Pražané mají největší podíl na dlouhodobém dluhu Čechů. Na bydlení si totiž půjčují v průměru o 1,5 milionu korun více než obyvatelé v Ústeckém nebo Karlovarském kraji. V těchto dvou krajích je navíc poskytování úvěrů nejvíc rizikové. Z dat Bankovního a Nebankovního registru klientských informací vyplývá, že téměř pětina klientů v nich má problém s řádným splácením krátkodobých závazků.
Celkový dluh obyvatel Česka činil na konci třetího čtvrtletí letošního roku 2,09 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 172,9 miliardy korun. Za nárůstem celkového dluhu stojí především meziroční růst objemu dluhu o 9,9 procenta u úvěrů na bydlení.
Dluh obyvatel Prahy ve výši 309 miliard korun tvořil téměř pětinu veškerého dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Na druhém místě byli obyvatelé Středočeského kraje, na které s 261 miliardami korun připadá 16 procent celkového dlouhodobého dluhu.
„Vysoký objem dlouhodobého dluhu u obyvatel Prahy je dán specifickou situací na pražském realitním trhu a také tím, že ceny nemovitostí jsou zde výrazně vyšší než ve zbytku republiky,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná.
Přestože Praha generuje zdaleka největší objem dlouhodobého dluhu, má spolu s Ústeckým krajem nejnižší podíl obyvatel s dlouhodobým dluhem a v počtu klientů jí patří až čtvrté místo.
Průměrný dlouhodobý dluh připadající na jednoho klienta v Praze činí 2,6 milionu korun, tedy o více než milion více než je celostátní průměr a téměř 2,5krát více než v Ústeckém a Karlovarském kraji. Tam je průměrná částka pod 1,1 milionu korun. „Přestože se lidé více zadlužují v rámci hypotečních úvěrů, tak je splácí čím dál lépe,“ podotkl ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.
Lidí s krátkodobým dluhem lehce ubylo
Počet klientů s krátkodobým dluhem meziročně mírně klesl ve všech krajích, nejvíce v Praze, o tři procenta. Nejvyšší částky si lidé půjčovali na Vysočině, v průměru 194 tisíc korun na klienta, dále potom v Jihočeském a Středočeském kraji, kde to bylo 192 tisíc. Na Zlínsku a v Moravskoslezském kraji byl průměrný dluh 166 tisíc korun.
Průměrný dluh připadající na klienta se přitom ve všech krajích zvýšil, od šesti procent na Ústecku a Zlínsku po devět procent na Plzeňsku.
„Přestože klienti z Vysočiny si v průměru půjčují nejvyšší částky, je Vysočina zároveň krajem, ve kterém má krátkodobý dluh jen 18 procent obyvatel. Díky tomu se spolu se Zlínským a Pardubickým krajem řadí mezi kraje s nejnižší průměrnou částkou krátkodobého dluhu na obyvatele,“ upozornil Rajl.
Výraznějšímu propadu problémových dluhů pomohla hlavně Praha
Celkový objem ohroženého dluhu se meziročně snížil o téměř čtrnáct procent na 9,9 miliardy korun. Za poklesem dlouhodobého ohroženého dluhu stojí především Praha, kde se meziročně snížil jeho objem o půl miliardy korun, tedy o 29 procent.
O více než pětinu se meziročně snížil objem úvěrů na bydlení ohrožených nesplácením také na Zlínsku (23 procent) a na Královéhradecku (22 procent).
Naopak nejméně (o osm procent) klesl na Liberecku a o devět procent v Moravskoslezském kraji. Právě na severu Moravy a ve Středočeském kraji je nejvyšší podíl potíží se splácením dlouhodobých úvěrů.
Problémy se splácením krátkodobého dluhu pak mají především lidé v Karlovarském (16,9 procenta) a Ústeckém (17,6 procenta) kraji. Nejméně klientů mělo problémy se splácením v Praze (8,6 procenta) a ve Zlínském kraji (9,8 procenta), nejvíce naopak v Ústeckém a v Karlovarském kraji
„Karlovarský a Ústecký kraj jsou z pohledu poskytování úvěrů nejrizikovějšími kraji v Česku, a to jak u dlouhodobých, tak u krátkodobých úvěrů. I zde se však situace znatelně zlepšuje. Nejen díky růstu ekonomiky, ale také díky zodpovědnému úvěrování ze strany bank a finančních institucí,“ uzavřel Rajl.
