Do koupě Aera Vodochody vstupuje nový maďarský partner, píší Hospodářské noviny

Do koupě největšího českého leteckého výrobce, firmy Aero Vodochody, vstupuje s českou skupinou Omnipol nový maďarský partner. Informoval o tom deník Hospodářské noviny (HN). Novým partnerem Omnipolu tak bude finančník Kristóf Szalay-Bobrovniczky, který má podle HN blízko k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Skupina Penta Investments, která Aero Vodochody vlastní, to nechtěla komentovat.

Omnipol původně vytvořil pro koupi Aera Vodochody společnou firmu Aero s maďarským podnikatelem Andrásem Tomborem. Transakci pak loni v říjnu povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tombor ale podle deníku nesehnal peníze.

Zapojení nového partnera několik nejmenovaných zdrojů potvrdilo HN a také maďarskému týdeníku HVG, s nímž HN spolupracují. Deník zaslal dotazy přímo novému partnerovi Omnipolu, ale Szalay-Bobrovniczky na ně podle HN nereagoval. Ani Penta a Omnipol se k informaci nechtěly vyjádřit. „Je to citlivá transakce, nemůžeme se k tomu vyjadřovat,“ řekl deníku šéf Omnipolu Jiří Podpěra. „Úspěšné finále předpokládáme v tomto případě v průběhu léta,“ uvedl pro HN k transakci mluvčí Penty Ivo Mravinac.

Aristokrat a finanční manažer Szalay-Bobrovniczky před rokem 2010 pomáhal podle HN Orbánovi připravit se na návrat k moci. Finančníkem vlastněný think-tank strany Fidesz Századvég po Orbánově vítězství v roce 2010 začal získávat velké státní zakázky. V roce 2016 byl Szalay-Bobrovniczky bez předchozí diplomatické zkušenosti jmenován velvyslancem Maďarska ve Velké Británii. Manželkou finančníka je mluvčí Orbánovy vlády.

V roce 2019 Szalay-Bobrovniczky pomohl vládě převzít a řídit byznys s kasiny, který po sobě zanechal filmový producent Andy Vajna. Loni pak finančník založil firmu, která následně společně s ruskou společností Transmashholding vyhrála tendr na dodávku vagonů pro Egypt za miliardu eur. Podle HN není jasné, jaké peníze pro nákup podílu v Aero Vodochody Szalay-Bobrovniczky použije. Bankám ale může jako záruku nabídnout právě koncesi na provoz kasin či kontrakt na egyptské vagony, píše deník.

Aero Vodochody podle posledních zveřejněných ekonomických výsledků hospodařilo předloni s provozní ztrátou před odpisy 383 milionů korun. Příjmy činily 2,9 miliardy korun. Za loňský rok společnost původně očekávala až dvojnásobný růst tržeb a návrat do černých čísel. Kvůli dopadu pandemie na letecký průmysl předběžné výsledky neukazují takový růst, ale snížení ztráty ano, řekla už v dubnu mluvčí Aera Vodochody Tereza Vrublová. Společnost zaměstnává přes 1300 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 50 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...