Premiér Andrej Babiš (ANO) je pro zvýšení minimální mzdy od příštího roku maximálně o jeden tisíc korun ze současných 12 200. Vyplynulo to z jeho úterního setkání s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Jaroslavem Hanákem. Zaměstnavatelé jsou zastánci maximálního zvýšení o 800 korun. Odboráři požadují růst o 1500 korun. Stejné zvýšení podporuje i ČSSD, druhý člen vládní koalice.
Současná vláda hnutí ANO a ČSSD v programovém prohlášení uvedla, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy.
Babiš v úterý řekl, že „zaměstnavatelé souhlasí s námi, že není možné navyšovat plošně. Je potřeba diferencovat“. Byl by raději, pokud by se zaměstnavatelé přímo dohodli s odbory.
Hanák podotkl, že zaměstnavatelé trvají na 800 korunách a musí se rozhodnout v září na vládě. „Pro část firem, kterým se daří, by zvýšení o tisícovku nebylo limitující, ale pro ty s nízkou produktivitou práce by to byl velký problém,“ zmínil Hanák.
S radikálním návrhem přišla v pondělí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle jejího konceptu by se mohla minimální mzda v Česku od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z doby o dva roky dříve (v případě roku 2020 tak letošní úrovni, o rok později mzdě z roku 2019).
S jejím návrhem premiér nesouhlasí.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka je ale současný návrh, který se týká 50 procent předloňské průměrné mzdy, populistický a zaměstnavatelům může uškodit.
„Ekonomika je definitivně na vrcholu, ale produktivita práce neroste. Minimální mzdu pobírá 135 tisíc lidí, ale když ji zvednete, musíte navýšit mzdy ve všech patrech, i pro ty nejvýkonnější,“ upozornil v pondělí Hanák.
Návrh Maláčové sklidil kritiku od pravicové opozice (ODS a TOP 09). Podle nich by na něj ve výsledku doplatili právě lidé s nejnižšími příjmy, protože by je zaměstnavatelé při výrazném zvýšení minimální mzdy propustili.
Opatrně se k návrhu vyjádřili například také Piráti. Ocenili, že by zvyšování minimální mzdy bylo pro firmy očekávatelné. Samotný navrhovaný růst by však byl pro podnikatele velmi zatěžující, muselo by ho tedy doprovázet výrazné snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění.
