Lesníci nestíhají po loňských i letošních polomech odklízet kalamitní dřevo. Přitom majitelé lesů ho měli odstranit do konce března. Situace může vést k přemnožení kůrovce. Podle odborníků hrozí v českých lesích největší krize za posledních 25 let, mimo jiné kvůli dlouhodobému nedostatku zaměstnanců.
Lesníci nestíhají odklízet spadlé stromy, hrozí šíření kůrovce
To, že firmy nestíhají odklízet a zpracovat kalamitní dřevo, může mít podle lesníků obrovský dopad na samotné lesy. V popadaných stromech se snadno množí nebezpečný kůrovec. Navíc se blíží jeho rojení, které začíná už v polovině dubna. Teplé počasí a ležící stromy, kterých jsou plné lesy, tak množení kůrovce ještě usnadní.
Předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) Richard Podstatzký-Thonsern se obává, že se situace může ještě zhoršit. „Oteplí se, lesy jsou plné popadaného dříví. Kůrovec se může ještě rozmnožit,“ upozorňuje Podstatzký-Thonsern.
Také ministerstvo zemědělství upozorňuje vlastníky lesů, aby včas zabránili dalšímu šíření kůrovce. Pod záštitou resortu začal fungovat projekt Kůrovcové info, kde úřad informuje o aktuálním průběhu množení škůdce. Zároveň nabízí majitelům lesů bezplatný poradenský servis.
Kalamitní dřevo popadané už na podzim měli lesníci zpracovat do konce března. To ale nebylo v některých oblastech možné stihnout kvůli dalším vichřicím nebo sněhu. Lesníci by tak měli kalamitní dříví odklidit jako každý rok nejpozději do konce května. Na horách a ve výše položených místech to může být až do konce června. I tak se ale obávají, že dalšímu obrovskému množení kůrovce, jinak známého jako lýkožrout smrkový, nezabrání. Nejhůř jsou na tom oblasti střední Moravy a Jeseníků.
Chybí pracovní síly, posily ze zahraničí nedorazily
Boj s kůrovcem komplikuje i to, že v lesích chybí dostatek pracovních sil. „Ve státních, soukromých i jiných lesích často manuálně pracují lidé bez odborného vzdělání. To je ale potřeba jak při těžbě, tak při pěstební činnosti. Dělnické profese obsazujeme na našich lesních závodech obtížně. I naši smluvní partneři, jak víme, se potýkají s tímto problémem,“ sdělila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Lidé vzdělaní v oboru často míří do jiných odvětví. To potvrzuje i předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Richard Podstatzký-Thonsern: „Nedostatek pracovní síly je dlouhodobý. Nejsme schopni konkurovat práci například v automobilovém průmyslu v teple, suchu a s většími mzdami.“
Lesníci proto chtěli kůrovcové hrozbě předejít za pomoci pracovníků ze zahraničí. Majitelé žádali resort zemědělství o pracovní povolení pro 15 tisíc lidí, kteří by urychlili zpracování dřeva v lesích.
Bývalý šéf resortu Marian Jurečka se snažil vyjít lesnickému spolku vstříc. Jenže vláda jeho návrh na přijetí zahraničních pracovníků nepodpořila a pracovní povolení získalo pouze 1500 lidí. Podpora státu podle předsedy SVOLu směřovala spíš do průmyslových odvětví. „Nemáme možnost zaměstnat cizince, zejména z Ukrajiny, kteří by mohli hodně pomoci. Pracovní trh potřebuje otevřít východní hranice,“ řekl Podstatzký-Thonsern.
Lesnictví na školách netáhne
Lesákům je v průměru kolem padesáti let. I proto se snaží Lesy ČR nalákat mladé lidi k lesnictví pomocí stipendia. To si připravilo pro lesnické učně od letošního února: studenti druhých a třetích ročníků získávají podporu na stravu a ubytování, učební pomůcky nebo i dopravu.
„Podmínkou pro získání stipendia je prospěch. O letních prázdninách pak dvoutýdenní praxe v lesnictví a minimálně dvouleté působení v oboru po skončení školy,“ sdělila mluvčí Jouklová. Učňům pak státní podnik po dokončení studia pomůže i s uplatněním v oboru nebo rozšířením kvalifikace.
Ani na školách ale zájem neroste. Střední lesnická škola v Hranicích jako jediná na Moravě nabízí studium maturitního oboru lesnictví, a to už 166 let. „Za poklesem zájmu o studium zemědělských oborů, kam lesnictví patří, je víc věcí. Vylidňování venkova, zanedbaná propagace. Sepjetí současného mladého člověka s půdou a hospodařením na ní je mizivé,“ uvedl ředitel školy Miroslav Kutý. V roce 2010 podalo přihlášku na Střední lesnickou školu 177 zájemců, před třemi lety to bylo 92 lidí a letos 108.
Studium lesnictví zároveň není v Česku moc rozšířené. Alespoň jeden ze čtyř lesnických oborů (lesnictví, lesnická práce, lesní mechanizátor a opravář lesnických strojů) se vyučuje pouze na 17 středních a vyšších odborných školách. Napříč učebním, maturitním a dálkovým studiem ze všech ročníků studuje v lesnických oborech asi 1700 studentů.
