Koncernu Agrofert loni meziročně klesly konsolidované tržby o 0,7 procenta na 160,98 miliardy korun. Zisk klesl o 16 procent na 3,76 miliardy korun. Sdělil to v pátek mluvčí společnosti Karel Hanzelka. Hlavním důvodem zhoršení je podle něho dopad pandemie na odvětví mediálních služeb.
Agrofert vykázal za loňský rok nižší tržby hlavně kvůli poklesu v chemickém segmentu. To bylo podle Hanzelky částečně kompenzované nárůstem v zemědělství a potravinářství. Podle něj snížil koncern dluhy u bank o 5,89 miliardy korun na aktuálních 33,8 miliardy korun.
Do února 2017 vlastnil koncern tehdejší ministr financí a současný premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.
Široce rozkročený koncern
Koncern v Česku obdělává 116 tisíc hektarů zemědělské půdy, většina pozemků je podle mluvčího pronajatá, na Slovensku pak hospodaří na 20 tisících hektarech. Na konci loňského roku zaměstnával zhruba 32 tisíc pracovníků, z toho asi 22 tisíc v Česku.
Sdružuje 198 ovládaných společností, jednu spoluovládanou a šest firem pod podstatným vlivem. Kromě zemědělství a potravinářství vlastní také lesnické společnosti, podniká v pozemních technologiích a technice, logistice, dopravě či v médiích.
Investice opět rostly
„V loňském roce se koncern Agrofert opět vrátil k vyšší investiční aktivitě a navzdory koronavirové krizi realizoval většinu plánovaných investic, přičemž celková výše investic dosáhla 10,065 miliardy (bez finančních investic),“ napsal Hanzelka.
Mezi nejvýznamnější patřila výstavba nové porcovny kuřat v jihočeských Vodňanech, pokračování investice do nového drticího zařízení v maďarské společnosti NT Kft., dostavba skladu na AdBlue v německé společnosti SKW Piesteritz, rozvoj výroby plošných dřevěných materiálů v Solnici nebo do výroben krmných směsí v Milíně a ve Smiřicích.
Letos chce firma dokončit porcovnu kuřat ve Vodňanech a modernizovat porcování kuřat v Modřicích, zahájit třetí etapu ekologizace energetického zdroje společnosti Synthesia, postavit nové odchovné haly na farmě Bílov, investovat do rozšíření chovu mléčného skotu v Petrovicích nebo rekonstruovat kravín v Nepolisech.
Česko versus europarlament
Evropský parlament v červnu jasnou většinou hlasů odsoudil Babišův střet zájmů. Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány Evropské unie i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro holding Agrofert, podpořilo 505 zákonodárců. Proti bylo 30 europoslanců a hlasování se jich zdrželo 155.
Schválený text je reakcí na dubnové zveřejnění konečné auditní zprávy Evropské komise, podle níž je Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i poté, co jej vložil do svěřenských fondů. Firma proto nemá podle Komise nárok na dotace ze strukturálních fondů EU.
Babiš s tímto závěrem nesouhlasí a tvrdí, že převedením firmy do fondů vyhověl českému zákonu o střetu zájmů. Rezoluci označil za zasahování do vnitřních věcí Česka, poslanci se podle něj snaží ovlivnit říjnové sněmovní volby v zemi. Proti evropské rezoluci se ohradila česká vláda.
