Češi by mohli mít brzy „digitální občanku“. Pomocí přístupu do internetového bankovnictví by čerpali i další služby

Přes 5,5 milionu Čechů by mohlo brzy získat univerzální „digitální občanku“, která jim zpřístupní možnost elektronické komunikace s úřady i soukromými společnostmi. Česká bankovní asociace (ČBA) připravuje projekt Sonia, který by měl právě umožnit využívání bankovní identity nejen k přihlašování do internetového bankovnictví, ale nově i pro plošné prokazování totožnosti lidí v digitálním světě. Služba bude zdarma pro občany i úřady.

V Česku zatím univerzální masově rozšířený digitální doklad totožnosti, jímž by se lidé mohli prokazovat při on-line komunikaci s úřady i soukromými společnostmi, na rozdíl od zahraničí chybí, upozorňuje ČBA. „Nejrozšířenějším nástrojem digitálního ověřování totožnosti je bankovní identita pro přihlašování do internetového bankovnictví, která je prověřená a důvěryhodná. V zahraničí je často využívaná ke vzdálenému prokazování identity i pro potřeby nebankovních subjektů,“ vysvětluje výkonný ředitel asociace Pavel Štěpánek.

Vzdálené prokazování identity je podmínkou, aby lidé mohli čerpat digitální služby poskytované státem. „Například na čerpání služeb e-governementu, nahlížení do katastru, placení poplatků za psa, komunikaci s finančním úřadem a podobně,“ konkretizoval před časem v týdeníku Euro právě Štěpánek.

Bankovní identita by ale otevřela prostor i pro služby různých soukromých společností – typicky například od dodavatelů energií nebo operátorů.

Poskytovatelům služeb by měl nový systém přinést zjednodušení identifikace osob, a to díky tomu, že budou mít k dispozici snadný a spolehlivý nástroj, jak klienta v on-line prostředí identifikovat. Pro jakékoli služby vyžadující určitou úroveň ověření to tak přináší celkové zjednodušení, zrychlení a tím i snížení nákladů.

Bankovní identita by podle plánů asociace zprostředkovávala pouze ověření identity, bez jakéhokoliv poskytování či uchovávání soukromých dat. Její využívání by tedy bylo bezpečné. Každé ověření prostřednictvím bankovní identity by bylo provedeno pouze na základě aktivity a souhlasu občana. Za ověření identity by neplatili nic občané ani úřady. Zpoplatněny by byly pouze pro komerční poskytovatele služeb.

Projekt Sonia zároveň podporuje vládní koncepci Digitální Česko a rozvoj digitální ekonomiky. „Sonia je projekt, který nejen že přinese daleko větší dynamiku do tempa naplňování vládního programu pro Digitální Česko, ale také jasně doloží, že právě spolupráce veřejného a soukromého sektoru je cestou, jak dostat Česko mezi nejvyspělejší digitální země,“ upozornil vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla.

V řadě zemí je už „digitální totožnost“ běžná

Inspirací pro projekt Sonia jsou zkušenosti z dalších zemí, kde spolupráce bank a státu při ověřování digitální totožnosti už mnoho let usnadňuje každodenní činnost obyvatel. Zkušenosti s ní mají například v Dánsku, Švédsku, Kanadě, ale i v Indii či Spojených arabských emirátech.

Například ve Švédsku, z jehož zkušenosti také projekt čerpal, systém funguje už do roku 2003 pod hlavičkou švédské firmy BankID. Vlastní ji tamní bankovní domy v čele s Danske Bank či Nordea a v současnosti ho pravidelně používá 7,5 milionu lidí. 

Pro uskutečnění projektu je ale nejdříve nutné provést nezbytné legislativní změny. „Aby projekt fungoval tak, jak je dnes zamýšlen, a byla vyloučena všechna rizika, je navrhována úprava čtyř zákonů – zákona o bankách, kdy se musí rozšířit kompetence bankovních domů, které mohou pracovat s elektronickou identifikací, dále přímo zákona o elektronické identifikaci, pak takzvaného AML zákona, tedy zákona o praní špinavých peněz, a také zákona o informačních systémech veřejné správy,“ vysvětluje Štěpánek.

Když všechno půjde dobře, legislativa by se mohla změnit ještě letos a celý projekt by se mohl spustit v roce příštím. „My jsme v tom optimističtí, protože spolupráce se státními orgány v tomto probíhá velmi dobře,“ dodává Štěpánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 8 mminutami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 10 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 19 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled