Singer: Česká přihláška do eurozóny může být i odmítnuta

Praha - „Referendum? Euro není zavedeno tím, že my si řekneme, že tam budeme. Euro je zavedeno tím, že se přihlásíme a budeme přijati,“ říká guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer s tím, že riziko, že budeme odmítnuti, tu je vždy. Debatu ohledně přijetí eura minulý týden opět rozpohybovala schůzka politiků a právě guvernéra Singera u prezidenta Miloše Zemana, po níž ministr financí Andrej Babiš (ANO) přišel s návrhem na referendum, kde by o přijetí eura rozhodli občané.

Dnes, kdy už má Evropa zkušenost s finanční krizí, nerozhoduje o přijetí eura pouze odškrtnutí maastrichtských kritérií. Velkou roli hraje to, jak je na společnou měnu země reálně a technicky připravena, říká Singer. A právě toto kritérium reálné připravenosti může sehrát klíčovou roli v tom smyslu, že přihláška do eurozóny daného státu může být odmítnuta. Přestože je toto riziko v případě Česka poměrně malé, během několika let se může stát cokoliv, upozorňuje Singer.

  • Česko zatím splnilo tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která jsou nutná pro vstup do eurozóny (deficit veřejných financí do tří procent HDP a veřejný dluh do 60 procent HDP, cenová stabilita a stabilita úrokových sazeb). Poslední kritérium je čistě politické – domácí měnu je třeba pevně navázat na kurz eura alespoň na dobu dvou let.

Samotná ČNB společně s ministerstvem financí každý podzim vypracovává materiál právě o připravenosti české ekonomiky a výsledek toho posledního byl jasný – Česko ještě není na euro připravené. Jak ale guvernér upozorňuje, ČNB je pouze odborný rádce. O přijetí, či nepřijetí eura rozhodnou politici, ne ekonomové.

Eurozóna už není automaticky něco lepšího

Minulý týden v neděli se v Lánech konala schůzka, kde o přijetí eura debatoval prezident Miloš Zeman právě se Singerem, premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), ministrem financí Babišem a členem bankovní rady ČNB a pravděpodobně dalším guvernérem Jiřím Rusnokem. Po jejím skončení Babiš přišel s návrhem referenda o přijetí eura, jehož výsledek by byl nezávazný. Podle premiéra ale nemá smysl takové referendum vyhlašovat. „Česká republika v době, kdy vstoupila do EU, řekla, že přijme společnou evropskou měnu, a závazali jsme se k tomu v příslušné smlouvě, ze které ČR nemá vyjednanou výjimku,“ dodal s tím, že v tomto volebním období ale vláda žádný termín přijetí eura navrhovat nebude. Sám prezident by byl pro referendum, ale jeho výsledek by musel být závazný.

Singer označil lánskou debatu za korektní, ale upozornil na to, že argumenty pro a proti přijetí se stále opakují, ale jedna věc se za poslední roky změnila. „Vlivem krize i ekonomických dat není eurozóna, tak jak byla na začátku té debaty, vnímána jako něco evidentně a automaticky lepšího,“ uvedl Singer s tím, že od krize se výkon eurozóny vůči ostatním zemím EU s vlastní měnou spíše zhoršil. A nemůže za to Řecko, které dnes představuje něco málo přes 2 procenta evropské ekonomiky, ale například slabý výkon Francie a na druhé straně naopak dobré výsledky Velké Británie nebo Polska, které nemělo za krize žádný velký problém. 

"Z hlediska občanů se názory na euro vyvíjejí. Když připomeneme náš vstup do Evropské unie, tak tehdy byla většina občanů pro euro. Teď uplynulo 11 let a podle posledního výzkumu je 69 procent proti euru, ovšem o několik měsíců dřív vyšel jiný průzkum proti euru ještě výrazně silněji. Roli hrají zprávy z eurozóny a také to, jak je eurozóna podávána. Pakliže je podávána pouze těmi negativními zprávami, tak se nemůžeme divit, že nějaké nadšení pro euro není. Když se například před deseti lety hovořilo o euru, tak se vždy říkalo, že nám transakční náklady zvýší HDP každý rok o 0,5 až 1 procentní bod. Nyní je toto potlačené a spíše se hovoří o tom, co nám to přinese vůči Řecku - že na něho budeme muset doplácet," říká komentátorka Hospodářských novin Julie Hrstková.

Průzkum agentury Ipsos o zavedení eura
Zdroj: ČT24/Ipsos

Řecko? Finanční pomoc byla promrhána

„V případě Řecka bych se skoro dal na modlení, protože celá ta historie je pro mě ukázkou toho, jak se nemá řešit krize,“ prohlásil guvernér ČNB. Už jenom to, že řešení finanční krize Řecka musejí přijmout nejen samotní řečtí občané, ale také všichni další voliči a daňový poplatníci v zemích eurozóny, dělá celou záležitost nesmírně komplikovanou.

A pak je zde otázka celkových nákladů, které se vyšplhaly do obrovské výše. Český stát by například z těchto peněz dokázal žít čtyři roky, aniž by občané museli platit daně. A podle Singera udělali věřitelé jednu velkou chybu – finanční pomoc dávkovali postupně, čímž nedali investorům záruku, že se tamní ekonomika skutečně vzpamatuje. Dluh se měl podle něj odepsat naráz. „V tuto chvíli by bylo Řecko uzavřenou historií. Dobré řešení bylo podle mě docela promrháno, minimálně byly promrhané peníze na to dobré řešení,“ dodává.

Problém Řecka je ale nyní problém ne ekonomický, ale už politický. A guvernér ČNB podle svých slov nedokáže odhadnout, jak celá věc politicky skončí. Pouze upozorňuje na to, že řecký bankrot nemusí nutně znamenat odchod země z eurozóny a zkušenosti s měnovými zónami jsou podle něj takové, že ten slabší nikdy nechce odejít.

Režim intervencí se měnit nebude

Guvernér ČNB Miroslav Singer se v Otázkách Václava Moravce věnoval také aktuální ekonomické situaci Česka, kdy podle něj poslední data v zásadě potvrzují očekávaní centrální banky. Režim devizových intervencí tak není třeba v současné situaci prodlužovat ani zkracovat. „Ta ekonomická realita není daleko od toho, co jsme čekali. V tuto chvíli ta data nedávají žádný důvod přemýšlet o tom, zda to není příliš dlouhé. Na druhou stranu se nezdá, že by to bylo potřeba prodlužovat. Já bych řekl, že v tuto chvíli je měnová politika přiměřená situaci,“ uvedl guvernér.

Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu 2013. Prostřednictvím prodeje korun a nákupem cizích měn se tak ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Neudržitelné, tratíme miliony. Zemědělci si stěžují na nízké výkupní ceny mléka

Na zemědělce dopadají nízké výkupní ceny mléka, za litr dostávají aktuálně zhruba o tři koruny méně než před rokem. Někteří chovatelé se už dostávají pod hranici výrobních nákladů. Situace je podle agrárníků dlouhodobě neudržitelná. Na jejím vzniku se podílelo i uvalení čínských cel na evropské mléčné výrobky.
před 5 hhodinami

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda na úterý snížila cenové stropy pro pohonné hmoty

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.
před 10 hhodinami

Globální odbyt Škody Auto v prvním čtvrtletí vzrostl o čtrnáct procent

Celosvětový odbyt automobilky Škoda Auto se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o čtrnáct procent na 271 900 vozů, oznámil její mateřský koncern Volkswagen. Odbyt celého koncernu však v prvním kvartálu klesl o čtyři procenta na zhruba 2,05 milionu vozů. Důvodem byla zejména slabší poptávka v Číně a Severní Americe.
před 12 hhodinami

Maďarský forint po Orbánově porážce vystoupil na čtyřleté maximum

Maďarský forint se v pondělí vůči euru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, výrazně posilují rovněž maďarské akcie. V nedělních parlamentních volbách opoziční strana Tisza porazila vládní stranu Fidesz dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána. Vítězství opozice by mohlo Maďarsku obnovit přístup k miliardám eur z fondů Evropské unie, který zablokovaly spory s Orbánem, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války. Výrazně roste i cena plynu pro evropský trh.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
12. 4. 2026Aktualizováno12. 4. 2026

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
12. 4. 2026Aktualizováno12. 4. 2026
Načítání...