Zeman má o svém zdraví informovat pravdivě ve svém zájmu, vyzývá šéf lékařské komory Kubek

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman by měl ve vlastním zájmu veřejnost pravdivě informovat o svém zdravotním stavu. Myslí si to šéf České lékařské komory Milan Kubek. Podle něj má veřejnost právo vědět o zdraví hlavy státu, byť si může prezident nechat pro sebe detaily. Kubek to řekl v pořadu Interview ČT24.

Informace o takzvaném rekondičním pobytu Miloše Zemana v Ústřední vojenské nemocnici, který absolvoval před několika dny, nejsou podle Milana Kubka dostatečné a doplnit by je měla právě hlava státu. „Každý na první pohled vidí, a to nemusí být lékař, že prezident není zdráv. Sám ve svém zájmu by měl zveřejnit informace, aby se utnuly fámy, které jemu samotnému určitě nejsou příjemné,“ vyzval Kubek.

Šéf lékařské komory konstatoval, že Zemanovy výroky o vlastním zdraví, které pronesl v září, zjevně neodpovídají skutečnému stavu. Prezident krátce před svými 75. narozeninami shrnul, že jeho „srdce bije jako zvon, plíce jsou čisté, jako by to nebyl kuřák, játra fungují, jako bych byl abstinent, ledviny jsou taky v pořádku a mohu pokračovat dál“.

„Ty informace nesedí. Všichni vidíme, že je to starý muž, a vidíme, že mu síly ubývají. Kdyby nebyl v tak vysoké funkci, byla by to jeho věc. Jako občané máme právo vědět, v jakém zdravotním stavu prezident je, to patří k západní demokratické kultuře. Pokud nechtějí politici ztratit důvěru občanů, nemohou přece lhát. Není přece žádná ostuda být nemocný,“ zdůraznil Kubek.

Zdravotní péče není jen pro VIP

Kubek v Interview ČT24 dále komentoval i stav českého zdravotnictví. Zdůraznil, že se potýká s nedostatkem lékařů. Ti, kteří zůstávají, jsou spolu se zdravotními sestrami a dalším personálem přetížení. Přestože přibývá každoročně mediků, kteří vystudují a složí atestace, nemocných podle Kubka přibývá rychleji.

„Lidé se dožívají vyššího věku a je poptávka po tom, aby se léčili i lidé, kteří před lety neměli šanci. To je náročné finančně i personálně. Prodlužuje se nám život, ale ne život ve zdraví, což je ovlivnitelné životním stylem. Díky intenzivní medicíně prodlužujeme život v nemoci. To je ale hrozně nákladné,“ shrnul jeden z problémů tuzemského zdravotnictví šéf lékařské komory.

Problém s dostupnou zdravotní péčí je podle něj hlavně na venkově. „Že do hodiny dorazíte k doktorovi, jak garantuje zákon? To je jako někde ve střední Austrálii. Když na venkově zavře ordinaci praktický lékař, jak se staří lidé dostanou k péči, když klesá dopravní obslužnost a oni nemohou jezdit auty?“ ptal se Kubek.

Podle něj není přehnané mluvit o krizi či kolapsu českého zdravotnictví „Poznám to tak, že se na mě obrací čím dál víc známých, kteří shání kvalitní zdravotní péči, a já mám problém ji sehnat. A věřte mi, jako první shání protekci politici. Jenže zdravotnictví není jenom pro VIP a ty, kteří mají známé,“ prohlásil Kubek.

ČLK už nepotrestá šéfku Aktipu, raději vystoupila z komory

Lékařská komora, které Kubek předsedá, se nově nemůže zabývat kauzou institutu Aktip, ani potrestat jeho zakladatelku Jarmilu Klímovou. Ta totiž z komory vystoupila. „Je to stejné, jako bychom ji vyloučili. Titul jí zůstává, ale protože není členkou komory, nemůže vykonávat profesi lékaře,“ uvedl k tomu Kubek.

Klímová z komory vystoupila krátce předtím, než se jejím institutem začala zabývat čestná rada ČLK. Na metody Aktipu loni upozornil dokument České televize Infiltrace: Obchod se zdravím. Svým klientům terapeuti Aktipu radili například léčit rakovinu milencem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 50 mminutami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 1 hhodinou

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o propojení kultury a politiky

V Karlových Varech začal v pátek mezinárodní filmový festival. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se nezúčastnil zahájení festivalu s odůvodněním, že večer má podle něj patřit filmům a ne politickým sporům. O kultuře i propojení kultury a politiky debatovali hosté Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Tématem byly například také dozvuky protestů na strážnickém festivalu. Pozvání přijali náměstek ministra kultury Adam Kocián (Motoristé), bývalý ministr kultury a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Martin Baxa (ODS), komentátor z Echo 24 Jiří Peňás a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.
před 7 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 10 hhodinami

Letní festivaly bez bariér. Organizátoři rozšiřují služby pro návštěvníky s handicapem

Kinosály bez bariér, speciální tribuny nebo odborná poradna. I letos se letní festivaly snaží ještě více otevřít účastníkům se zdravotním postižením, jak České televizi potvrdili oslovení zástupci festivalů. Například Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary už má letos devět kinosálů s bezbariérovým přístupem, na festivalu Colours of Ostrava nově bude fungovat poradna od Národní rady osob se zdravotním postižením, Hrady CZ umožňují lidem na vozíčku dostat se přímo na pódium. Několik interpretů s handicapem se objeví i mezi vystupujícími.
před 13 hhodinami

VideoLetní tábory často omezují či zakazují mobily, reagují na poptávku rodičů

Stále více letních táborů omezuje používání digitálních zařízení a mobilů. K úplnému zákazu sáhla téměř polovina z nich. Reagují tak na poptávku rodičů, kteří chtějí, aby jejich děti trávily více času off-line. „Když ty technologie nejsou dostupné, tak to může vést k tomu, že dítě může zažívat přirozené výzvy – za někým dojít, někoho oslovit a trávit čas jinak,“ popisuje možné přínosy nuceného digitálního detoxu dětský psycholog Petr Davídek. Podle táborové vedoucí Simony Tomkové telefonát rodičům často u dětí ještě zhorší stesk po rodičích. Dětem, které nesnesou delší odloučení, Davídek radí kratší příměstský tábor nebo postupný trénink třeba v turistickém oddílu.
před 23 hhodinami

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
včera v 20:40

Evropský pohled