Řecká krize vrcholí: zavřené banky i burza, omezení výběrů peněz

Atény/Brusel – Řecká dluhová krize míří do finále. Po nedělním rozhodnutí vlády premiéra Alexise Tsiprase zůstanou v zemi až do 6. července zavřené všechny banky a fungovat nebude ani aténská akciová burza. Omezené budou také výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. S dočasným uzavřením bank a omezením pohybu kapitálu oficiálně souhlasila i Evropská komise.

Řecko je na pokraji finančního kolapsu. Vláda se k uzavření bank odhodlala poté, co neúspěšně skončilo klíčové sobotní jednání mezi věřiteli a Aténami. Strany se nedohodly na podobě reforem, které Evropská komise, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka žádaly výměnou za poskytnutí poslední části finanční pomoci ve výši 7,2 miliardy eur.

Banky zůstanou zavřené až do pondělí 6. července, mimo provoz bude také aténská akciová burza. Během dneška pak nebudou fungovat ani bankomaty, které by se měly spustit až večer. I poté nicméně budou výběry hotovosti omezené – každý Řek si bude moci vybrat pouze 60 eur (přes 1600 korun) denně. Toto opatření se podle řeckých médií nebude vztahovat na držitele zahraničních platebních karet a důchodce.

  • Podle listu To Vima ale obyvatelstvo vyčerpává finanční hotovost tak intenzivně, že v příštích dnech se limit může snížit na 20 eur.

Zdroj agentury Reuters ale uvedl, že denní limit pro výběr z bankomatů by se mohl zvýšit, pokud budou řecké banky nadále podporovány programem nouzového financování (ELA). Evropská centrální banka (ECB) v neděli objem tohoto programu zachovala beze změny na úrovni kolem 89 miliard eur. Zdroje obeznámené se situací agentuře Reuters sdělily, že ECB zřejmě program ponechá řeckým bankám k dispozici nejméně do nedělního referenda. Upozornili však, že ECB v neděli odmítla řeckou žádost o zvýšení objemu programu o šest miliard eur.

Evropští lídři jsou s Řeckem dál ochotni jednat, ale co nejdříve

Kvůli penzistům, kteří si nemohou vybrat důchody prostřednictvím karet, se měl původně podle řeckého listu Kathimerini ještě v pondělí otevřít omezený počet poboček. Podle agentury Reuters by se ale mělo zhruba 850 poboček otevřít až ve čtvrtek. 

Převody peněz mezi účty řeckých bank by měly fungovat jako obvykle. Je však zakázán přesun peněz mimo Řecko – takové převody musí schválit komise ministerstva financí. Posuzovat je bude jednotlivě, za důležité transakce považuje takové, které jsou „nutné pro ochranu veřejného nebo sociální zájmu“, třeba platby za léky nebo zdravotnický materiál.

Řecký premiér Alexis Tsipras a ministr financí Janis Varufakis ujišťují obyvatele, že jejich peníze jsou v bezpečí a důchody stát vyplatí. „Tady na ministerstvu financí uděláme vše pro to, abychom zajistili stabilitu a bezpečnost,“ slíbil Varufakis.

Nahrávám video

Brusel s uzavřením bank a omezením pohybu kapitálu souhlasí. Atény tím sice porušují princip volného pohybu kapitálu v EU, podle Komise je však opatření nezbytné k ochraně řeckých bank. Z obavy o budoucnost totiž Řekové masivně vybírali vklady, u bankomatů se tvořily dlouhé fronty. Jen během soboty podle odhadů takto vybrali 600 až 700 milionů eur.

„Za současných okolností je stabilita finančního a bankovního systému v Řecku nadřazeným veřejným zájmem, který opravňuje k uvalení dočasných omezení na pohyb kapitálu,“ konstatoval komisař pro finanční služby Jonathan Hill. Je to podruhé v historii, co některá ze zemí Evropské unie zavřela banky – poprvé k tomu došlo před dvěma lety na Kypru. Komisař nicméně dodal, že volný tok peněz musejí Atény obnovit, jakmile to bude možné.

