Čína se loni poprvé stala největším příjemcem přímých zahraničních investic

Objem přímých zahraničních investic se v loňském roce kvůli pandemii covidu-19 propadl o 42 procent na 859 miliard dolarů (18,4 bilionu korun). Dostal se tak na nejnižší úroveň v tomto století a byl více než třicet procent pod minimem z doby finanční krize v roce 2009. Největším příjemcem těchto investic se stala Čína, která tak na prvním místě poprvé vystřídala Spojené státy. Vyplývá to ze zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).

Navzdory předpokládanému oživení světové ekonomiky UNCTAD očekává, že přímé zahraniční investice kvůli nejistotě kolem pandemie zůstanou slabé také v letošním roce. „Dopady pandemie na investice budou přetrvávat,“ uvedl šéf investičního odboru UNCTAD James Zhan.

Příliv přímých zahraničních investic do Číny v loňském roce vzrostl o čtyři procenta na 163 miliard dolarů. Spojené státy naopak zaznamenaly propad o 49 procent na 134 miliard dolarů. V Evropské unii se příliv přímých zahraničních investic snížil dokonce o 71 procent na 110 miliard dolarů, píše UNCTAD

Příliv přímých zahraničních investic do vyspělých ekonomik se loni propadl o 69 procent na 229 miliard dolarů, což je nejnižší úroveň za téměř čtvrt století. Rozvíjející se ekonomiky zaznamenaly pokles o 12 procent na 616 miliard dolarů. Jejich podíl na celosvětových investicích se tak vyšplhal na rekordních 72 procent.

Investice do čínských vyspělých technologií stouply o 11 procent

Čínu zasáhlo šíření koronaviru jako první zemi na světě. Peking ale dostal rychlými a přísnými opatřeními infekci pod kontrolu. Čína se tak stala jedinou velkou ekonomikou, která za loňský rok vykázala růst. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny se zvýšil o 2,3 procenta.

„Rychlý návrat k růstu HDP a cílený vládní program na podporu investic pomohly po včasné uzávěře stabilizovat investice,“ uvedla zpráva UNCTAD k vývoji v Číně. Upozornila také, že přímé zahraniční investice do čínského sektoru vyspělých technologií vzrostly o 11 procent.

Přímé zahraniční investice zahrnují například převzetí zahraničních podniků či investice do nově vznikajících podnikatelských projektů v cizině a jsou považovány za jeden z ukazatelů globalizace. Zatímco v případě nových přímých zahraničních investic Čína loni poprvé Spojené státy předstihla, souhrn všech zahraničních investic zůstává výrazně větší v USA než v Číně, dodávají The Wall Street Journal či CNBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci opět diskutují o stavebním zákoně

Dolní komora se vrátila k závěrečnému kolu projednávání novely stavebního zákona. Očekává se, že poslanci ani ve středu její finální projednávání nedokončí a budou pokračovat v pátek. Předtím schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun od příštího roku. V úvodním kole čeká sněmovnu také debata o zvýšení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 2 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 7 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 21 hhodinami

Evropský pohled