Řecko schválilo referendum. Podle šéfky MMF bude neplatné

Řecký parlament schválil uspořádání referenda o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení dluhové krize. Proběhne 5. července, jak si přál řecký premiér Alexis Tsipras. Předseda vlády vyjádřil přesvědčení, že v referendu „řecký lid řekne důrazně ne ultimátu“ věřitelů. Ministři financí eurozóny ale Aténám jasně vzkázali, že pokud země nepřistoupí na požadavky Evropské unie, skončí záchranný program už v úterý. Pokud se tak stane, bude podle šéfky MMF Christine Lagardeové řecké referendum neplatné.

Pro vládní návrh referenda hlasovalo 178 poslanců, proti 120 a dva se hlasování zdrželi. Pro plebiscit o dohodě s věřiteli byla vládní radikální levice a její spojenci z řad nacionalistů a krajní pravice. Proti byli především konzervativci, socialisti a komunisti.

Debata v parlamentu byla bouřlivá. „Nebudu se pana Schäubleho dožadovat povolení uspořádat referendum,“ prohlásil Tsipras k pochybnostem o smyslu referenda a s narážkou na německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, který patřil mezi hlavní kritiky řecké neústupnosti. „S důstojností národa si nelze zahrávat,“ dodal řecký premiér.

Tsiprasův konzervativní předchůdce Antonis Samaras současnému šéfovi vlády vytkl, že se referendem schovává za lid, místo toho, aby rozhodl sám. Referendum navíc podle něj nemá smysl v situaci, kdy věřitelé jednání s Řeckem ukončili.

Organizace referenda zatím pokulhává

Schválené referendum bude prvním referendem v zemi za 41 let. Řekové naposledy v referendu hlasovali v roce 1974 o zrušení monarchie. Občané se v něm tentokrát budou moci vyjádřit ke dvěma návrhům věřitelů, z nichž jeden je velmi odbornou analýzou udržitelnosti zadlužení, přičemž dokumenty ještě ani nebyly přeloženy do řečtiny. Uspořádání referenda bude také značně složité. Volební komise se totiž bude muset povolat pro každý okrsek, v jejímž čele však musí být právník. Ti tak často musí cestovat do vzdálených míst.

Řecko v pátek odmítlo současné podmínky požadované věřiteli a žádalo o krátké prodloužení současného záchranného programu tak, aby platil v době, kdy by se mělo referendum konat. Euroskupina ale v sobotu rozhodla o ukončení záchranného programu pro Řecko k 30. červnu. Podle řeckého ministra financí Janise Varufakise ohrožuje odmítnutí prodloužit program o dny či týdny tak, aby se mohlo referendum uskutečnit, demokratickou důvěryhodnost euroskupiny.

Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna ale oponoval, že Řecko nedalo dalším členům euroskupiny jinou možnost, než hlasovat proti prodloužení záchranného programu. Náhlé oznámení referenda bez informování partnerů nejen všechny překvapilo, ale otřáslo i důvěrou v Řecko. Řecká delegace podle něj nejprve v pátek odešla uprostřed jednání a pak premiér oznámil referendum a zároveň doporučil obyvatelům, aby hlasovali proti záchrannému programu, který ještě nebyl ani dokončen. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil v otázkách Václava Moravce referendum za nesmyslné a alibistické.

Nahrávám video

Řekové vybrali za den z bankomatů 600 milionů eur

Po prohlášení premiéra Tsiprase, že řecká vláda uspořádá referendum, začali v sobotu Řekové masivně vybírat peníze z bankomatů. Obávají se, že země opustí eurozónu. Více než třetina všech bankomatů v Řecku se pak ocitla bez peněz. Bankéři oslovení agenturou Reuters odhadují, že Řekové v sobotu odčerpali z bank 500 až 600 milionů eur (13,6 až 16,4 miliardy korun). Vybraná hotovost byla nicméně nižší než v uplynulých dnech, kdy Řekové vybírali z bank více než miliardu eur denně. Bankéři ale upozorňují, že je to kvůli tomu, že hotovost může být vybírána jen z bankomatů. Průměrný denní limit pro výběr je 600 až 700 eur. 

