Brusel - Mimořádný večerní summit prezidentů a premiérů eurozóny ohledně řecké krize skončil bez hmatatelného výsledku. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska a šéfa Evropské komise Jean-Clauda Junckera nicméně jdou poslední návrhy Atén správným směrem. Juncker je přesvědčen, že dohoda o řešení krize bude už tento týden, jednání není podle něj možné dál protahovat. Ministři eurozóny se opět sejdou ve středu.
„Jsem přesvědčen, že k závěrečnému řešení dojdeme v tomto týdnu. Z toho prostého důvodu, že k němu tento týden dojít musíme. Nemůžeme hrát - jak se říká na fotbalovém hřišti - nemůžeme hrát v prodloužení,“ uzavřel Juncker tiskovou konferenci po summitu.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové daly v prvním hodnocení nových řeckých návrhů věřitelské instituce najevo, že jde o dobrý výchozí bod pro intenzivní rozhovory. Nyní podle ní musí začít nad návrhy intenzivní práce, na kterou není příliš mnoho času. „Všichni si přejeme, aby Řecko zůstalo v eurozóně,“ podotkla německá kancléřka.
Také ona uvedla, že rozhodující schůzka euroskupiny, tedy ministrů financí, by se měla odehrát ve středu večer. Ve čtvrtek začíná v Bruselu dlouhodobě plánovaný summit Evropské unie.
Předseda unijních summitů Tusk, který pondělní jednání prezidentů a premiérů eurozóny svolal, novinářům řekl, že se podařilo dodat novou dynamiku dlouhodobě zablokovaným jednáním. Řecký premiér Alexis Tsipras podle Tuska své evropské partnery ujistil, že jeho vláda bere věc vážně a hodlá se chovat konstruktivně.
Také šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem označil nejnovější plán Atén jako dobrý podklad pro novou diskusi, která by mohla přinést výsledky v řádu dnů.
Odpoledne se ke krátkému jednání sešli i ministři financí eurozóny, žádné definitivní stanovisko z něj ale nevzešlo. Podle Dijsselbloema nové návrhy dorazily moc pozdě na to, aby se o nich mohlo obratem rozhodnout. Místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis potvrdil další schůzku později v tomto týdnu.
- „Je to vítaný krok pozitivním směrem, příležitost, jak dospět k dohodě ve druhé polovině tohoto týdne, a o to se budeme snažit. (…) Vzhledem ke krátkému času, který instituce měly na jejich prozkoumání, jsme ale zatím hlubší posouzení těchto návrhů nedostali,“ řekl Jeroen Dijsselbloem po zasedání ministrů financí eurozóny.
- „Nejsem příliš optimistický. Nedává smysl předkládat dnes návrh, který jsme mohli mít už ve čtvrtek. Neobsahuje ani příliš nového, jsou tam jen malé změny. Je také úplně nemožné dojít během dvou nebo tří hodin k nějakému závěru,“ tvrdí Hans Joerg Schelling, rakouský ministr financí.
Řecké návrhy nyní musí posoudit trojice věřitelských institucí - tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise. Podle Dijsselbloema by tato práce měla začít okamžitě, aby bylo možné se na základě nových řeckých návrhů dohodnout ještě v tomto týdnu.
Podle nizozemského ministra instituce ve svém prvním rychlém hodnocení nové řecké podklady komentovaly jako široké a komplexní. „Ale skutečně se musíme podívat na podrobnosti, zda součty sedí, na fiskální podmínky, na komplexnost reforem.“ Je podle něj také důležité, aby vznikl jasný seznam, co je třeba přesně udělat a která opatření musí řecká vláda přijmout a prosadit v parlamentu.
O konkrétním obsahu nových návrhů nejsou oficiálně známy podrobnosti, řecký tisk ale uvádí, že Atény jsou mimo jiné připraveny zvýšit DPH u potravin a v oblasti turistiky, radikálně omezit předčasné důchody a zavést zvláštní daň pro movité Řeky. Tato opatření prý mají státní pokladně během půldruhého roku přinést pět miliard eur.
S čím přišli Řekové v nejnovějším návrhu reforem?
- přesun většiny položek do základní sazby DPH ve výši 23 procent
- nadále zůstanou ještě dvě sazby ve výši 13 procent (elektřina a základní potraviny) a 6 procent (léky, knihy nebo vstupenky do divadla)
- postupné zvýšení věku pro odchod do důchodu na 67 let (nyní je to u mužů průměrně 63 let, u žen 59 let)
- omezení možnosti odejít do předčasného důchodu
- zavedení nové daně pro podniky a pro bohaté
- zvýšení odvodů na důchodové zabezpečení o 3,9 procenta
Co by opatření měla přinést?
- letos by měla státní kase vynést 2,7 miliardy eur, v příštím roce 5,2 miliardy eur
- primární rozpočtový přebytek (bez započtení úroků z dluhu) má letos dosáhnout jednoho procenta HDP, příští rok dvou procent a v roce 2017 tří procent HDP
Zdroj: ČTK
Atény se s věřiteli potřebují dohodnout, pokud chtějí získat zbývajících 7,2 miliardy eur z nynějšího, naposledy v únoru prodlouženého, balíku mezinárodní finanční pomoci. O podmínkách se jedná právě od února, dosud neúspěšně. Všechny strany tlačí čas, prodloužení nynějšího záchranného programu pro Řecko totiž skončí na konci června. Právě tehdy by Atény nejpozději měly splatit 1,6 miliardy eur (43,6 miliardy korun).
