Nový stavební zákon prošel v Poslanecké sněmovně prvním čtením. Přestože opozice navrhovala jeho navrácení k přepracování, získal návrh kromě vládních stran i podporu komunistů a SPD. Poslanci debatovali o stavebním zákonu téměř celý den. Měli na něj ostatně vyhrazenou celou mimořádnou 64. schůzi. Jediným dalším bodem byly změny zákonů v souvislosti s jeho přijetím. Další čtení bude následovat až v příštím roce, výbory dostaly prodloužený čas na projednání návrhu stavebního zákona i změn v dalších předpisech.
Stavební zákon má za sebou po vleklé diskusi první čtení, opozice přišla s množstvím výhrad
3 minuty
UDÁLOSTI: Nový stavební zákon prošel ve sněmovně prvním čtením
Klíčové hlasování skončilo ve sněmovně, která byla kvůli koronavirovým opatřením poloprázdná, poměrem 31 ku 49, proti změnám byli všichni přítomní poslanci ANO, SPD, KSČM a ČSSD, pro zástupci zbylých pěti stran. Jde tedy dál, výbory ale dostanou na projednání zákona prodloužený čas – sto dnů. Současně výbory projednají změny 58 dalších předpisů, které jsou kvůli stavebnímu zákonu nutné.
Zákon, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj, představil poslancům vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová má covid-19 a je v domácí izolaci, do Poslanecké sněmovny tedy nemohla – na debatu reagovala pouze na dálku několika tweety.
Koaliční poslanci odsouhlasili, že do debaty může vstupovat Dostálové náměstkyně Marcela Pavlová, aby zodpovídala konkrétní dotazy. Opoziční poslanci se totiž obávali, že při nepřítomnosti Dostálové zůstane leccos nezodpovězeno.
Přesto zůstala opozice kritická. „Nechápu, proč nemůžeme počkat deset dnů. Není to věc, která by deset dnů nepočkala,“ řekl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který neúspěšně navrhl, aby se projednávání odložilo, než se Dostálová uzdraví. Skutečnost, že zákon má obhajovat ministr průmyslu a obchodu a dopravy Havlíček, pokládá za bezprecedentní. Havlíček ale poukázal na to, že z pozice vicepremiéra má na starosti i místní rozvoj.
Michálek i poslanec Dominik Feri (TOP 09) kritizovali rozhodnutí, že má ve sněmovně vystupovat náměstkyně, jako diskutabilní ve vztahu k jednacímu řádu. Připomněl, že bez okolků může ve sněmovně vystoupit prezident nebo ombudsman, ale nelíbí se jim, že by – byť se souhlasem poslanců – měla vystupovat státní úřednice.
Od nového stavebního zákona si vláda slibuje, že se výrazně zrychlí stavební řízení. Podle ministerstva pro místní rozvoj by větší projekty měly v průměru získat stavební povolení do roka od podání žádosti včetně odvolání a přezkumu. Vyřídit povolení na stavbu rodinného domu by potom mohlo zabrat jen měsíc. Klíčovým krokem je změna fungování stavebních úřadů. Ty se mají nově integrovat do jednotného systému krajských stavebních úřadů zastřešených Nejvyšším stavební úřadem. Zároveň mají být tyto úřady jediným státním orgánem, se kterým stavebník přijde do styku. Měl by tedy zajistit všechna povolení.
„Je nutno říct, že to je kompromis, jinak to ani není možné, je to jeden z nejnáročnějších zákonů, které máme,“ konstatoval Havlíček při představení zákona. Podle něj je návrh zásadní i v rámci krize spojené s pandemií koronaviru. Čím dříve začne platit, tím dříve se zkrátí nutné lhůty, podotkl. Vicepremiér je přesvědčen, že je zákon dobře připraven a prodiskutován. Podle zpravodaje Martina Kolovratníka (ANO) zákon podpoří ekonomiku a investice.
