Záchranný program v úterý skončí, Řecko ale prý v eurozóně zůstává

Brusel – Euroskupina důrazně odmítla požadavek na prodloužení současného záchranného programu pro Řecko, který tak končí v úterý v noci. Po schůzce ministrů financí zemí platících eurem to řekl šéf euroskupiny Nizozemec Jeroen Dijsselbloem. Jde o reakci na referendum vyhlášené řeckou vládou, která chce nechat lidi o výsledku schůzky rozhodnout. Na dalším jednání, kterého se již nezúčastnil řecký kolega Janis Varufakis, pak ministři slíbili udělat vše potřebné pro stabilizaci eura a eurozóny. Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise zatím Řecko zůstává členem eurozóny.

Dijsselbloem po skončení druhého zasedání uvedl, že eurozóna je připravena odolat hrozbě šíření nákazy z Řecka. Ministři se shodli, že jsou odhodláni zachovat sílu skupiny, posílit spolupráci i celou měnovou unii. „Všichni máme v úmyslu využít všech dostupných nástrojů k ochraně integrity a stability eurozóny,“ dodal s tím, že eurozóna je nyní silnější, než byla před krizí. V prohlášení však ministři rovněž vyzvaly Řecko, aby pomohlo stabilizovat bankovní systém zavedením kontroly kapitálu.

Už předtím šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem prohlásil, že vyjednávání o novém záchranném plánu probíhalo podle plánu, když Varufakis najednou oznámil vyhlášení referenda, v němž by se měli lidé vyjádřit k podmínkám dohody. Podle Dijsselbloema tím Atény přerušily proces. Bude na Evropské centrální bance (ECB), aby rozhodla, zda bude dál poskytovat finanční prostředky řeckým bankám, prohlásil Dijsselbloem.

Jeroen Dijsselbloem, šéf euroskupiny:

„Je odpovědností řecké vlády v jakékoliv situaci dostát svým závazkům vůči svým finančním věřitelům. I po referendu zůstane odpovědností řecké vlády splnit své finanční závazky. A to je vše, co k tomu teď mohu říct.“

Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna uvedl, že Řecko nedalo dalším členům euroskupiny jinou možnost, než hlasovat proti prodloužení záchranného programu. Náhlé oznámení referenda bez informování partnerů nejen všechny překvapilo, ale otřáslo i důvěrou v Řecko. Řecká delegace podle něj nejprve v pátek odešla uprostřed jednání a pak premiér oznámil referendum a zároveň doporučil obyvatelům, aby hlasovali proti záchrannému programu, který ještě nebyl ani dokončen.

Janis Varufakis
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Řecký ministr odmítl podepsat společné prohlášení. Podle Varufakise by mohlo odmítnutí prodloužení záchranného programu trvale poškodit důvěryhodnost euroskupiny. Řecko žádalo jen o pár dnů nebo týdnů, Dijsselbloem ale mluvil o měsíci," kritizoval ministr šéfa euroskupiny.

Platnost programu tak končí 30. června. Ve stejný den má Řecko uhradit MMF 1,6 miliardy eur. Podle Varufakise bude úterní splátka záviset na tom, zda věřitelé budou ochotni vrátit Řecku 1,9 miliardy eur (51,8 miliardy korun) ze zisku z řeckých dluhopisů v držení Evropské centrální banky.

Po referendu je podle Varufakise řecká vláda schopná dokončit jednání s věřiteli velmi rychle, v souladu s přáním lidí. O jeho uspořádání má večer hlasovat řecký parlament. Kolik by stálo, není jasné. Mluví se ale o sto deseti milionech eur. Aby platilo, musí hlasovat nejméně 50 procent zapsaných voličů.

Varufakis odmítl, že by referendum bylo „o euru“. Připomněl, že neexistuje právní základ pro odchod z eurozóny. „Voličů se ptáme na jednoduchou věc: Chcete, abychom podepsali předloženou dohodu, nebo ne?“ vysvětloval.

Poradíme si bez ohledu na Brusel, tvrdí řecký premiér

Řecký premiér Alexis Tsipras mezitím telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelouvou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Podle řeckých zdrojů jim řekl, že Řekové přežijí bez ohledu na rozhodnutí ministrů financí eurozóny o prodloužení záchranného programu. Navrhované referendum o pomoci se prý uskuteční bez ohledu na rozhodnutí euroskupiny.
  
Francouzský ministr financí Michel Sapin uvedl, že Řecko zůstane v eurozóně navzdory kolapsu jednání. Paříž je podle něj také stále připravena obnovit jednání. „To není odchod Řecka z eurozóny,“ řekl Sapin novinářům po jednání euroskupiny. Všech 18 dalších členů eurozóny podle něj jasně řeklo, že Řecko bylo a mělo by zůstat v eurozóně bez ohledu na současné potíže.

Podobně se o členství Řecka v eurozóně podle agentury Reuters vyjadřují i další politici. Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici uvedl, že eurozóna bude nadále zahrnovat 19 zemí.

Řekové vzali bankomaty útokem

Po Tsiprasově oznámení o referendu se od noci tvoří po celé zemi mohutné fronty před bankomaty. Zoufalí Řekové se snaží vybrat zbytek úspor. Podle řeckých médií je nyní fakticky na Bruselu, zda se v pondělí vůbec ještě otevřou banky. Vládní úředníci tvrdí, že vláda zatím neplánuje zavést kontrolu kapitálu, tedy stanovit limit pro výběry peněz z bank. Varufakis dodal, že je na centrální bance, aby zajistila, že banky zůstanou otevřené i v přechodném období záchranného programu.

Řekové ve frontě na výběr z bankomatu
Zdroj: Aristidis Vafeiadakis/ČTK/ZUMA

Většina Řeků je pro přijetí záchranné dohody s mezinárodními věřiteli. Průzkum, který se uskutečnil před překvapivým oznámením premiéra Alexise Tsiprase o referendu na toto téma, ukázal, že 57 procent lidí je pro dohodu. Naopak ukončení jednání s věřiteli si přálo 29 procent dotazovaných.
  
Průzkum provedl institut Alco pro řecký list Proto Thema. Zúčastnilo se ho kolem 1000 lidí v období od 24. do 26. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...