Erste vykázala rekordní zisk, dařilo se i České spořitelně

Čistý zisk rakouské finanční skupiny Erste Group, která ovládá Českou spořitelnu, v prvním pololetí meziročně stoupl o více než 70 procent na 841,7 milionu eur (téměř 23 miliard korun). Podle společnosti se jedná nejlepší pololetní výsledek v její historii.

V samotném druhém čtvrtletí se čistý zisk více než zdvojnásobil na 567 milionů eur. K růstu zisku přispěly zlepšené podnikatelské podmínky ve střední a východní Evropě a jednorázový příjem z prodeje podílu ve firmě VISA Europe, napsala agentura Reuters.

„S potěšením oznamujeme, že jsme se ziskem přesahujícím 800 milionů eur dosáhli nejlepšího pololetního výsledku v historii naší společnosti,“ uvedl generální ředitel Erste Andreas Treichl. Poukázal rovněž na výrazný pokles objemu rizikových úvěrů. Zároveň však upozornil na negativní důsledky nízkých úrokových sazeb Evropské centrální banky.

„Pozitivní zprávou je pokračující rychlý růst kapitálové přiměřenosti, což společnosti umožní udržet i růst dividendy. Objem úvěrů rostl mírně rychleji, než se očekávalo,“ komentoval výsledky Václav Kmínek z Patria Research. Tržní reakce tak bude podle něj mírně pozitivní. Akcie Erste ma pražské burze před 11:30 rostly o 1,43 procenta na 639 korun.

Erste
Zdroj: ČT24/www.erstegroup.com

Společnost Erste také v pátek předpověděla, že růst reálného hrubého domácího produktu na všech hlavních trzích ve střední a východní Evropě, včetně Rakouska, se letos bude pohybovat v rozmezí od 1,4 do 4,1 procenta. Podporovat by ho měla hlavně silná domácí poptávka.

České spořitelně v prvním pololetí konsolidovaný čistý zisk stoupl meziročně o 12,5 procent na 8,2 miliardy korun. Kladně to ovlivnil růst úvěrů a výnos z prodeje podílu ve Visa Europe. 

„S finančními i obchodními výsledky jsme velmi spokojeni. Velkou radost nám dělá růst úvěrů ve všech klíčových segmentech, který ukazuje, že se české ekonomice daří a domácnosti a firmy v ní mají důvěru. Hlavním tahounem tohoto růstu byly především nové hypoteční úvěry v objemu přesahujícím 25 miliard Kč za první pololetí 2016, což znamená historicky nejsilnější první pololetí,“ uvedl Tomáš Salomon, předseda představenstva České spořitelny.

Provozní zisk se snížil

Provozní zisk České spořitelny v porovnání s loňským pololetím ale klesl o 6,1 procenta na 10,2 miliardy korun. Důvodem tohoto poklesu bylo pokračující snižování čistých výnosů z poplatků a provizí, pokles čistého zisku z obchodních operací, který byl před rokem mimořádně vysoký kvůli jednorázovému vlivu změny metodiky při oceňování derivátů, a nižší příjmy z pronájmu nemovitostí v souvislosti s postupným odprodejem investičních nemovitostí.

Čisté výnosy z poplatků a provizí klesly o 9,2 procenta na 4,6 miliardy korun a čistý zisk z obchodních operací a aktiv oceňovaných reálnou hodnotou byl meziročně nižší o 13,8 procenta, činil 1,2 miliardy korun. Bance se současně ale podařilo snížit své provozní náklady, proti stejnému loňskému období klesly o 3,3 procenta na 8,8 miliardy korun.

Česká spořitelna
Zdroj: Jan Rasch/isifa/Euro

„Růst zisku České spořitelny je poměrně značný a svědčí mimo jiné o tom, že ekonomická aktivita v Česku prudce stoupá,“ komentoval čísla analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Nicméně je podle něj nutné upozornit na pokles čistého úrokového výnosu, čisté úrokové marže a čistých výnosů z poplatků a provizí. „Tržby ze služeb, které jsou jádrem činnosti, klesají. Takže až se úvěrový boom zastaví, mohou zisky při zpomalení ekonomické aktivity prudce propadnout,“ poznamenal.

„Bilanční suma se poprvé v historii ČS dostala přes hranici jednoho bilionu,“ uvedla banka v tiskové zprávě. Meziročně se podle ní zvýšila o 12,3 procenta na 1037,3 miliardy korun. Proti loňskému prvnímu pololetí se změnila struktura aktiv, zvýšil se objem poskytnutých klientských úvěrů a objem vkladů uložených u České národní banky. Snížil se objem realizovatelných finančních aktiv. Na pasivní straně bilance stouply klientské vklady, mezibankovní vklady a objem vlastního kapitálu. Nižší byla i velikost vlastních emitovaných cenných papírů.

Jak si vedli ostatní

Konkurenční Komerční bance stoupl v prvním pololetí čistý zisk meziročně o necelé procento na 6,7 miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v pololetí čistý zisk 3,5 miliardy korun, což je meziroční růst o 12 procent. ČSOB zveřejní výsledky 11. srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...