Opozice chce v návrhu provést řadu změn
Opozice má námitky vůči změně podoby stavebních úřadů a například i proti takzvané fikci souhlasu, která znamená, že když se některý úřad nevyjádří v zákonné lhůtě, má se za to, že s žádostí souhlasí. Předseda Pirátů Ivan Bartoš tvrdí, že vláda prezentuje výhrady k předloze jako jeho přínosy. Bartoš se také domnívá, že zákon nenaplňuje ambice zejména v digitalizaci.
Místopředseda ODS a starosta Líbeznic Martin Kupka charakterizoval centralizaci stavebních úřadů tak, že „vznikne nový mega stavební úřad“. „Bude mít všechno, co každý byrokratický aparát má, bude se zapouzdřovat, jako to každý úřad dělá, protože je mu to vlastní,“ soudí. Očekává také kvůli oddělení od obecních úřadů přesuny tisíců úředníků, které podle něj ohrozí fungování stavebního řízení. Domnívá se, že místo zjednodušení přinese nový zákon komplikace a bude nakonec potřeba ještě více razítek.
Podle lidovce Marka Výborného nechce opozice bránit přijetí zákona, na druhou stranu chce ale zachovat funkční stát. Chtěl by proto, aby ministerstvo pro místní rozvoj návrh přepracovalo. Stejně jako další zástupci opozice upozornil na to, že návrh měl projednávat výbor pro veřejnou správu, nikoli hospodářský. „V hospodářském výboru fungují jiné tlaky,“ doplnil Dominik Feri (TOP 09). Ministerstvo se podle něj snaží o nepřípustnou centralizaci rozhodování.
Feri varoval, že pro zákon „neexistuje širší shoda“. Domnívá se, že by v případě schválení mohl stavební zákon skončit u Ústavního soudu, což podle něj přinese nejistotu. Starosta Prahy 7 a poslanec z klubu KDU-ČSL Jan Čižinský potom varoval před zákonem jako před „velkou pohromou pro všechny“. „Před tímto zákonem nás varují tisíce připomínek, soudy, obce, města i kraje. Také před ním varují stavební úřady, také před nimi varují zkušení lidé ze stavebních úřadů,“ míní.
Kromě poslanců-starostů Čižinského a Kupky se k ostré kritice stavebního zákona připojil i trutnovský starosta Ivan Adamec. Ten byl nespokojen i s tím, že nemocná Klára Dostálová nebyla jedinou nepřítomnou ministryní. Vládu ve sněmovně reprezentovali pouze Karel Havlíček jako zástupce předkladatele, ve vládní lavici seděl osamocen Lubomír Zaorálek (ČSSD). Adamec přitom očekával, že by se k některým částem zákona mohli vyjádřit i jiní ministři než Dostálová.
Podle místopředsedkyně STAN Věry Kovářové návrh zákona velmi vágně upravuje, co znamená rozvojový plán, což může ohrozit rozhodování obcí a územní plánování. „Vláda tak může zastupitelům nadiktovat, co má v rozvojovém plánu stát,“ uvedla. Část obce se tak podle ní například může dostat pod stavební uzávěru, i když by s tím nesouhlasili zastupitelé.
Na část výtek reagoval zpravodaj Kolovratník, který je přesvědčen, že konec přenesené působnosti stavebních úřadů jejich fungování neuškodí, stát naopak ušetří peníze, které za provozování stavebních úřadů dnes platí obcím, věří poslanec. Přirovnal budoucí fungování stavebních úřadů ke katastrálním úřadům. Karel Havlíček hájil potřebu komplexní rekodifikace stavební legislativy tím, že se čekalo již příliš dlouho.
„Cílem je, aby se na úřad vůbec nemuselo“
Zdůraznil, že pobočky stavebního úřadu budou v každé obci s rozšířenou působností a stovce dalších obcí, celkem jich tedy bude asi 300. Podle Karla Havlíčka ale je jedním z hlavních cílů zákona něco jiného, než aby bylo hodně poboček. „Cílem je, aby se na úřad vůbec nemuselo,“ ozřejmil s tím, že by mělo jít vše zařídit na dálku. K výtkám vůči fikci souhlasu řekl, že nejde o úplnou novinku, připomněl, že ji zavedla již letošní novela liniového zákona. K obavám ze zásahů státu do územního plánování v obcích Havlíček upozornil, že stát do něj může zasahovat již dnes.
Již v rozpravě na podporu nového stavebního zákona vystoupil poslanec ANO Adam Kalous. „Pokud nový zákon v jeho reformní podobě nepřijmeme, potom nám hrozí další pokles konkurenceschopnosti v oblasti stavebnictví a regionálního rozvoje, další ztráty v soukromé i veřejné sféře vlivem snížené efektivity vydávaných prostředků a také ohrožení či ztráty finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie, protože nebude možné včas čerpat z důvodu nepřipravenosti staveb, které byly alokovány,“ varoval.
Menší vládní strana ČSSD podle poslance Petra Dolínka návrh podporuje, protože pochopila, že ministerstvo pro místní rozvoj odborně již nic jiného nepředloží. „Když bude snaha to dopracovat a přepracovat, tak se to může podařit,“ dodal.
Z nevládních stran podporují návrh SPD i KSČM. Předseda poslaneckého klubu SPD a zároveň šéf sněmovního hospodářského výboru Radim Fiala je přesvědčen, že je nutné stavební řízení neprodleně urychlit. „Něco musíme udělat a mrzí mě, že určitá část politického spektra zákony měnit nechce,“ uvedl. Komunista Leo Luzar označil pokusy části opozice o odklad projednávání zákona za „neférovou ránu pod pás“. Vládní návrh je první ucelenější pokus něco změnit, míní.
Poslanec SPD Pavel Jelínek uvedl, že cílem hutí je zrychlit průběh povolovacího řízení tak, aby byla zrychlena výstavba a zlevněno bydlení, proto návrh zákona hnutí podpoří. Chce ale prosadit, aby digitalizace byla stanovena přesně a přímo v návrhu zákona, neodsouvala se do vyhlášky, na kterou nebude mít sněmovna vliv.
Výhrady Hospodářské komory i velkých měst
Výhrady vznesla i Hospodářská komora ČR. „Současný návrh rekodifikace stavebního práva přináší některá dílčí vylepšení a zlepšení, není ale skutečným a plnohodnotným řešením tristní situace v oblasti stavebního práva v České republice,“ uvedla ve svém stanovisku.
V návrhu se podle ní například negativně odráží dílčí zájmy většinou státních úřadů a institucí nebo ústupky samosprávám, a to vše na úkor zjednodušení a zrychlení procesu.
Námitky přednesli v době, kdy poslanci začali návrh zákona projednávat, i představitelé největších měst v Česku. Zákon se vztahuje i na územní plánování, podle primátorů fakticky omezuje pravomoci samosprávy. V případě schválení by podle vedení měst zkomplikoval tvorbu dalších dokumentů týkajících se rozvoje území, domnívají se. „Přitom trend by měl být opačný, aby se správa věcí veřejných lidem přibližovala, a ne vzdalovala,“ řekl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Zástupci Prahy, Brna, Ostravy, Plzně, Liberce a Jihlavy chtějí, aby vláda návrh přepracovala. Místo toho, aby Praha v důsledku nového stavebního zákona přišla o své stavební předpisy, by naopak měla všechna města dostat možnost schválit si vlastní obdobné předpisy, uvedl liberecký primátor Jaroslav Zámečník (SLK). Podle náměstka brněnského primátora Petra Hladíka (KDU-ČSL) jde nynější návrh proti smyslu ústavy, která dává právo na samosprávu.
Ministryně Dostálová ale výhrady primátorů považuje za neopodstatněné. Upozornila, že například obecné požadavky na výstavbu sice nahradí pražské stavební předpisy a budou platit celorepublikově, ale z pražského dokumentu podle ní budou vycházet.
„Nové předpisy zohlední potřeby velkých měst. Rozhodně se nevracíme o 15 let zpět. Celostátní vyhláška bude možná celá víc 'pražská', než si zástupci města umí představit. Jde nám opravdu o moderní předpis a takový skutečně bude,“ ujistila ministryně.
Resort místního rozvoje plánuje, že zákon bude platit od jara příštího roku. Účinnost by měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023.
