneckonců příprava rozpočtu na příští rok to dokazuje, že toto je priorita a peníze nalezeny budou,“ slíbila Maláčová v Událostech, komentářích České televize.
V Německu uvažují o zdanění digitálních koncernů
Na otázku, kde na důchody vzít nebo kde se peníze v rozpočtu naopak uberou, ale konkrétní odpověď nenabídla. „Třeba v Německu jedna z cest je návrh, pojďme zdanit digitální koncerny, které generují obrovské zisky z dat, která získávají bezplatně. A to může být jedna z cest, jak financovat demografický vývoj,“ naznačila nakonec Maláčová.
„Obávám se, abychom tím s vaničkou nevylili i dítě, protože pak by mohlo nastat i to, že takové firmy budou od nás odcházet a danit jinde. Je to věc, která je velice vágně řečena a těžko se k tomu nyní vyjadřovat,“ reagovala místopředsedkyně opoziční TOP 09.
Společně se však shodly na nutnosti důchodové reformy. „Předpokladem každé reformy je politický konsenzus napříč politickým spektrem. Myslím si, že není důležitější společenské otázky než právě důchodové reformy,“ řekla Maláčová.
„Vláda neučinila vůbec žádné kroky k tomu, aby začala důchodovou reformu připravovat. Pokud nebude politické zadání: ‚připravte reformu, budeme o ní diskutovat, budeme se snažit na ní nalézt konsenzus‘, bude těžké s tím hnout. A my na ní začneme pracovat z opozice, byť je to pro nás mnohem složitější, protože na rozdíl od vlády nemáme k dispozici aparát úředníků na ministerstvech. Ale dáme dohromady tým ekonomů a lidí, kteří tomu rozumí, a připravíme to za vládu,“ dodala Pekarová Adamová.
Jsme v dobré kondici, nechceme to zabalit
Podle ředitele organizace Život 90 Jana Lormana, který byl dalším účastníkem debaty, to ale není jen výše důchodů, co seniorům komplikuje život: „Nejvíce důchodce pálí takzvaná existenciální nejistota, že jsou někde stranou, že se jim společnost věnuje jenom co se týká důchodů,“ uvedl Lorman.
„Řadu let tvrdím, že není možné, abychom si řekli, že zastropujeme starobní důchod na pětašedesáti letech. Jsme mnohem zdravější, než byly generace před námi, spíš bychom rádi dostali příležitost ještě něco dokázat, ale potřebovali bychom v tom spíše pomoci,“ naznačil Lorman v Událostech, komentářích.
Sendvičové matky a předčasný důchod
A Lorman připomněl také problém takzvaných sendvičových matek, tedy žen, které se starají současně o své děti i o své stárnoucí rodiče – a často z toho důvodu odcházejí do předčasného důchodu.
„Předčasný důchod je něco nesmírně nespravedlivého. Pak mají celý důchod o deset procent nižší, to je velice fatální a nedá se to ničím napravit,“ dodal Lorman.
„Naše legislativa také vůbec nezná pojem pečující, to jsou lidé mimo zákon, potřebovali bychom je dostat do zákonů, to jsou základní systémové kroky, aby se něco začalo měnit,“ poukázal ředitel organizace Život 90.
„Mnohem větší podpora částečným úvazkům může pomoci zůstat aktivní jak ekonomicky, tak si i lépe rozvrhnout čas na péči o své členy rodiny, ať už děti nebo rodiče,“ souhlasila s Lormanem Pekarová Adamová.
„To je přesně věc, kterou chceme zavádět. Je to i v programovém prohlášení vlády – takzvané sdílené pracovní místo. Výborně funguje v Německu nebo na Slovensku a znamená to, že dva nebo tři lidé sdílí jedno pracovní místo a dokážou se mezi sebou koordinovat, tím pádem mají více na rodinu bez toho, aniž by se vzdali svého povolání,“ dodala i Maláčová.