Do zdravotnictví půjde dalších šest miliard z rezerv, slíbil Babiš

Z rezerv zdravotního pojištění by příští rok mohlo jít do zdravotní péče dalších šest miliard nad rámec úhradové vyhlášky, celkem to bude 340 miliard. Už dříve slíbila dvě miliardy korun navíc největší zdravotní pojišťovna VZP. Premiér Andrej Babiš (ANO) to oznámil po jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) a s řediteli zdravotních pojišťoven.

Předchozí návrh úhradové vyhlášky kritizoval takzvaný krizový štáb českého zdravotnictví, který tvoří odbory, asociace menších nemocnic, domácí péče, sdružení lékařů, pacientů, seniorů a zdravotně postižených. Odbory kritizují, že peníze nepřijdou v úhradové vyhlášce, ale výběrově jen některým nemocnicím.

„Rezervy, které se rozpouští, jsou hlavně pro nemocnice, které poskytují péči nad předpokládaný rozsah úhradové vyhlášky,“ uvedl Babiš. Už letos podle něj pojišťovny nad rámec nasmlouvaných výkonů v úhradové vyhlášce dají další více než tři miliardy korun. „Pokud nemocnice nefunguje, tak je to problém managementu,“ dodal Babiš.

S předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkovou se Babiš podle svých slov dohodl, že společně s ministrem navštíví ty nemocnice, kde jsou podle odborů problémy.

Podle ministra se peníze dostanou cíleně k nemocnicím

Odbory nesouhlasí s tím, že by peníze měly dostat jen některé nemocnice. „Za naprosto nesystémové považujeme, že se finance mají rozdělit výběrově, obáváme se, ze pan ministr ze zvýšených úhrad zaplatí dluhy svých přímo řízených nemocnic,“ sdělila Žitníková. Štáb podle ní čeká na další jednání s premiérem. 

V Česku působí sedm zdravotních pojišťoven, které z vybraného zdravotního pojištění hradí péči o své klienty, největší VZP má asi 5,9 milionu klientů. „Zdravotní pojišťovny jasně deklarovaly, že jsou připraveny investovat do péče,“ řekl Vojtěch.

Podle ministra se peníze dostanou cíleně k nemocnicím formou úhradových dodatků od pojišťoven. Místo dříve navrhovaných 334 miliard půjde na zdravotní péči 340 miliard. Krizový štáb ve středu po jednání s ministrem a premiérem deklaroval, že podle něj chybí 19 miliard korun. O šesti miliardách navíc mluvil po středečním jednání i premiér.

Rozdělení peněz do jednotlivých segmentů zdravotní péče se určuje v dohodovacím řízení, kde jednají pojišťovny se zástupci jednotlivých oblastí péče. Pro příští rok se nepodařilo dohody uzavřít s domácí péčí a s nemocnicemi. Ministerstvo tak úhrady stanovilo podle nabídky pojišťoven vyhláškou, kterou ještě projedná legislativní rada vlády. Ve sbírce zákonů by pak měla vyjít v říjnu.

Peníze do veřejného zdravotního pojištění jdou z pojištění hrazeného zaměstnavateli za zaměstnance a podnikateli, za děti, seniory a nezaměstnané je pojistné hrazeno z rozpočtu. Příští rok to bude celkem 354 miliard.

Krizový štáb českého zdravotnictví, který kritizoval návrh úhradové vyhlášky, tvoří Česká konfederace odborových svazů, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Asociace českých a moravských nemocnic a další organizace sdružující pacienty, lékaře, seniory, zdravotně postižené a poskytovatele domácí zdravotní péče.

Zatímco na stranu odborů se postavila druhá vládní strana ČSSD, podporu dohodám s pojišťovnami stvrzenými ministerstvem vedeným ANO vyjádřila Koalice soukromých lékařů, Sdružení soukromých gynekologů, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně a zástupci zaměstnavatelů včetně Hospodářské komory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů tratí, řekl šéf Správy železnic

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 32 mminutami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 48 mminutami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 1 hhodinou

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 1 hhodinou

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 3 hhodinami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 6 hhodinami
Načítání...