Peníze z veřejného zdravotního pojištění by podle organizací sdružených do Krizového štábu – 9 proti kolapsu zdravotnictví měla rozdělovat vláda, nikoliv ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Zástupci odborů, lékařů a dalších organizací ze štábu to řekli po jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) o úhradách péče na rok 2020. Příští rok půjde na péči zhruba 350 miliard korun, meziročně o 35 miliard víc.
Proti původnímu ministerskému návrhu je finální částka vyšší o 11 miliard. Resort v tiskové zprávě odpoledne informoval, že ministr vyhlášku podepsal a ve sbírce zákonů vyjde do konce měsíce.
„Žádný segment není poškozen, všechny segmenty porostou, všechny segmenty si polepší. Měli by být peníze na pokrytí nárůstu odměňování zdravotníků. Věřím, že hlavně z toho bude mít něco pacient,“ uvedl k výsledkům jednání ministr Vojtěch.
Krizový štáb chce systémové změny
Krizový štáb sice navýšení peněz na zdravotní péči ocenil, stále však podle něj není dostatečné. Odboráři navíc volají po systémovém řešení financování zdravotnictví. Vadí jim, že o stovkách miliard rozhoduje ministerstvo vyhláškou, přestože je založena na dohodě segmentů péče se zdravotními pojišťovnami. Některé segmenty, dnes zapojené do Krizového štábu, s dohodami pro příští rok nesouhlasily.
„Příští rok to bude nejspíš ještě více peněz, takže by se měly rozdělovat nařízením vlád, nikoliv jen vyhláškou ministerstva. Letos do těch jednání stejně vstoupil premiér,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve slíbil dát na zdravotnictví šest miliard korun navíc poté, co jednal s odbory a zdravotními pojišťovnami.
Peníze se podle ministra rozdělí nad rámec úhradové vyhlášky, která částku dělí mezi jednotlivé oblasti péče. Pojišťovny z ní podpoří poskytovatele, kteří to podle nich potřebují. „Půjde například o regionální nemocnice, jako je Rumburk, Jeseník nebo Šumperk, které zajišťují v odlehlých oblastech nezbytnou péči,“ přiblížil Vojtěch.
„Úhradová vyhláška je pouze základní dokument, který řeší problémy plošně. Problémy českého zdravotnictví ale musíme řešit cíleně, například cíleně podpořit konkrétní nemocnice v příhraničí. To v úhradové vyhlášce nikdy nejsme schopni takto definovat,“ poznamenal ministr.
Vojtěch dodal, že právě tam půjdou peníze z dodatečných šesti miliard. Podle Žitníkové by ale bylo možné navýšit těmto nemocnicím v rámci úhradové vyhlášky základní sazbu.
Krizovému štábu vadí to, že peníze nebudou rozděleny mezi všechny v úhradové vyhlášce. „Chceme, aby bylo transparentně zveřejněno, kteří poskytovatelé peníze dostanou a kolik,“ řekl po jednání prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Podle šéfa resortu budou informace už ve zdravotně pojistných plánech, tedy rozpočtech pojišťoven na příští rok. Peníze se rozdělí všem segmentům péče, do nemocnic půjde asi polovina. Navíc se v pátek dohodlo navýšení pro domácí péči, dostane dalších 340 milionů korun.
Více peněz i v souvislosti s růstem platů
Po jednáních poskytovatelů zdravotní péče s ministrem a premiérem minulý týden bylo schváleno navýšení ještě o dalších 4,9 miliardy korun, které má kompenzovat vládou schválený růst platů ve veřejné sféře. Pro všechny segmenty to bude nárůst asi o 1,5 procenta.
Odbory a štáb požadovaly původně, aby se z rezerv zdravotních pojišťoven využilo příští rok až 25 miliard korun. Ministr to odmítal s tím, že rezervy budou potřeba při zhoršení ekonomiky. „Z nadvýběru pojistného použijeme asi 17 miliard, z rezerv půjde sedm. Příští rok to udržitelné je, systém bude stále přebytkový. O dalších letech začneme jednat,“ dodal Vojtěch s tím, že je třeba vyřešit platby za státní pojištěnce.
