Evropská centrální banka ponechala program nouzového financování (ELA) pro řecké banky na současné úrovni zhruba 89 miliard eur (2,4 bilionu korun). Původně se spekulovalo, že ho úplně zruší. Hlavní ekonom Era Jan Bureš se ale obává, že limit některým bankám stejně nebude stačit. Peníze od ECB jsou totiž jedinou náhradou za odliv vkladů. Řekové ale začali masivně vybírat peníze z bank. Může se tak stát, že vláda bude muset v pondělí přístup lidí k penězům omezit. Řečtí politici zvažují, zda od pondělí nezavést kontrolu kapitálu a banky nezavřít. BBC to potvrdil ministr financí Varufakis. Ministerstvo nicméně vzápětí popřelo, že se tento krok přímo chystá.
ECB v prohlášení uvedla, že vzhledem k současným okolnostem se rozhodla ponechat strop ELA na páteční úrovni. Prezident ECB Mario Draghi dodal, že banka pokračuje v úzké spolupráci s řeckou centrální bankou na udržení finanční stability. Rada guvernérů ale zároveň zůstává připravena své rozhodnutí přehodnotit.
Program nouzového financování (ELA) je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů. Bureš ale varoval, že současný limit některým stačit nebude. Řekové totiž po vyhlášení referenda začali už v pátek večer masivně vybírat peníze. Obávají se, že země opustí eurozónu. Bankéři oslovení agenturou Reuters odhadují, že jen v sobotu odčerpali z bank 500 až 600 milionů eur (13,6 až 16,4 miliardy korun). Ministři financí eurozóny proto Řecku doporučili banky v pondělí nechat zavřené.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era: "ECB nenavýšila řeckým bankám limit pro přístup ke zdrojům. Pokud zesílí tlak na odliv vkladů, tak minimálně některé banky mohou mít problém vyplácet své vkladatele. Tím pádem i sobotní rozhodnutí Evropské centrální banky může nakonec vést k tomu, že řecké autority budou v pondělí postaveny před nutnost zavést kapitálové kontroly nebo plošně nějakým způsobem omezit přístup Řeků k penězům ve vlastních bankách.
Řečtí politici se dnes údajně chystají debatovat o zavedení kontroly kapitálu a zavření bank. Ministerstvo financí popírá, že se tento krok přímo chystá. Parlament navíc v noci schválil referendum o návrzích věřitelů. Právě tento krok mimořádně komplikuje debatu o záchraně silně zadlužené země.
Trpělivost proto dochází i euroskupině, která v sobotu rozhodla o ukončení současného záchranného programu pro Řecko k původnímu termínu 30. června, a odmítla tak jeho prodloužení do konání referenda o nových návrzích věřitelů, tady alespoň do 5. července. Řecku tak hrozí platební neschopnost a zároveň nedodržení splátky dosavadních úvěrů a podle některých představitelů evropských států a věřitelských institucí už konání referenda pozbývá smyslu, protože už není o čem jednat.
Lagardeová: Řekové mají hlasovat o návrzích, které už nejsou na stole
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christin Lagardeová zpravodajské stanici BBC dokonce řekla, že MMF je sice stále připraven na rozhovory s Řeckem, ale plánované referendum bude neplatné vzhledem k tomu, že v úterý vyprší platnost dosavadního záchranného programu. Zdůraznila, že Řekové mají hlasovat o návrzích, které už nejsou na stole.
Pokud se nicméně Řecko jasně vyjádří ve prospěch setrvání v eurozóně a obnovení ekonomiky, věřitelé by ještě byli ochotní to s ním zkusit. Podle Lagardeové má řecká vláda stále čas na rozmyšlenou a přijetí návrhů eurozóny.
Francouzský premiér Manuel Valls označil uspořádání referenda za rozhodnutí řecké vlády, které nelze kritizovat. Existuje ale podle něj reálná hrozba vystoupení Řecka z eurozóny v případě, že jeho občané v referendu návrhy věřitelů odmítnou. Řeckou vládu zároveň vyzval k návratu k jednacímu stolu.
Rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling pak upozornil, že z eurozóny nelze tak snadno vystoupit. Řecko by muselo nejdřív požádat ostatní země o vystoupení z EU a ty by s tím musely souhlasit. Teprve poté by Řecko pravděpodobně mohlo opustit i eurozónu, prohlásil Schelling v rozhovoru s deníkem Die Presse.