Ztráty eura se ale Řekové alespoň prozatím bát nemusí. „Euro je řecká měna a tak to taky zůstane. Žádná země si nepřeje, aby Řecko opustilo eurozónu,“ prohlásil francouzský ministr financí Michel Sapin. Řecko ovšem musí na oplátku také něco udělat. Mimo jiné stabilizovat svůj bankovní systém - například tím, že zavede kontrolu kapitálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 17 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Válka proti Íránu trvá půl roku a proměňuje se. Teherán neustoupil

Uplynulo půl roku od útoku Spojených států a Izraele na Írán. Válka, kterou americký prezident Donald Trump označoval za „malý výlet“ nanejvýš na několik týdnů, prakticky uzavřela významnou trasu pro vývoz ropy z Blízkého východu a vyvolala růst ceny této suroviny na světových trzích. Hlavními deklarovanými cíli amerických představitelů bylo donutit Teherán, aby se vzdal jaderného programu a ukončil podporu teroristických organizací na Blízkém východě. Doufali také v pád íránského režimu. Ani jednoho zatím nedosáhli a Trump podle agentury AP hovoří o tom, že na návrat Íránců k vyjednávacímu stolu nespěchá.
včeraAktualizovánovčera v 12:56

VideoRozpočet EU je pod tlakem, soudí Niedermayer. Vondráček nesouhlasí s novými prioritami

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí se škrty v podpoře chudších států ani zemědělských fondech v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU). Šéf vlády o problematice jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, s nímž probíral dlouhodobý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Rozpočet je pod velkým tlakem a jeho objem se nedá oddělit od toho, na co mají prostředky sloužit, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Dodal také, že sedmadvacítka má problém s konkurenceschopností. Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) nemůže souhlasit s tím, aby si EU kladla „stále nové a nové priority“. Myslí si, že to je na úkor nezávislosti a suverenity Česka. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Daniel Takáč.
včera v 11:44

VideoTexas je pro český byznys velmi perspektivní, říká velvyslanec v USA Kulhánek

Velvyslanec reprezentuje svoji zemi a vedle toho je i v tom dobrém slova smyslu obchodníkem, tedy pomáhá českému byznysu a pomáhá tak České republice, řekl v Interview ČT24 nový zástupce Česka ve Washingtonu Jakub Kulhánek. Chce se zaměřit na byznysová témata. „Jedna z věcí, o které se například mluví, je možnost, že by Česká republika uzavřela dlouhodobý kontrakt na odebírání zkapalněného plynu z USA. To by Česku pomohlo z hlediska energetické bezpečnosti.“ Vedle kontaktů s centrální administrativou zdůraznil i posilování vztahů s jednotlivými americkými státy. Zejména tam, kde se koncentruje český byznys nebo kde jsou pro něj příležitosti. Konkrétně zmínil Texas jako velmi perspektivní stát a jeho startupovou scénu. V pořadu, kterým provázela Tereza Willoughby, hovořil i o výhrůžkách Íránu vůči Radiu Farda sídlícímu v Praze, o návštěvě šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě či o napjatých vztazích mezi USA a Kanadou.
včera v 07:01

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
27. 8. 2026Aktualizováno27. 8. 2026

VideoUžší obchodní spolupráce Kanady s EU dává smysl, shodli se Nerudová a Staněk

Kanadský premiér Mark Carney má v polovině září navštívit Štrasburk, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednese zprávu o stavu Evropské unie. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) hledá Kanada v době eskalujícího obchodního sporu s USA nové spojence, což je pro Unii dobrá zpráva. Obdobně se v Událostech, komentářích vyjádřil europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Kanada podle nich může Evropě nabídnout mimo jiné ropu, zkapalněný zemní plyn a strategické suroviny. Moderoval Daniel Takáč.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.