Zeman ukončil návštěvu Ústeckého kraje. Potvrdil, že po 32 letech dá politice sbohem

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman ukončil dvoudenní návštěvu Ústeckého kraje, kam přijel se ženou Ivanou na pozvání hejtmana Jana Schillera (ANO). Dopoledne navštívil děčínskou společnost Chemotex, poté se přesunul do Lukavce na Litoměřicku, který získal titul Vesnice roku Ústeckého kraje 2022. Svou poslední návštěvu v regionech v roli hlavy státu ukončil v Třebívlicích na Litoměřicku. Na brífinku potvrdil, že po 32 letech se skončením mandátu ukončí svou politickou kariéru. Řekl, že si dokáže představit příjemnější věci, než je politika, zmínil například čtení knih.

Pracovníci Chemotexu prezidentovi pokládali osobní otázky. Ptali se ho například, jak bude trávit čas po ukončení funkčního období. Sdělil, že bude zejména číst a sledovat televizi. Jeden z dotazů směřoval také k vydání další publikace. Na to Zeman reagoval, že již psát nechce. „Je to těžká práce. Žádnou další knihu neplánuji,“ uvedl prezident a podotkl, že za svůj život napsal dvě knihy.

Na konci setkání připomněl neštěstí z roku 2018, kdy v podniku unikl fenol. Jeden člověk tehdy zemřel na místě, další posléze v nemocnici. Jeden z pracovníků za to byl odsouzen. „Doufám, že vás nic podobného už nepotká,“ sdělil. 

Nahrávám video

V pondělí se Zeman sešel s krajskými zastupiteli v Ústí nad Labem a navštívil Děčín, kde se vedle vedení města potkal s obyvateli. Prezident se v Ústí nad Labem vyjádřil k rozsáhlému požáru v Českém Švýcarsku, za jehož rozšířením podle něj stojí mimo jiné bezzásahové zóny v národním parku, a uvedl, že v době energetické krize je třeba využívat místní zdroje, jako je hnědé uhlí. Opětovně podpořil splavnění Labe.

Zeman potvrdil, že Jurečka požádal o zrušení schůzky s Hladíkem

Na brífinku na závěr návštěvy Ústeckého kraje Zeman potvrdil, že ho ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) požádal o zrušení schůzky s kandidátem na ministra životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL). Prezident dodal, že této žádosti vyhoví. 

Policie v úterý během razie související s korupční kauzou okolo rozdělování bytů v Brně požádala dosavadního náměstka brněnské primátorky Hladíka o přístup do jeho kanceláře a o podání vysvětlení. Jurečka novinářům ve sněmovně řekl, že Hladík není obviněn a policii prokázal součinnost. Jeho kandidaturu probere ve čtvrtek široké vedení KDU-ČSL.

Zeman souhlasí s Národní rozpočtovou radou

Zeman na brífinku také sdělil, že sdílí stanovisko Národní rozpočtové rady, která kritizovala návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 375 miliard korun. „Tři sta sedmdesát pět miliard po měsících zapřísahání se, že bude rozpočtová odpovědnost. Já zde sdílím stanovisko Národní rozpočtové rady, která tento návrh rozpočtu velmi radikálně kritizovala,“ uvedl Zeman.

Prezident počká na projednávání rozpočtu v Poslanecké sněmovně a se svým stanoviskem tam vystoupí. Společný návrh ANO, ODS a SPD na snížení daně z příjmu fyzických osob považuje Zeman za hrubou ekonomickou a fiskální chybu.

Zvýšit věk pro odchod do penze? Podle Zemana možná jen mírně

Prezident Zeman by dokázal pochopit velmi mírné zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu. Přál by si ale, aby ji nebylo nutné prodlužovat. Poznamenal, že jde o politické rozhodnutí a že každá vláda se obává stanoviska voličů, které by v tomto případě bylo zcela určitě negativní.

„Já bych si samozřejmě přál, aby nebylo nutné prodlužovat hranici pro odchod do důchodu. Je to moje osobní přání jako člověka, který ví, že řada lidí je už v 65 letech natolik vyčerpána, že si potřebuje odpočinout,“ řekl. „Na druhé straně dokážu pochopit velmi mírné, to bych chtěl podtrhnout, prodloužení věkové hranice,“ doplnil.

Jurečka minulý týden serveru Seznam Zprávy řekl, že posun věkové hranice odchodu do důchodu je nevyhnutelný. Přikročit k němu bude podle něj potřeba kolem roku 2030. Budoucí vláda se proto tomuto rozhodnutí nevyhne, řekl. V současné době je nejvyšší věková hranice odchodu do důchodu 65 let.

Konec politické kariéry

Prezident během návštěvy Ústeckého kraje také potvrdil, že po 32 letech se skončením mandátu ukončí politickou kariéru. Uvedl, že je to možná jeho poslední tisková konference a rozloučil se s novináři. Ukončení kariéry Zeman několikrát oznámil (nejprve na konci svého premiérství, poté po neúspěšné parlamentní volbě hlavy státu) i v minulosti, přesto se do politiky vrátil. Prezidentské volby se uskuteční v polovině ledna 2023.

V souvislosti s prezidentskou volbou Zeman zmínil, že je pro to, aby na prezidenta mohli kandidovat pouze ti, kteří získají podpis alespoň padesáti tisíc občanů. Kritizoval tak fakt, že někteří kandidáti nyní shánejí podporu u členů obou komor Parlamentu. 

„Kritizoval jsem to mnohokrát,“ uvedl Zeman. „Já bych to zrušil. To je jeden z neúspěchů mé politické dráhy, že se to nepodařilo prosadit,“ dodal. Podle něj je nemožné, aby deset senátorů určovalo, kdo bude prezident, když jsou ke zvolení prezidentem potřeba nejméně tři miliony voličských hlasů. Pokud kandidáti neumí sehnat alespoň 50 tisíc podpisů, dokazuje to podle Zemana, že nemají důvěru alespoň této malé části z osmi milionů oprávněných voličů.

Sever Čech navštívil prezident naposledy v červnu 2018. Zastavil se tehdy v místech, v nichž získal v prezidentských volbách největší podporu. Poslední prezidentské volby se konaly v lednu 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 52 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled