Pokud chceme albánský standard, je peněz ve zdravotnictví dost, říká chirurg Pafko

Nahrávám video

Ministerstvo zdravotnictví nevyhoví poslednímu požadavku takzvaného krizového štábu českého zdravotnictví. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to zdůraznil šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO). O českém zdravotnictví kromě něj v pořadu debatovali také emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol Pavel Pafko a člen Správní rady VZP Petr Zimmermann.

Z rezerv zdravotního pojištění by příští rok mohlo jít do zdravotní péče dalších šest miliard nad rámec úhradové vyhlášky, celkem to bude 340 miliard. V pátek to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle nejnovějších propočtů zástupců krizového štábu daná částka ale nestačí a chtějí dalších osm miliard. 

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v Otázkách Václava Moravce uvedl, že požadavku krizového štábu nevyhoví. „Už teď jdeme poměrně výrazně do rezerv,“ řekl Vojtěch s tím, že ve zdravotnictví bude podle současné dohody příští rok třicet miliard navíc. „Nikdy v historii takový nárůst nebyl,“ dodal. 

Potřeba dívat se do budoucnosti

Podle Vojtěcha je potřeba myslet na budoucnost. „Já musím být také trochu odpovědným ministrem i za další roky,“ řekl ministr s tím, že pokud by stát sáhl do rezerv ještě hlouběji, bylo by později problematické zdravotní systém udržet. „A to já si nemůžu dovolit,“ dodal.  

S tím, že je potřeba se dívat i do budoucnosti, souhlasí Petr Zimmermann (ODS). „Zdravotnictví přesahuje horizont každé vlády. Tady by mělo dojít k nějaké dohodě mezi těmi, kdo tvoří koalici, opozicí a asi i odbory a lékařskou komorou, abychom každý rok nezažívali tento evergreen,“ uvedl Zimmerman. „Když je úhradová vyhláška, tak je vždycky vzrušená atmosféra a všichni se přou o to, kolik miliard tam nalít,“ poznamenal.   

„Jestli je něčeho moc, nebo málo, to je vždy relativní,“ vyjádřil se k požadavku odborů chirurg Pavel Pafko. „Pokud chceme pro naše občany západoevropský zdravotní standard, tak je těch peněz v systému málo. Pokud chceme standard bulharský nebo albánský, tak je jich dost,“ podotkl.

Podle Pafka problém tuzemského zdravotnictví přitom přesahuje střechu ministerstva. „Za třicet let tady máme dvaadvacet osob, které vedly české zdravotnictví. Opravdu je třeba uvažovat perspektivně, a ne co bude dnes nebo zítra. Jenže co může člověk, co tam je rok a půl, dělat za perspektivy?“ dodal Pafko. 

Špatná organizace péče

Podle Pafka je potřeba zdravotnický systém lépe organizovat. Na jednoho Čecha v současnosti připadne více než jedenáct návštěv lékaře za rok, poznamenal chirurg.  U zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) je to pouze kolem šesti, sedmi.

„Tady utíkají obrovské peníze,“ domnívá se Pafko. Problém tak podle něj představuje svobodná volba lékaře. „Máme elektronizaci receptů, měli bychom mít elektronizaci pohybu pacientů,“  navrhuje Pafko. 

 S tím, že vysoký počet návštěv u lékařů představuje problém, souhlasí také Zimmermann. Pokud by se dané číslo podařilo snížit na šest, tak by podle něj na každého pacienta měli lékaři dvakrát tolik času. Mohli by pak také za každého ošetřeného dostat dvakrát tolik zaplaceno. 

„Největší problém českého zdravotnictví je špatná organizace péče, nikoliv problém v  zásadní podfinancovanosti, “ vyjádřil se Vojtěch. „Pokud – a na tom pracujeme – nezapojíme do péče o pacienta více terén, více praktické lékaře, ambulantní specialisty, tak abychom odlehčili nemocnicím, nic se nezmění,“ uvedl ministr. 

Resort podle Vojtěcha v současnosti pracuje na zmíněné elektronizaci zdravotnictví. „Začali jsme elektronickými recepty a teď pracujeme na zákoně o elektronizaci zdravotnictví, který umožní sdílet zdravotnickou dokumentaci, sdílet informace o pohybu pacienta, sdílet informace o datech.“  Lékaři by tak měli mít v budoucnu přehled o tom, jaká vyšetření pacient podstoupil, a o jeho základní anamnéze. 

Ministerstvo se podle Vojtěcha nyní zabývá také otázkou snížení počtu zdravotních pojišťoven. „Aktuálně pracujeme na analýze přínosů a rizik, kterou velmi brzy předložíme i panu premiérovi, “ dodal s tím, že si ale myslí, že mít pouze jednu pojišťovnu nepředstavuje správné řešení.

Celá debata je k dispozici ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
13:59Aktualizovánopřed 3 mminutami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
18:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 2 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 7 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 11 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 13 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.