Koncernu Agrofert loni meziročně klesly konsolidované tržby o 0,7 procenta na 160,98 miliardy korun. Zisk klesl o 16 procent na 3,76 miliardy korun. Sdělil to v pátek mluvčí společnosti Karel Hanzelka. Hlavním důvodem zhoršení je podle něho dopad pandemie na odvětví mediálních služeb.
Agrofert vykázal za loňský rok nižší zisk. Přisuzuje to slabšímu výkonu svých mediálních služeb
Agrofert vykázal za loňský rok nižší tržby hlavně kvůli poklesu v chemickém segmentu. To bylo podle Hanzelky částečně kompenzované nárůstem v zemědělství a potravinářství. Podle něj snížil koncern dluhy u bank o 5,89 miliardy korun na aktuálních 33,8 miliardy korun.
Do února 2017 vlastnil koncern tehdejší ministr financí a současný premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.
Široce rozkročený koncern
Koncern v Česku obdělává 116 tisíc hektarů zemědělské půdy, většina pozemků je podle mluvčího pronajatá, na Slovensku pak hospodaří na 20 tisících hektarech. Na konci loňského roku zaměstnával zhruba 32 tisíc pracovníků, z toho asi 22 tisíc v Česku.
Sdružuje 198 ovládaných společností, jednu spoluovládanou a šest firem pod podstatným vlivem. Kromě zemědělství a potravinářství vlastní také lesnické společnosti, podniká v pozemních technologiích a technice, logistice, dopravě či v médiích.
Investice opět rostly
„V loňském roce se koncern Agrofert opět vrátil k vyšší investiční aktivitě a navzdory koronavirové krizi realizoval většinu plánovaných investic, přičemž celková výše investic dosáhla 10,065 miliardy (bez finančních investic),“ napsal Hanzelka.
Mezi nejvýznamnější patřila výstavba nové porcovny kuřat v jihočeských Vodňanech, pokračování investice do nového drticího zařízení v maďarské společnosti NT Kft., dostavba skladu na AdBlue v německé společnosti SKW Piesteritz, rozvoj výroby plošných dřevěných materiálů v Solnici nebo do výroben krmných směsí v Milíně a ve Smiřicích.
Letos chce firma dokončit porcovnu kuřat ve Vodňanech a modernizovat porcování kuřat v Modřicích, zahájit třetí etapu ekologizace energetického zdroje společnosti Synthesia, postavit nové odchovné haly na farmě Bílov, investovat do rozšíření chovu mléčného skotu v Petrovicích nebo rekonstruovat kravín v Nepolisech.
Česko versus europarlament
Evropský parlament v červnu jasnou většinou hlasů odsoudil Babišův střet zájmů. Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány Evropské unie i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro holding Agrofert, podpořilo 505 zákonodárců. Proti bylo 30 europoslanců a hlasování se jich zdrželo 155.
Schválený text je reakcí na dubnové zveřejnění konečné auditní zprávy Evropské komise, podle níž je Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i poté, co jej vložil do svěřenských fondů. Firma proto nemá podle Komise nárok na dotace ze strukturálních fondů EU.
Babiš s tímto závěrem nesouhlasí a tvrdí, že převedením firmy do fondů vyhověl českému zákonu o střetu zájmů. Rezoluci označil za zasahování do vnitřních věcí Česka, poslanci se podle něj snaží ovlivnit říjnové sněmovní volby v zemi. Proti evropské rezoluci se ohradila česká vláda.