Česká národní banka poprvé od února 2020 zvýšila úrokové sazby. Hypotéky podraží

Nahrávám video
Studio ČT24: Česká národní banka zvýšila úrokové sazby
Zdroj: ČT24

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Měnová politika centrální banky tak podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. Lze očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku, dodal. Komerční banky předpokládají, že dojde ke zdražování úvěrů, především hypoték.

Pro středeční očekávané rozhodnutí bankovní rady hlasovali čtyři její členové. Jeden z členů hlasoval pro zvýšení základní úrokové sazby dokonce o 0,5 procentního bodu. Dva členové pak hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny, uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Od úročení základní úrokové sazby se odvíjí úročení komerčních úvěrů.

ČNB také zvýšila lombardní sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, ponechala beze změny na 0,05 procenta.

Podle Rusnoka také aktuální květnová prognóza centrální banky odpovídá nárůstu tržních úrokových sazeb zhruba od poloviny letošního roku. „Prognóza se relativně obstojně naplňuje,“ uvedl.

Zvýšení úrokových sazeb ovlivní posílení kurzu koruny, zvýšení splátek, přísnější úvěrové podmínky, růst úspor a omezení investic firem. Od základní úrokové sazby ČNB se odvíjejí hypoteční úvěry, spotřebitelské úvěry i spořicí účty.

Koruna po středečním rozhodnutí ČNB posilovala. K euru si polepšila o 14 haléřů na 25,40 Kč/EUR, vůči dolaru zpevnila o 18 haléřů a kolem 17:00 se obchodovala na 21,26 Kč/USD. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online. Analytici čekají, že koruna bude dál zvolna posilovat i v dalších dnech.

Nahrávám video
Události: ČNB zvýšila sazby, dopad na hypotéky
Zdroj: ČT24

Co bude posilovat inflaci

Rada zároveň vyhodnotila rizika a nejistoty očekávaného vývoje. Podle ní působí mírně ve prospěch růstu inflace. Podle ČNB jde o více proinflační zahraniční výhled, vyšší než očekávaný růst tržních mezd počátkem roku nebo vyšší výhled regulovaných cen v příštím roce. Naopak rizikem působícím proti růstu inflace je podle rady silnější kurz koruny.

Například aktuální výhled vývoje ekonomiky eurozóny se podle Rusnoka zlepšil díky rychlejšímu uvolňování protipandemických opatření, než předpokládala stávající prognóza ČNB.

Nahrávám video
Byznys ČT24: Zvýšení úrokových sazeb ČNB a dopad na dostupnost bydlení
Zdroj: ČT24

Rusnok potvrdil, že lze očekávat další zvyšování sazeb

Měnová politika ČNB podle Rusnoka vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. Lze očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku, uvedl. „Je možné že budeme zvyšovat sazby na každém dalším měnovém zasedání, čímž se dostaneme na úroveň, kterou prognóza předvídá,“ uvedl Rusnok.

Podle něj rada nyní již nemá žádnou pochybnost o tom, že pandemie a její důsledky ve smyslu různých omezení jsou na ústupu. „A to nastalo o něco dříve, než jsme si mysleli. A nastává to i rychleji,“ dodal.

Vývoj základní úrokové sazby ČNB (v %)
Zdroj: ČNB

Podle ekonomů jde o signál, že je třeba šlápnout na brzdu

„Zvýšení úrokových sazeb má za cíl tlumit inflační tlaky, jež jsou spojeny s oživením ekonomiky a s uvolňováním omezení souvisejících s pandemií, jakož i s růstem cen komodit,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Očekává, že ČNB přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb v srpnu a v listopadu, tedy vždy při zveřejnění nové čtvrtletní prognózy ČNB.

„ČNB vyslala signál, že je potřeba mírně šlápnout na brzdu z titulu obav z dále rostoucí inflace. Ta je sice do určité míry způsobena problémy ve výrobě a dopravě, a nejde tak jen o inflaci taženou rostoucí poptávkou, určité náznaky přehřívání ekonomiky však – navzdory pandemii –⁠ v tuzemské ekonomice vidět lze,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

I proto je podle něj pravděpodobné, že ČNB sazby do konce roku ještě dále zvýší. „K tomu může dojít již relativně brzy, a to na začátku srpna, kdy bude bankovní rada o úrokových sazbách jednat znovu a bude mít k dispozici i novou makroekonomickou prognózu,“ dodal.

Nahrávám video
Ekonomové Jáč a Seidler o kroku ČNB a jeho dopadům na ekonomiku
Zdroj: ČT24

Úroková sazba se naposledy změnila loni v květnu

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Na posledním měnovém jednání 6. května rada jednomyslně nechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba tehdy zůstala na 0,25 procenta. Naposledy sazby rada změnila loni 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku.

Před pandemií loni v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta. Naposledy rada sazby zvýšila právě na únorovém zasedání v roce 2020. Květnová makroekonomická prognóza ČNB počítá se zhruba trojím zvýšením sazeb do konce letošního roku.

Zvýšení úrokové sazby by podle bank mohlo vést ke zdražení hypoték

Zvýšení úrokových sazeb centrální banky podpoří zdražování úvěrů, především hypoték. „Není vyloučeno, že na poslední vývoj na hypotečním trhu zareagujeme v oblasti naší hypoteční nabídky,“ řekl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek předpokládá, že zvýšení sazeb může mít dopad na úvěry s krátkou fixací, u dlouhodobých úvěrů a spotřebitelských úvěrů skokový růst neočekává.

„V tuto chvíli rozhodnutí analyzujeme, bezprostřední změnu sazeb nechystáme,“ uvedl mluvčí Komerční banky Michal Teubner. Ta úrokové sazby hypotečních úvěrů měnila k 18. červnu, nejvíce využívané fixace rostly o 0,2 bodu. Moneta Money Bank bude podle mluvčí Zuzany Filipové reagovat v řádu dní, o úpravě sazeb rozhodne ve čtvrtek.

Podle ředitele hypoték v Raiffeisenbank Milana Voldřicha není středeční zvýšení základní sazby ČNB pro hypotéky zas až tak podstatnou zprávou. Tou důležitější podle něj je, že cena dlouhodobých peněz na trhu, tedy těch, které přímo ovlivňují ceny hypoték, vzrostla od konce minulého roku o více než jedno procento. „A to je také hlavní důvod, proč hypotéky začaly zdražovat a nadále budou. Zvýšení sazeb ČNB na tento trend jen dává razítko a možná zdražení hypoték lehce urychlí,“ dodal.

Proti proudu jde Air Bank, která od pátku 25. června sníží úroky u hypoték o 0,1 procentního bodu. „U nových hypoték nyní nabídneme roční úrokovou sazbu od 2,29 procenta. Snížená úroková sazba platí jak pro nové hypotéky, tak i pro hypotéky převedené k nám z jiné banky,“ uvedl vedoucí oddělení hypoteční služby Air Bank Radek Perman.

Sazbu zvýšila také maďarská centrální banka

„Česká centrální banka patří k prvním centrálním bankám na světě, které ke zpřísnění své měnové politiky přistoupily,“ upozornil ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Ten čeká ve druhé polovině roku jedno nebo dvě zvýšení úrokových sazeb. „Dvoutýdenní repo sazba by tak koncem roku neměla přesáhnout jedno procento,“ dodal.

První v regionu začala se zvyšováním úrokových sazeb po pandemii maďarská centrální banka, která v úterý zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,3 procentního bodu na 0,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 23 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánovčera v 22:26

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...