Složení penzí by se mělo od ledna změnit, což se odrazí v příštích valorizacích. Přilepšit by si měli lidé s nízkou penzí, ostatním by důchod měl v budoucnu růst pomaleji než dosud. Pro příští rok chce vláda k pravidelnému navýšení přidat každému důchodci ještě 300 korun měsíčně. O dalších tisíc korun by měl důchod vzrůst lidem nad 85 let. Vládní verzi důchodové novely s těmito úpravami schválila Poslanecká sněmovna.
Sněmovna schválila normu jednohlasně, pro bylo všech 170 přítomných poslanců. Aby zákon začal od září platit, musí ho ještě podepsat prezident. Pro alternativní senátní návrh hlasovalo 69 zákonodárců, 69 bylo proti a 31 se zdrželo.
Vládní versus senátní návrh
Dolní komora o důchodové novele jednala asi tři hodiny. Spor se vedl o vládní a senátní návrh, tedy o to, kdo by měl dostat tisícikorunu navíc. Zatímco podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je spravedlivější vládní verze, podle opoziční ODS, TOP 09, Starostů a nezávislých a SPD je to naopak verze senátní.
Podle schváleného vládního záměru by měli mít od příštího roku o tisícikorunu vyšší důchod lidé, jimž bylo 85 let. Týkat se to má zhruba 200 tisíc seniorů. V roce 2019 by to mělo stát asi 2,4 miliardy. Senát navrhoval přidat tisícikorunu těm, kteří pobírají penzi 25 let. Týkalo by se to asi 400 tisíc lidí a výdaj by byl dvojnásobný.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že senátní verze předpisu by trestala ty, kdo byli déle v práci. Systémové se jí v návrhu horní komory nezdá ani řešení postavení žen. „Myslím, že si zaslouží vyšší důchody hned, ne 25 let poté. Řešení by mělo být součástí důchodové reformy,“ uvedla. Senátní návrh je podle ní navíc špatně napsaný a hrozil by kolaps.
„Toto navýšení zohledňuje zejména nelehkou situaci žen, které odcházely do důchodu dříve než v 60 letech věku, a proto by na navýšení podle vládního návrhu neměly nárok. Tyto ženy zároveň strávily většinu pracovního života v komunistické totalitě a nyní jsou na tom stejně, nebo ještě hůře než ti, kterým je 85 let a více,“ hájil předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil senátní verzi.
Ministryně práce ale varovala, že správa sociálního zabezpečení by nezvládla senátní návrh zpracovat - musela by ručně u 400 tisíc penzistů zjistit, kdy přesně odešli do důchodu.
Složitost této operace potvrdila i bývala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). V pořadu Interview ČT24 řekla, že systém, na kterém běží výplata důchodů, je zastaralý. „Počítačový systém České správy sociálního zabezpečení je nutno zmodernizovat a zároveň sjednotit s ministerstvem práce. Pořád nejsme v situaci, kdy by si tato správa třeba s úřadem práce mohly automaticky předávat informace, že by se všichni přihlásili do stejného systému a viděli ty dávky,“ řekla.
Systémy jsou podle ní velmi zaběhlé, smlouvy dlouhodobě nastavené a není na jedno volební období to změnit. Za jejího čtyřletého období se podle ní se změnou začalo, ale musí se to dokončit.
Jak se nyní počítá starobní důchod
Do důchodu může člověk odejít ve chvíli, kdy splní dvě podmínky: dosáhne důchodového věku a splní potřebnou dobu pojištění, tedy lidově řečeno odpracovaných let. Ke změnám, které jsou určující, došlo v roce 2010, kdy byly parametry nově nastaveny.
Důchodový věk se pro ročníky 1936 až 1971 postupně zvyšuje podle toho, kdy se člověk narodil. U žen se přihlíží také k počtu vychovaných dětí. Pro muže a ženy narozené po roce 1971 byl důchodový věk zastropován na 65 letech.
