Průmyslová výroba v Česku zpomalila v září meziroční pokles na 1,5 procenta ze srpnových 5,5 procenta. Ke zlepšení situace přispěl hlavně automobilový průmysl. Meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 4,1 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční propad stavebnictví v září mírně zpomalil na 8,2 procenta po srpnovém poklesu o 9,7 procenta. Zahraniční obchod byl meziročně vyšší o 14,4 miliardy korun, v září skončil v přebytku 34,4 miliardy korun.
„Průmyslová produkce se v září dostala téměř na úroveň loňského roku. Za příznivými výsledky byl hlavně automobilový průmysl, který se snažil dotáhnout propad z minulých měsíců,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Iveta Danišová.
Hodnota nových zakázek se v září po sedmi měsících poklesu meziročně zvýšila o 4,8 procenta. „Růst zahraničních zakázek se zvýšil dokonce o víc než sedm procent,“ dodala Danišová.
Průmyslová produkce v září skončila nad očekáváním trhu, konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Meziměsíčně vzrostla o čtyři procenta, její meziroční propad se pak snížil na 1,5 procenta zatímco trh čekal propad o pět procent, což byl i průměrný meziroční pokles výroby během letních měsíců,“ přiblížil.
Potvrzuje zároveň, že solidně vzrostly i nové zakázky, rizikem však podle něho je, že pokračující zotavování průmyslu opět naruší sílící druhá vlna pandemie v Evropě, která sníží zahraniční poptávku.
„I tak by měl však průmysl druhou podzimní vlnou projít lépe než na jaře, jelikož automobilky stále udržují svůj provoz. Od začátku roku průmysl doposud klesl o 10,9 procenta,“ doplnil. Za celý letošní rok se průmysl podle Seidlera patrně propadne téměř o deset procent. „Pokles tak bude silnější, než jsme předpokládali během léta,“ odhadl.
Podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče zářijový vývoj zakázek naznačuje, že v závěrečném čtvrtletí by se mohl meziroční pokles výroby dále zmírnit. Za rok 2019 jako celek průmyslová výroba klesla o 0,2 procenta, letos se propad řádově prohloubí.
„Momentálně pro letošek očekávám celoroční pokles průmyslové výroby blízko devíti procent. V roce 2021 by si za celý rok mohla připsat nárůst o 4,8 procenta,“ uvedl.
„Výsledek zapadal do obrázku zlepšujícího se sentimentu ve výrobě nejen v Česku, ale i ve většině vyspělých zemí,“ míní analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Také podle něho klíčovou zásluhu na zvolnění propadu měla výroba aut, která přešla do meziročního růstu po šesti klesajících měsících. „To samé platilo i pro přidruženou výrobu pryží a plastů,“ dodal.
K odvětvím, které byly pro průmysl největší přítěží, pak podle něj dále patřila výroba strojů a zařízení, k níž se nově přidala výroba v síťových odvětvích.
Růst průmyslové výroby v sousedním Německu naopak v září zaostal za očekáváním, když se meziměsíčně zvýšila o 1,6 procenta. Její růst byl tak výrazně pomalejší, než se předpokládalo, neboť ekonomickou aktivitu brzdí šíření koronaviru, oznámil spolkový statistický úřad.
Analytici v anketě agentury Reuters zářijový růst průmyslové produkce odhadovali v průměru na 2,7 procenta. Překvapivě slabé údaje o výrobě jsou další známkou toho, že proces zotavování německé ekonomiky z jarního útlumu způsobeného koronavirovou krizí zpomaluje. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
Meziroční propad stavebnictví v září mírně zpomalil na 8,2 procenta
Propad stavební výroby v Česku dál mírně zpomalil, vyplývá rovněž z aktuálních dat ČSÚ. V září se reálně meziročně snížila o 8,2 procenta po srpnovém poklesu o 9,7 procenta. Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížilo o 8,9 procenta. V srpnu zaznamenalo pokles o 11,2 procenta.
Inženýrské stavitelství, mezi něž patří hlavně dopravní infrastruktura, meziročně kleslo o 6,7 procenta. Měsíc předtím byl propad 6,2 procenta.
„Stavebnictví začala v září opět výrazněji ovlivňovat epidemie koronaviru. Kromě nemocnosti, karantény, nedostatku zahraničních pracovníků a omezené činnosti stavebních úřadů měla na meziroční pokles většiny ukazatelů vliv také vysoká srovnávací základna z loňského září,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Ve srovnání se srpnem byla zářijová stavební produkce po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 0,6 procenta.
Nejistota se odráží i ve sníženém počtu zahájených bytů
Stavební úřady v září vydaly 7433 stavebních povolení, což je meziročně o jedno procento méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 26,5 miliardy korun, ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 klesla o 19,7 procenta.
Počet zahájených bytů letos v září meziročně klesl o 29,5 procenta, bylo jich 2572. Dokončilo se 2359 bytů, to je o 28,8 procenta méně než loni v září.
V Praze tak například stavební úřady daly během září zelenou jen 130 novým bytům v bytových domech v Praze. „Kvůli pomalému povolování stojí jen v Praze projekty s tisíci novými byty, ale i veřejně prospěšné a dopravní stavby, které roky pouze leží na stolech úřadů. Stavební řízení totiž stále čeká na nutnou digitalizaci. Její potřebu podtrhla současná koronavirová krize, která zasáhla i fungování úřadů,“ zdůraznila výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Tomášková.
A dodala, že právě nová výstavba může českou ekonomiku znovu nastartovat. „Nesmí ji proto brzdit pomalé povolovací procesy, jako je tomu dnes,“ připomněla.
Urychlení slibuje návrh nového stavebního zákona. Ten sice není dokonalý, ale v mnoha ohledech přináší podle ní potřebnou progresi.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v září meziročně snížil o 1,6 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda oproti loňskému srpnu vzrostla o 2,9 procenta.
Údaje o meziročním vývoji stavební produkce statistici uvádějí po očištění o vliv počtu pracovních dnů.
Stavebnictví klesne o osm procent, chybějí zaměstnanci, říkají analytici
Analytici také odhadují, že české stavebnictví letos meziročně klesne o sedm až osm procent a výkon se bude snižovat i příští rok. Především velkým firmám sice roste počet zakázek, chybějí jim však pracovníci, hlavně ti zahraniční. Ve výstavbě dopravní infrastruktury by měl stát zvýšit svou aktivitu, uvádějí.
„Snížené výkony nevyplývají bezprostředně z nedostatku práce stavebních firem, přinejmenším ne těch větších. Firmy nad padesát zaměstnanců ukázaly na konci září zásobu práce v běžných cenách o třináct procent vyšší než loni a také jejich nové zakázky ve třetím kvartálu meziročně lehce rostly. Segment malých firem, který zajišťuje až polovinu výkonů v odvětví, se ale zřejmě nachází v mnohem horší situaci,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Výhledy pro odvětví podle něj nehýří optimismem. Pro letošní rok očekává meziroční pokles stavebnictví o sedm až osm procent. „Pro příští rok nově počítáme rovněž s poklesem, byť snad mírnějším než letos. Zatímco velké infrastrukturní stavby budou pokračovat aspoň v letošním rozsahu, objem zakázek od soukromého sektoru, ale i z regionů či místních samospráv, bude poznamenán výpadky příjmů a finanční nejistotou investorů,“ doplnil Sobíšek.
Analytik ČSOB Petr Durek upozornil, že stavebnictví jako takové rozhodně netrpí nedostatkem zakázek. „Samy firmy v průzkumech uvádějí, že jejich hlavní překážkou růstu je nedostatek zaměstnanců. Jako odvětví závislé na zahraniční pracovní síle je postižené výpadkem zahraničních pracovníků, ke kterému dochází od začátku pandemie,“ uvedl.
Nedostatek pracovníků zmiňuje také analytička Komerční banky Jana Steckerová. „Stavební sektor bude také zřejmě i nadále trpět nedostatkem pracovníků, což bude limitovat objem provedených prací. Zatímco před pandemií to bylo kvůli celkovému nedostatku lidí na trhu práce, nyní to bude i v důsledku odchodu zahraničních pracovníků. Pro letošek počítáme s poklesem stavebnictví o téměř sedm procent, v roce příštím pak o dalších 5,8 procenta,“ uvedla Steckerová.
Analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda pak letos očekává pokles stavebnictví o osm procent, kvůli poměrně vysoké setrvačnosti podle něj bude odvětví znatelně klesat i v příštím roce. „V inženýrském stavitelství se projevuje investiční činnost hrazená z veřejných rozpočtů. Realizované veřejné investice v oblasti stavitelství ale i tak zatím zaostávají za jarním příslibem vlády, že se z koronavirové krize proinvestuje,“ podotkl Kovanda.
Přebytek zahraničního obchodu meziročně stoupl
Zahraniční obchod Česka skončil v září v přebytku 34,4 miliardy korun, meziročně tak byl o 14,4 miliardy vyšší. Výsledek kladně ovlivnilo zejména obchodování s auty, především růst jejich vývozu, vyplývá z údajů ČSÚ.
Dovoz zboží se proti loňskému září zvýšil o 2,2 procenta na 334,4 miliardy korun, naopak dovoz klesl o 2,3 procenta na 300 miliard. „Září překvapilo rekordní hodnotou vývozu ve sledovaném měsíci, strana dovozu byla vývozem převýšena dokonce o 34,4 miliardy korun. Stojí za tím mimo jiné i meziroční růst vývozu motorových vozidel a pokles dovozu ropy a zemního plynu,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
Meziroční hodnota vývozu podle ní vzrostla významněji s Německem, a to o 3,1 miliardy korun. Dovoz z Německa naproti tomu meziročně klesl o 3,8 miliardy korun.
Průměrné tržní očekávání zahraničního obchodu za září bylo podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka 17,5 miliardy korun, nejoptimističtejší odhad na trhu byl 27,5 miliardy korun. „Vývoj jednoznačně odpovídal růstovému profilu ostrého V, kdy po výrazném propadu během druhého čtvrtletí v souvislostí s jarní pandemií koronaviru přišel ve třetím čtvrtletí rychlý obrat k lepšímu,“ uvedl.
Přebytek bilance obchodování s motorových vozy, který v září příznivě ovlivnil výsledek zahraničního obchodu Česka, byl meziročně vyšší o 6,1 miliardy korun. Pozitivní vliv na to měl nárůst vývozu aut o 4,9 miliardy korun. Vlivem poklesu cen na světových trzích a menšího dovezeného množství se o 4,6 miliardy korun pak zmenšil deficit bilance s ropou a zemním plynem. O 1,6 miliardy korun se zlepšila i bilance obchodování se základními kovy.
Meziroční růst vývozů motorových vozidel byl dán spíše nízkou srovnávací základnou v září loňského roku, řekl Václav Franče z Deloitte.
Oproti jaru nejsou restrikce přímo navázané na průmysl, ani nejsou do takové míry ochromeny výrobní řetězce v souvislosti s uzavřením hranic, připomněl dále Vejmělek. Po loňském přebytku 143 miliard korun je pro zahraniční obchod letos podle něj předpoklad 76 miliard korun. Vývozy by mohly klesnout o 7,9 procenta, dovozy o 8,3 procenta.
Naopak nepříznivě se na celkové bilanci obchodu Česka s cizinou podepsal větší schodek obchodování s chemickými látkami, meziročně vzrostl o 1,8 miliardy korun. O 1,4 miliardy bylo i nižší aktivum bilance elektrických zařízení, uvedli statistici.
Franče předpokládá letošní pokles přebytku obchodní bilance na sto miliard korun, export by se měl podle něj snížit o deset procent, import o devět procent. „O tom, jak rychle se bude ekonomická situace vracet do normálu rozhodne zřejmě až termín dostupnosti vakcíny. Očekáváme, že oživování ekonomik v příštím roce bude spíše pozvolné,“ dodal Pour.
Přebytek zahraničního obchodu Česka se státy Evropské unie se v září meziročně zvýšil o 11,5 miliardy korun na 72,2 miliardy. Schodek obchodu se státy mimo EU se zmenšil o 2,9 miliardy na 36,1 miliardy korun.
