Nově předložený návrh, kterým chce Řecko dosáhnout dohody o řešení dluhové krize, představuje před jednáním zástupců eurozóny jistý pokrok, řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. O konkrétním obsahu nových návrhů nejsou oficiálně známy žádné podrobnosti, řecký tisk ale napsal, že Atény jsou mimo jiné připraveny zvýšit DPH u potravin a v oblasti turistiky, radikálně omezit předčasné důchody a zavést zvláštní daň pro movité Řeky. To by mělo státní kase během jednoho a půl roku přinést pět miliard eur. Podle šéfa Euroskupiny Jeroena Dijsselbloema však dorazily nové návrhy Řecka moc pozdě na to, aby se o nich mohlo obratem rozhodnout.
„Juncker, Lagardeová a Evropská centrální banka obdrželi nový řecký návrh. Dobrý základ pro pokrok při eurosummitu,“ napsal anglicky na Twitteru šéf Junckerova kabinetu Martin Selmayr. V němčině, která je jeho rodným jazykem, pak dodal, že jde o „eine Zangengeburt“, v doslovném překladu porod s pomocí kleští, tedy přeneseně o výsledek tvrdé práce a úsilí. Žádné další detaily neuvedl. Juncker však upozornil, že konečná dohoda v řešení řecké krize to zatím stále ještě není.
Návrhy, které řecká strana představila teprve na konci víkendu, nyní musí podle Dijsselbloema posoudit v první řadě trojice věřitelských institucí, tedy Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise. „Doufám, že první hodnocení si poslechneme dnes,“ připustil šéf euroskupiny. Do Bruselu dorazila i šéfka MMF Christine Lagardeová. Irský ministr Michael Noonan připustil, že dnešek je teprve začátkem procesu. Připomněl, že kolem nejnovějších řeckých návrhů panovaly v minulých hodinách zmatky, když řecká strana prezentovala několik různých verzí dokumentu.
- "Bylo velmi složité se na dnešní jednání připravit. Takže čekám, že se opět setkáme ve čtvrtek," poznamenal irský ministr financí Michael Noonan.
Také slovenský ministr Peter Kažimír uvedl, že návrhy musí nejprve posoudit a případně potvrdit věřitelská trojka. „Já dávám přednost komplexní dohodě před prostým prodloužením programu nebo nějakým druhem nehody,“ poznamenal Kažimír. Konečný termín je podle něj až konec tohoto měsíce.
Nový návrh předložil v neděli řecký premiér Alexis Tsipras, který celý víkend jednal se zástupci své strany a ministry svého kabinetu. Atény se snaží domluvit s mezinárodními věřiteli na podmínkách, za kterých by dostaly zbývající peníze z dohodnutého úvěru. Jednání váznou mimo jiné na neochotě Řeků uskutečnit reformu penzijního systému požadovanou věřiteli. Řecký tisk ovšem napsal, že vláda se nakonec požadavkům zčásti podvolila. „Atény couvly od své nepřekročitelné hranice,“ uvedl v titulku deník Ta Nea, podle nějž nyní kabinet bude souhlasit s „koncem předčasných důchodů“.
List Capital na svých internetových stránkách uvedl, že Atény jsou mimo jiné ochotné zvýšit DPH u základních potravin ze 13 na 23 procent, stejně by měla vzrůst daň v restauracích a z 6,5 na 13 procent se má zvýšit DPH v hotelnictví. Vláda také chce ponechat v platnosti kontroverzní daň z nemovitosti či zvýšit důchodové odvody.
Právě zvýšení odvodů by podle konzervativního listu Eleftheros Typos mělo zabránit dalšímu výraznějšímu snižování důchodů. Se zvláštní daní by podle návrhu museli počítat lidé s příjmy nad třicet tisíc eur ročně a firmy, které loni vykázaly zisk nad pět set tisíc eur. Tato dodatečná daň by mohla dosáhnout až sedmi procent.
„Tohle je nyní poprvé rozumný návrh, o němž je možné vést produktivní a informovanou debatu,“ uvítal krok Řeků nejmenovaný představitel eurozóny citovaný v pondělí agenturou Reuters. „Nedokážu předvídat, zda to povede dnes večer k dohodě, ale jde, co se týče formy a obsahu, o to, nač jsme čekali.“
- "Není problém, aby nějaký stát zbankrotoval, eurozóna se s tím nějakým způsobem popere. Probém je v tom, že pokud naznačíte, že nějaký stát může eurozónu opustit, může se to týkat i dalších," konstatuje vydavatel EurActiv.cz Jan Vitásek.
O dalším osudu jihoevropské země může definitivně rozhodnout právě už mimořádný summit politických špiček eurozóny v pondělí večer. Politici před ním vyjadřují opatrný optimismus, a i když upozorňují, že konečná dohoda se očekávat nedá, změna tónu je patrná. „Bude tady posun vpřed,“ řekl německé rozhlasové stanici Deutschlandfunk lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. O pokroku hovořil i francouzský ministr financí Michel Sapin, podle nějž obě strany směřují k dohodě.
- "Věřitelé v prvé chvíli chtějí vidět, že Řekové jsou schopni dělat reformy, které nastartují ekonomiku do nějakého trvale udržitelného růstu, což je zárukou, že dluhy, které zbydou, budou z větší části splaceny. Pak se teprve jsou ochotni bavit o nějakém odepisování dluhů. Debata a tlak věřitelů bude dnes o tom se dohodnout na seznamu reforem a penzijního systému, což je myslím zásadní pro mezinárodní věřitele, protože tam jsou největší rozpočtové díry z hlediska výhledu na následujících několik let," říká hlavní ekonom Era Jan Bureš.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.
