Dozorci, policisté, listonoši či třeba řidiči. Nedostatek pracovníků už ovlivňuje každodenní život Česka

Nahrávám video

Nové pracovníky hledají firmy už skoro ve všech oborech. A do souboje o zaměstnance se pouští i policie či vězeňská služba. Aby naplnily stav, sází hlavně na náborový příspěvek.

Vězeňská služba shání v celé republice 429 lidí. V Praze jí ve dvou věznicích chybí 90 příslušníků, v Plzni pak 36. Následují Valdice, Kynšperk, Nové Sedlo nebo například Vinařice.

Práce to však není jednoduchá. „Nejtěžší je asi ustát věčné konflikty s obviněnými, kteří si často nejsou jistí tím, proč tu jsou, nebo si nedokážou uvědomit, že udělali něco špatně,“ říká dozorce Tomáš Knotek. Do vazební věznice Praha Pankrác přišel z Valdic. 

Slouží 12 hodin denně a do práce chodí i ve svém volnu, na takzvané brigády. „Ta psychická zátěž je opravdu těžká a i já sám toho mám opravdu plný zuby, nejradši bych zahodil pásek a odešel, pak si ale uvědomím, že je důležité tady být,“ říká. 

Sázka na náborový příspěvek

Aby vězeňská služba naplnila stav, nabízí od ledna náborový příspěvek až 150 tisíc korun. Jeho získání má ale jasná pravidla.

„Příslušník ho po nástupu získá až po zkušební době. Dalším kritériem je, že příslušník bude sloužit u vězeňské služby po dobu šesti let,“ uvedla mluvčí Vězeňské služby ČR Petra Kučerová. 

Na peněžní formu náboru sází i policie – od letoška speciálním náborovým příspěvkem. V regionech, kde je největší nedostatek policistů, tedy v metropoli a ve středních Čechách, může dosáhnout až 150 tisíc. V Karlovarském kraji pak 110 tisíc a v ostatních 75 tisíc korun. Až 150 tisíc můžou dostat ve všech krajích třeba odborníci na organizovaný zločin nebo kybernetickou a ekonomickou kriminalitu.

„I do těchto míst můžeme využívat maximální horní hranici, ale jedná se o individuální posuzování a vždy o tom budeme ve vedení policie diskutovat,“ přiblížil policejní prezident Tomáš Tuhý. 

Ke konci loňského roku oblékalo policejní uniformu něco málo přes 40 tisíc mužů a žen, za čtyři roky jich má být podle plánů vedení policie až o pět tisíc víc. 

Práce1
Zdroj: ČT24

V Česku je nyní nejnižší nezaměstnanost ze zemí Evropské unie. Úřady práce nabízejí přes 210 tisíc volných míst. Nejhůř se zaměstnanci shánějí v Praze, chybí jich přes 40 tisíc. Ve středních Čechách asi 30 tisíc.

Největší zájem je o řidiče. Dlouhodobě chybějí také lékaři a další zdravotnický personál. Někde i úředníci nebo listonoši.

V soukromém sektoru je situace podobná. Podniky brzdí například nedostatek pracovníků zaměřených na informační technologie. Volná místa jsou ve výrobě, stavebnictví či logistice. Rychle roste i zájem o posily ve službách – ať už o kuchaře, nejrůznější ostrahy, uklízečky nebo další pomocný personál.

obrázek
Zdroj: ČT24

Své o tom vědí například v Červeném Hrádku. Tam do schránek nevhodili pošťáci dopisy údajně už měsíc. Lidé si tak často musí dojít na pobočku sami. V okrese chybí sedm doručovatelů. Ostatní nestíhají zásilky roznášet. Málo je ale doručovatelů i ve velkých městech.

S kvalifikací a odborností je problém rovněž u lékařů. Třeba v Plzni od nového roku přestala kvůli nedostatku stomatologů fungovat nepřetržitá zubní pohotovost.

Nedostatek je také řidičů tramvají, autobusů, ale i metra. Například pražský dopravní podnik kvůli tomu omezil provoz a spoje jezdí v delších intervalech.

Po celém Česku pak mnohé domácnosti od nového roku nedostaly předplacený denní tisk. Chybí totiž lidé na ranní roznášku.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
18:07Aktualizovánopřed 36 mminutami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 53 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 12 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 14 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
včera v 20:17

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
včera v 20:12

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.