„Řekové si pochopitelně vybírají eura, protože ty lze v Evropě použít jedna ku jedné. Kdežto peníze, co mají na účtech, se mohou buďto změnit na drachmy, nebo být zmrazeny,“ vysvětlil prezident Federace evropských účetních Petr Kříž.

ANALÝZA: Řecko by nebylo první ani poslední zemí v bankrotu

K omezení výběrů se navíc přidávají i problémy s placením kartou. Podle deníku The Wall Street Journal přestalo přijímat kreditní karty mnoho obchodů. „Koluje spousta zvěstí o kontrole kapitálu, a proto žádám od zákazníků platby v hotovosti, protože k platbám kartou bych se nemusel dostat,“ řekl listu Apostolis Jonas, majitel obchodu se suvenýry v centru Atén. „Na oplátku jim nabízím slevy, ale mnoho turistů jednoduše odejde. Každým dnem se blížíme k totálnímu finančnímu krachu.“

Někteří místní podnikatelé si pak stěžují na zákaz převodu do zahraničí. „V jiných zemích, kde byl zaveden tento druh kapitálové kontroly, z toho byly obvykle podniky vyňaty, ale tentokrát ne. Musíme být schopni si udržet náš dodavatelský řetězec a nemůžeme si dovolit čekat až do nedělního referenda,“ řekl listu The Telegraph prezident Svazu řeckých obchodních a průmyslových komor Konstantinos Michalos.

Upozornil zároveň, že země je vysoce závislá na dovozu zboží a surovin. „Když nemůžeme dělat elektronické převody, tak brzy i to nejzákladnější zboží nebude k dispozici. Pak bude jedno, jestli si lidé můžou vybrat peníze z bankomatů, protože nebude za co je utratit.“

Opozice žádá vytvoření nové vlády

Záchranný program pro Řecko končí v úterý 30. června. Bez peněz nebudou moci Řekové splácet své dluhy, včetně splátky ve výši 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu, kterou měly Atény poslat rovněž do konce června.

Premiér Alexis Tsipras se o víkendu nečekaně rozhodl uspořádat 5. července referendum, v němž mají občané hlasovat o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů. Je však otázkou, o čem budou voliči rozhodovat, když tou dobou už bude záchranný program podle všeho ukončen. „Je víc než zřejmé, že euroskupině jde o vydírání řeckého lidu a obstrukci v hladkém demokratickém procesu referenda,“ prohlásil Tsipras.

„Ta hra s referendem je ze strany Tsiprase velmi dobře kalkulovaná, protože když referendum dopadne pro dohodu s eurozónou, tak je krytý a zůstane u moci, aniž by musel splnit svoje předvolební sliby. Když se Řekové vysloví proti dohodě s eurozónou, tak tím spíš zůstane u moci a bude krytý,“ míní politolog a expert na mezinárodní vztahy Petr Robejšek.

Řecká opozice žádá zrušení referenda a vytvoření vlády národní jednoty. „Fatální, slabošské a nezodpovědné, izoluje zemi od Evropy, rozděluje lidi v Řecku a zbavuje se odpovědnosti za to, co měl učinit sám,“ nechal se slyšet bývalý premiér Antonis Samaras, šéf konzervativců. Pomoc už přislíbili americký prezident s německou kancléřkou. Barack Obama a Angela Merkelová se shodli, že je kriticky důležité odchodu Řecka z eurozóny zabránit.

Na dramatický vývoj událostí zareagovaly i světové burzy. V Asii výrazně ztrácejí – indexy v Tokiu, Soulu, Singapuru, Sydney nebo na Tchaj-wanu klesly o jedno až tři procenta. Také akcie na evropských trzích zahájily obchodování prudkým poklesem. Hlavní burzovní indexy ve Frankfurtu, Paříži, Miláně a Madridu se snížily o více než čtyři procenta.

Přímé dopady na českou ekonomiku by řecká finanční krize mít neměla. Myslí si to člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal. Zátěžové testy podle něj ukázaly, že český finanční sektor je odolný. Vláda projedná možné dopady řeckého bankrotu na tuzemské hospodářství ve středu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...