Poslance čeká dlouhé jednání o rozpočtu. Koalice chce schodek 375 miliard korun

Nahrávám video

Poslanci budou během úterý v závěrečném čtení rozhodovat o novele státního rozpočtu na tento rok. Koalice předkládá úpravy zvyšující schodek na 375 miliard korun. S navýšením peněz pro sociální oblast souhlasí i opozice. Návrh jako celek ale podpořit nechce.

Peníze navíc ještě do letošního rozpočtu chce třeba ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který o podobě svého návrhu s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) debatoval ještě těsně před druhým čtením novely. Zvedají se totiž výdaje na sociální systém.

„Máme zvýšenou podporu pro osoby se zdravotním postižením, zvýšení normativů pro příspěvek na bydlení a nárůst těchto žádostí. To jsou informace, které jsme věděli v září nebo koncem srpna, když už ta novela byla odeslaná,“ přibližuje Jurečka.

Pro tento návrh by se mohla vyslovit obě opoziční hnutí. Zatímco předseda SPD Tomio Okamura už v pondělí potvrdil, že návrh podpoří, tak ANO o něm chce ještě jednat na klubu. „Ty peníze mají směřovat na pomoc slušným lidem, na druhou stranu dodáváme, že se vůbec o tuto částku rozpočet nemusí zadlužovat, pakliže by vláda škrtla nepotřebné výdaje, třeba peníze solárním baronům,“ vzkázal kabinetu Okamura.

ANO má výhrady

„Víme, že je deficit v sociálních službách, chybí tam dost peněz, které vláda podcenila, takže tam to zvážíme. Já osobně se nekloním k podpoře peněz na dotační programy, protože vláda je letos neutratí,“ má výhrady exministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Další návrh, který navyšuje schodek o 38 miliard, má totiž pokrýt pomoc firmám a náklady na úsporný tarif. Finální deficit tak po schválení může stoupnout až na 375 miliard korun. Opozice to kritizuje. Očekává se tak dlouhé schvalování.

„Troufám si říct, že podpoříme pozměňovací návrh pana Jurečky, tedy sedm miliard v sociální oblasti. U těch 38 miliard se poradíme. Já jsem osobně skeptický, vláda na poslední chvíli dohání to, o čem my mluvíme od března – to jest podpora nejen občanů, ale i podnikatelů. Obáváme se, že když se to schvaluje takhle na konci října, tak se ty peníze ani nevyčerpají. Jde v zásadě o peníze, které se budou čerpat v roce 2023,“ zkritizoval postup kabinetu člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO). 

Poslanci čekají dlouhé jednání

S Nacherovým hodnocením nesouhlasí další člen rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL). „Je to evidentně na rok 2022, protože ty prostředky jsou časově určeny na tento rok. Jestliže ANO nebude pro tento návrh hlasovat, tak nehlasuje pro to, abychom pomohli lidem a firmám. Myslím, že to je v naprostém rozporu s tím, co říká ve sněmovně,“ zmínil Kohajda. Vypíchl, že z 38 miliard má jít třicet právě na pomoc podnikatelům.

Nacher si postěžoval, že vláda zaujala ke všem opozičním pozměňovacím návrhům nesouhlasný postoj. „Nemůžu se zbavit dojmu, že takhle se státní rozpočet neschvaluje. Je patrné, že nejde až tak o pomoc, ale čistě o politiku,“ míní. Zároveň odmítl, že úterní jednání budou provázet obstrukce. „My to zdržovat nebudeme, ale budeme dávat razantně najevo, že naše představa je jiná,“ avizoval.

Nahrávám video

Kohajda opoziční pozměňovací návrhy, podle nichž se mají v rámci rozpočtu přesouvat peníze, nepovažuje za systémové řešení. „Já v mnohých návrzích ANO vidím jen prodlužování (jednání), protože o každém návrhu budou dlouho hovořit a místo rychlé práce ve sněmovně to zas budou hodiny a hodiny, kdy budeme čekat. I když víme, že koalice vůli vlády prosadí,“ zdůraznil Kohajda. Prý má informace o tom, že ANO bude jednání sněmovny natahovat do pozdních nočních hodin, možná až do brzkého rána.

„Jednání o rozpočtu je vždycky složité, ale rozpočet a jeho novelu musíme mít schválenou, tak to do konce prostě musíme dovést,“ má jasno vicepremiér Vít Rakušan (STAN).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 21 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled