Sucho a kůrovec likvidují tisíce hektarů českých lesů. Odborníci považují současnou situaci za nejhorší nejméně od 40. let minulého století. Ekologové přitom upozorňují, že odlesňování působí na celou krajinu, protože les je klíčovým prvkem, který zadržuje vodu. A mimo jiné pomáhá předcházet povodním.
V současnosti mají z českých lesů největší problémy smrkové monokultury. Ty tvoří zhruba polovinu českých lesů. Kvůli suchému počasí se v nich rozmnožil kůrovec severský.
V některých okresech platí kvůli kalamitě způsobené broukem mimořádná opatření, nejhorší je situace na východě země a na Šumavě. Problém mají i lesy ve Zlatých Horách. Lesníci tam proto stromy kácí každý den po desítkách, denně jich padne k zemi až stovka.
Zkázu přináší i vichřice
Na lesy oslabené kůrovcem navíc čím dál častěji útočí vichřice. To potvrzují nejen velcí správci, ale i menší majitelé. Třeba šlechtický rod Schliků, který od 17. století spravuje lesy v Českém ráji.
„V loňském roce došlo k rozšíření kůrovce a musela nastat asanační těžba, tak se to z jedné strany otevřelo. A teď při prvním větším větru to nevydrželo nápor,“ říká lesník firmy J. M. Schlik Miloš Kovář.
Za poslední rok firma ze svých víc než tisíce hektarů těžila výhradně stromy napadené kůrovcem nebo poškozené vichřicí. Na standardní plánovanou těžbu kapacita nezbyla. Podobně jsou na tom majitelé lesů i jinde.
Jenže kalamitní dřevo má nižší cenu. A objem těžby začíná být vyšší než poptávka zákazníků. „Postupně ta cena toho dřeva neustále klesá. A vzniká problém, protože jestli se dřevo včas neprodá, tak se začne kazit,“ říká ředitel firmy a potomek rodu Schliků Dominik Feštr. Horší dřevo proto firma zpracovává ve vlastní štípačce. A prodává jako palivové dřevo
Podceněné problémy? Lesy ČR to odmítají
Odborníci mluví o nejhorším stavu lesů od druhé světové války. „Souvisí to s druhovým složením a negativními dopady klimatické změny. A samozřejmě s přístupy správců lesních majetků,“ shrnuje náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.
„První projevy kalamitní situace jsou už někdy mezi roky 1993 a 2003. A tím, že na ně státní správa lesů nereagovala včas, tak stav dospěl až do této situace,“ tvrdí Vladimír Simanov z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
Největší správce českých lesů pochybení odmítá. A naopak volá po větším počtu dřevorubců. Státní podnik Lesy ČR teď vládu žádá o zlepšení infrastruktury nebo rychlejší vyřizování pracovních povolení pro cizince. Lesní dělníci mu v Česku chybí – a podnik nestíhá zpracovávat kalamitní dřevo.
„Objemy se stávají naprosto enormními a v tuto chvíli už je to za hranicí lidské zvládnutelnosti,“ říká generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
Z vesmíru…
Vědci stav lesů sledují různě – i z vesmíru. Využívají satelitní snímky, které sice nejsou tak detailní jako záběry pořízené z letadla, ale jsou k dispozici mnohem častěji. Jedno místo v Česku je možné snímat každých 5 dní, tedy pokud záběru nebrání například mraky.
Studovat stav vegetace pomáhá družice Sentinel 2. Díky jejím datům vznikají mapy, které dokumentují lesní porost v Česku. „Jsme schopní identifikovat na poměrně malých územních jednotkách, jaký tam je vývoj zdravotního stavu lesa,“ vysvětluje náměstek ředitele Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů z Brandýsa nad Labem Jaroslav Kubišta.
Červená barva na snímcích označuje problematickou oblast. „To je samozřejmě severní Morava a Slezsko, o kterých se v lesnických kruzích mluví de facto neustále. Ale je to vidět i na jižní Moravě, že se nám to začíná barvit do červena,“ dodává Kubišta.
… a z dronu
Ještě podrobnější pohled nabízí drony. Vědci s nimi navíc mohou les nafotit třeba hned po kalamitě nebo při teplém a suchém počasí, které kůrovci vyhovuje. Do vzduchu se totiž dron dostane za několik sekund.
Výhodou dronu je vysoké rozlišení. Na fotkách je pak vidět každá koruna, nebo dokonce i každá větev. Při dobrém počasí dokáže dron za jediný den nafotit až 10 hektarů. Speciální program pak sám vyhodnotí, jestli je strom zdravý, nebo usychá.
Vědci ale zkoumají i to, jak si lesy dokážou poradit i se sušším a teplejším počasím. Jak se les přizpůsobí klimatu za padesát nebo sto let, zkoumají například ve speciálních sklenících na Bílém kříži v Beskydech.
„Ukazuje se, že zvýšená koncentrace oxidu uhličitého je pro rostliny příznivá, například díky tomu dokážou lépe hospodařit s vodou, mají určitou stimulaci růstu,“ vysvětluje tamní výzkumník Otmar Urban z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
A ještě jedno téma odborníky zajímá: kvůli změnám v lesích se mění i chování lesní zvěře. Migrační trasy zažité dlouhé roky už totiž neplatí.
Nejen kácet, i sázet
Dnes pokrývají lesy zhruba třetinu území státu. To je jen o 4 procentní body méně než průměr v Evropské unii. Situace se liší kraj od kraje. V Karlovarském, Libereckém a Zlínském rostou lesy na skoro polovině jejich rozlohy. Naopak nejmíň je – samozřejmě po Praze – v Jihomoravském kraji.
Aby se tento poměr ještě dál nezhoršoval, se snaží zajistit dělníci, kteří stromy sází. Kvůli teplému počasí a suchu musejí spěchat, aby se mladé kusy ujaly. V lesích ale na takovou práci chybějí stovky pracovníků, stejně jako se nedostává dřevorubců.
„Je to velice závažný problém, protože se jedná o fyzicky náročnou práci a v současné době se špatně shánějí pracovní síly,“ potvrzuje správce Lesní správy Kraslice Alexandr Fous.
Jenže aktuální razantní nástup teplého počasí může nezasazeným rostlinám ublížit. „Pokud jsou vystaveny slunečnímu záření, tak u nich dochází k odumírání v řádech minut nebo desítek minut,“ říká hlavní inženýr Vojenských lesů v Karlových Varech Marek Pencák. Zasadit všechny sazenice, které mají v budoucnu zaujmout své místo v lese, musí dělníci kvůli rychlému oteplování do poloviny května.