Kolik let musí člověk pracovat a mít placené pojištění, se také postupně prodlužuje. Ti, kdo dosáhli důchodového věku letos, museli mít potřebnou dobu pojištění alespoň 34 let. Po roce 2018 to bude 35 let. Nezapočítávají se výhradně ty roky, kdy člověk pracoval, ale také náhradní doba pojištění, tedy například péče o děti, evidence na úřadu práce či pobírání invalidního důchodu třetího stupně.
Samotný starobní důchod se skládá ze dvou částí, ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra důchodu je jednotná pro všechny, v roce 2018 činí 2700 Kč. Výše procentní výměry se u každého liší, zjistí se velmi komplikovaným výpočtem. Závisí, velmi zjednodušeně řečeno, na době pojištění a výši výdělků.
Přesný postup výpočtu starobního důchodu zde.
Co se změní
Novela zákona parametry důchodového systému pozměňuje. Základní výměr, tedy pevná část důchodu, která je pro všechny shodná, má nově odpovídat deseti procentům průměrné mzdy namísto dosavadních devíti procent. Podíl zásluhové části se tak o něco zmenší.
Roli to bude hrát při budoucích valorizacích důchodů. Do navýšení pevného dílu poputuje větší část z přidávané sumy, do procentní výměry menší. Lidé s nižší penzí si tak přilepší, ostatním porostou důchody o něco pomaleji než dosud.
Penze se valorizují podle poloviny růstu reálných mezd a podle růstu cen, což novela nemění. V příštím roce by se důchody měly zvednout v průměru o 600 korun.
Vláda chce kvůli změně složení penze všem lidem, kteří pobírají starobní, invalidní a pozůstalostní důchod, přidat ještě dalších 300 korun. Putovat by měly do pevného dílu důchodu.
Krom toho si mají přilepšit senioři nad 85 let. Vláda jim chce penze zvednout o 1000 korun. Nyní se lidem zvyšuje důchod, když se dožijí sta let, a to o 2000 korun. Úprava se zavedla už v roce 1969, jen postupně rostla částka.
Důchody čeká reforma, slíbila Maláčová
Maláčová prozradila, že v září hodlá zveřejnit harmonogram projednávání a příprav důchodové reformy. V příštích dnech má v plánu schůzku s premiérem Andrejem Babišem (ANO), ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a šéfem ČSSD a vicepremiérem Janem Hamáčkem. „Chci se zaměřit na obsah, ne na formu,“ avizovala Maláčová.
Podle bývalé ministryně Marksové není zásadní změna důchodového systému nutná. „Náš systém je v zahraničí hodnocen jako jeden z nejstabilnějších“. Podle ní jsou nutné dílčí změny, aby v systému bylo s přibývajícím počtem důchodců stále více peněz.
Pernes: Český penzijní systém není finančně nákladný
Předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes v pořadu Devadesátka ČT24 zdůraznil jednoznačnou potřebu penzijní reformy. Zejména vyzvedl nutnost nového nastavení zákonného penzijního pojištění u OSVČ. „Do celkových příjmů kolem 400 miliard korun dávají čtyři miliardy. Vše ostatní zaplatí zaměstnanci a také zaměstnavatelé, byť ti si to dávají do nákladů a cen a platíme to my jako spotřebitelé.“
Pernes rovněž podotkl, že v Česku se vydává na penzijní systém kolem 8,5 procenta hrubého domácího produktu, zatímco evropský průměr je 12,5 procenta. „Čili je tady obrovská rezerva, problém není tak aktuální,“ dodal v souvislosti s rostoucím podílem důchodců na populaci.
„Nyní je zhruba 18 procent obyvatelstva starších 65 let, v roce 2030 to bude čtvrtina obyvatelstva a v roce 2050 dokonce třetina,“ uvedla ministryně Maláčová v pořadu Události, komentáře. Zároveň desetina obyvatelstva v roce 2050 bude starší 85 let, dodala ministryně.
Člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls ovšem v Devadesátce upozornil, že v Česku je větší než evropský rozdíl mezi platem a důchodem (vyjádřený například tzv. mediánovým náhradovým modelem), jsme v druhé polovině Evropy. To znamená, že v Česku dochází odchodem do důchodu k většímu zhoršení životní úrovně.
