Sektorová daň pro banky by podle vládní ČSSD měla mít podobu odvodu z aktiv. Sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a přinesla by rozpočtu až 14 miliard korun ročně, řekl předseda sociální demokracie a vicepremiér Jan Hamáček. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že se shodl se zástupci bank na tom, že zavedení daně by mohlo zpomalit českou ekonomiku. Upřednostňuje vytvoření fondu, do kterého by banky přispívaly. Hamáček to nevidí jako systémové řešení.
ČSSD předložila návrh bankovní daně hnutí ANO na pondělní koaliční radě. Banky by podle něj měly z aktiv do 50 miliard korun platit daň 0,05 procenta. Aktiv od 50 do 100 miliard by se týkala sazba 0,1 procenta, v případě 100 až 300 miliard by to bylo 0,2 procenta. V případě aktiv přes 300 miliard by platila nejvyšší sazba 0,3 procenta, uvedl Hamáček.
Sociální demokraté se neobávají toho, že by banky mohly přenést náklady na klienty. Peníze z bankovní daně by podle nich neměly směřovat na konkrétní účel, ale pomoci příjmové stránce státního rozpočtu. „Říkáme, že máme zdroj. Kolegové z ANO si budou muset vybrat, jestli budou podporovat malé děti a rodiny s dětmi, nebo banky,“ uvedl Hamáček.
Babišovu myšlenku na zřízení fondu, do kterého by přispívaly banky a platily se z něj například silnice či školky, nepovažuje Hamáček za systémovou. „Nemyslím si, že daňový systém by měl být postaven na bázi dobrovolnosti. Stát by měl říct jasně, jaké jsou daně a kdo je má platit, vytvářet nějaké speciální fondy mi nepřijde smysluplné,“ sdělil.
Premiér se v posledních dnech k sektorové dani vyjádřil několikrát. V neděli ve vyjádření pro ČT její zavedení připustil a relativizoval tak svá slova z poloviny dubna, že o záležitosti s ČSSD jednat nebude. V pondělí však Lidovým novinám řekl, že jeho vyjádření pro ČT bylo překroucené a sektorové daně pro banky nebo operátory zavádět nechce.
Koalice se poté shodla na zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy, jako je Facebook nebo Google. Odvíjet by se měla z příjmů z reklamy na českém území. Hamáček v pátek řekl, že opatření navržená ČSSD by mohla do rozpočtu přinést zhruba 30 miliard korun. Dohodu s ANO by rád nalezl do prázdnin. „Nyní je shoda na spotřebních daních, na opatřeních v pojišťovnicví a digitální dani,“ shrnul dosavadní postup.
ČSSD nepočítá s reakcí bank, míní ekonom Křeček
„ČSSD chce tímto plánem ochudit banky o 14 miliard korun. Nepočítá však s jejich reakcí, že by mohly svá aktiva přeskupit a tím optimalizovat daňovou povinnost. Zároveň je třeba si klást otázku, do jaké míry by sektorová daň dopadla přímo na banky a jak velkou část nákladů by nesli klienti v podobě zdražení poskytovaných služeb. Je přitom zřejmé, že nejvíce by byli postiženi nebonitní klienti, o které banky neprojevují příliš vysoký zájem,“ konstatuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
A připomíná také to, že když v minulosti uvažovalo o zavedení sektorové daně Rumunsko, a to až ve výši 1,20 procenta z objemu aktiv, tak po ohlášení této zprávy se například akcie Erste Group, která vlastní Českou spořitelnu a má významné aktivity v Rumunsku, propadly z úrovně cca 920 korun za kus až na hodnotu 740 korun za kus.
Podle Křečka si už probíhající diskuse ohledně sektorové daně v Česku začaly firmy všímat a trhy už několikrát na debatu reagovaly. Když premiér v jednom z rozhovorů pro ČT připustil, že by se o sektorové dani mohla vést debata, akcie bank strmě padaly. Například akcie Komerční banky se propadly až k úrovni 850 korun za kus. Následně však premiér opět vystoupil a řekl, že jeho slova jsou špatně vykládána a sektorovou daň na banky odmítá. Vzápětí během hodiny vzrostly zmiňované akcie Komerční banky na 880 korun za kus. Podobně reagovaly i akcie Erste Group či Monety.
