Důvěra v ekonomiku po půl roce stoupla. Výrazně vzrostla ve stavebnictví a průmyslu

Důvěra v českou ekonomiku se v lednu po půl roce zvýšila. Proti loňskému prosinci stoupla o dva body na hodnotu 97,6 bodu, přičemž optimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziročním srovnání je souhrnný i podnikatelský indikátor vyšší, zatímco důvěra spotřebitelů je na nižší úrovni. Ačkoliv ČSÚ hlásil růst důvěry už před měsícem, v lednu provedl revizi a aktuálně prosincová data značí stagnaci.

U podnikatelů byla lednová důvěra v ekonomiku proti prosinci o 2,3 bodu vyšší, dosáhla hodnoty 98,8 bodu. Zvýšila se zejména v průmyslu a stavebnictví. Mezi průmyslovými podniky vzrostla o 3,7 bodu na 97,6 bodu a mezi stavebními o 9,9 bodu na hodnotu 124,3.

„Podnikatelé v těchto odvětvích očekávají v příštích měsících růst tempa výrobní i stavební činnosti, přestože jsou stále významně limitováni nedostatkem materiálu. Právě nedostatek vstupů je i jednou z příčin očekávaného růstu cen v obou odvětvích,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Chybějící materiál jako hlavní brzdu růstu výroby uvedlo zhruba 31 procent respondentů mezi průmyslovými podniky a téměř čtvrtinu z nich limituje nedostatečná poptávka. Ve stavebnictví 31 procent dotázaných firem vnímá jako hlavní bariéru zvýšení produkce nízký počet zaměstnanců a pětina nedostatek materiálu.

V odvětví služeb, včetně bankovního sektoru, se důvěra podnikatelů meziměsíčně zvýšila jen mírně o 0,7 bodu na hodnotu 96,5 bodu. Proti tomu v odvětví obchodu klesla o 1,2 bodu na 105 bodů.

Nižší obavy z nezaměstnanosti

Mezi spotřebiteli důvěra v ekonomiku meziměsíčně narostla o 0,2 bodu na 91,4 bodu, což podle statistiků souvisí mimo jiné s tím, že ubylo domácností, které negativně hodnotí svou stávající finanční situací ve srovnání s obdobím uplynulých dvanácti měsíců.

„V lednu se ve srovnání s minulým měsícem zvýšil počet domácností, které oproti minulému roku očekávají v následujících měsících vyšší útratu za velké nákupy. A to i přesto, že setrvale roste počet respondentů, kteří v následujícím roce očekávají zhoršení své finanční situace a obavy z růstu cen zůstávají na rekordní úrovni,“ doplnila k důvěře spotřebitelů Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů.

Podle statistiků se naopak mírně snížily obavy spotřebitelů z růstu nezaměstnanosti. Počet respondentů, kteří předpokládají, že v následujícím roce uspoří nějaké peníze, se téměř nezměnil.

ČSÚ od začátku roku opět upravil výpočet bazických indexů důvěry. „Pro rok 2022 bude bazické období vypočteno jako průměr údajů za období leden 2003 až prosinec 2021,“ uvedl. Doplnil, že dlouhodobý průměr se přepočítává jednou ročně od ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 15 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 20 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...