Atény - Řecko neuhradí Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) splátku 1,6 miliardy eur (44 miliard korun) splatnou v úterý, řekl agentuře Reuters zdroj z řecké vlády. A potvrdil to i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Řecká dluhová krize tak míří k neodvratnému konci - bankrotu. Atény by měly peníze na splacení částky pro MMF pouze v případě, že by se dokázaly dohodnout s věřiteli na seznamu reforem. Člen představenstva Evropské centrální banky Benoît Coeuré připustil, že Řecko skončí mimo eurozónu, i když to není přání banky.
Bankrot za dveřmi. Řecko neuhradí splátku MMF
GALERIE
videogallery_543891
„Řecko oznámilo, že MMF nezaplatí. Tím odpadají jakékoli budoucí platby prostřednictvím MMF,“ řekl Schäuble večer v pořadu německé televize ARD Brennpunkt. Atény již 5. června neuhradily MMF splátku 300 milionů eur. Místo toho se v rámci výjimečně používaného pravidla fondu rozhodly sloučit všechny červnové splátky do jedné a zaplatit až na konci měsíce.
- Šéfka MMF Christine Lagardeová tento měsíc uvedla, že pokud Řecko peníze nezaplatí, bude to znamenat platební neschopnost země.
Už v neděli rozhodla vláda premiéra Alexise Tsiprase, že v celé zemi zůstanou do 6. července zavřené všechny banky a fungovat nebude ani aténská burza. Omezené budou rovněž výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. K uzavření bank se Atény rozhodly po dalším neúspěšném kole jednání s věřiteli, které proběhlo v sobotu. Strany se opět nedohodly na podobě reforem, které Evropská komise, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka žádaly výměnou za poskytnutí poslední části finanční pomoci ve výši 7,2 miliardy eur.
Premiér Alexis Tsipras se o víkendu nečekaně rozhodl uspořádat 5. července referendum, v němž mají občané hlasovat o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů. Je však otázkou, o čem budou voliči rozhodovat, když tou dobou už bude záchranný program podle všeho ukončen, protože ten vyprší stejně jako splátka MMF rovněž do konce června, tedy do úterka. „Je víc než zřejmé, že euroskupině jde o vydírání řeckého lidu a obstrukci v hladkém demokratickém procesu referenda,“ prohlásil Tsipras.
Řecký premiér Alexis Tsipras
Přitom ještě minulý týden po pondělním mimořádném summitu prezidentů a premiérů eurozóny vypadala oboustranná jednání nadějně. Předseda Evropské rady Donald Tusk a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásili, že návrhy Atén jdou správným směrem. „Jsem přesvědčen, že k závěrečnému řešení dojdeme v tomto týdnu. Z toho prostého důvodu, že k němu tento týden dojít musíme. Nemůžeme hrát, jak se říká na fotbalovém hřišti, v prodloužení,“ konstatoval Juncker. Návrhy zahrnovaly zejména zvýšení daní a odvodů na důchodové zabezpečení.
Vše se ale otočilo ve středu, kdy mezinárodní věřitelé část řeckých návrhů na řešení dluhové krize odmítli, protože by podle nich vedly k další recesi ekonomiky. S plánem věřitelů zase nesouhlasili Řekové, kteří tvrdí, že dostatečně ustoupili, když navrhli zvýšit daně a srážky na důchody.
V referendu bude nejprve „ne“, pak až „ano“
Řečtí občané se mají v nedělním referendu vyslovit, zda přijímají návrh věřitelských institucí doprovázený nezbytnými hospodářskými škrty. Sled obou odpovědí začíná netradičně možností zaškrtnout „ne“, a pak teprve „ano“. Text na hlasovacím lístku pro referendum má vypadat takto: „Ti občané, kteří odmítají návrh tří institucí, hlasují 'neschvaluje se/ne'“ a „Ti občané, kteří souhlasí s návrhem tří institucí, hlasují 'schvaluje se/ano'“.
V pátek pak přišla agentura Reuters s tím, že jsou věřitelé ochotní prodloužit Řecku záchranný program o dalších pět měsíců, tedy do konce listopadu. Atény to ale vzápětí odmítly, protože nabízené finance na splátky dluhů by jim prý nestačily. Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země. Prodloužení pak po vyhlášení řeckého referenda odmítla také euroskupina.
- "Myslím si, že vinit kohokoliv teď není řešení. Ještě jednou zopakuji, že ekonomika celé Evropská unie je odlišná od té řecké. Není to tedy otázka toho, kdo je zodpovědný, kdo je vinen. Je to otázka přizpůsobení se obou stran. Evropské unie i Řecka. Myslím, že vina teď není podstatná. Podstatné je mít plán a nemyslím tím dočasné řešení. A takový dokument tu není. Alespoň zatím," uvedla argentinská ekonomka a držitelky Nobelovy ceny Graciela Chichilnisky.
Schäuble v televizi znovu ostře zkritizoval poslední kroky řecké vlády. „Tato vláda zničila veškerou důvěru, a tím vzala stávajícímu programu jakýkoli smysl,“ řekl šéf německé státní pokladny. Řecká vláda podle něj předvedla „neuvěřitelné chování“. Věřitelé jsou přesto ochotní jednat s Řeckem dál. A přes veškerou kritiku to potvrdil také Schäuble. „Jsme nadále ochotni Řecku a řeckému lidu pomoci,“ ujistil.
GALERIE
Šéfka MMF Christine Lagardeová autor: EPA/OLIVIER HOSLET , zdroj: ISIFA
Bankrot ještě neznamená opuštění eura
Šéf euroskupiny Nizozemec Jeroen Dijsselbloem v sobotu po zatím posledním neúspěšném jednání s Řeckem uvedl, že eurozóna je připravena odolat hrozbě šíření nákazy z Řecka. Ministři se shodli, že jsou odhodláni zachovat sílu skupiny, posílit spolupráci i celou měnovou unii. „Všichni máme v úmyslu využít všech dostupných nástrojů k ochraně integrity a stability eurozóny,“ dodal s tím, že eurozóna je nyní silnější, než byla před krizí.
Na to, že bankrot ještě automaticky neznamená odchod z eurozóny, už před časem upozornil guvernér České národní banky Miroslav Singer. Zkušenosti s měnovými zónami jsou podle něj takové, že ten slabší nikdy nechce odejít.
Odchod země od společné evropské měny není podle ekonoma Tomáše Sedláčka ani v zájmu samotné eurozóny, což potvrzuje svým jednáním řada evropských politiků v čele s německou kancléřkou. Pokud je totiž nějaká skupina zemí, vždycky se mezi nimi nalezne jedna, která je na tom nejhůř. Dnes je to Řecko, ale před lety to bylo zase Německo a v budoucnu to bude zase někdo jiný. „V momentě, kdy odstřihneme Řecko, tak bude nějaká jiná země, která bude nejvíc problematická,“ řekl s tím, že odchodem z eurozóny by se problémy stejně nevyřešily. A pak je zde ještě jedna věc, a to, že není žádný problém, aby země zbankrotovala a zůstala jí jednotná evropská měna. Obzvlášť v případě Řecka, které představuje něco málo přes dvě procenta evropské ekonomiky.
Příběh řecké krize
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.