Zdravotnictví dostane příští rok o 4,9 miliardy korun víc. Babiš to oznámil po jednání s Filipem

Nahrávám video
Události: Zdravotní pojišťovny mají příští rok vydat dalších téměř 5 miliard korun
Zdroj: ČT24

Premiér Andrej Babiš (ANO) se s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem se domluvil na tom, že do zdravotnictví prostřednictvím úhradové vyhlášky půjde dalších 4,9 miliard korun. Babiš dosud úhradovou vyhlášku otevírat odmítal, v pátek ale změny připustil. Platí i původní závazek rozdělit z rezerv pojišťoven dalších šest miliard, takže v rozpočtu přibude zhruba 10,8 miliardy korun. Více peněz od zdravotních pojišťoven požadoval takzvaný krizový štáb zdravotníků.

Podle původního znění vyhlášky má být příští rok na zdravotní péči k dispozici 334 miliard korun. „Když vezmeme ty rezervy a k tomu 4,9 miliardy, tak se bavíme přibližně o 10,8 miliardy korun. Myslím, že to je blízko představám zástupců KSČM,“ uvedl po jednání Babiš.

Filip dodal, že skrze vyhlášku se rozdělí i šest miliard korun, které původně plánovalo ministerstvo distribuovat nad její rámec. „V podstatě se otevře úhradová vyhláška a prostřednictvím vyhlášky se celkový ten objem prostředků zvýší o 10,8 miliardy, což považuji za dobrý kompromis v řešení krize ve zdravotnictví,“ řekl. Podle premiéra by definitivní dohoda ohledně vyhlášky měla vzniknout do příštího pátku.

Babiš dosud úpravy vyhlášky odmítal. Před začátkem páteční schůzky s předsedou KSČM ale premiér změny připustil kvůli schválenému zvýšení platů zaměstnanců ve veřejné sféře. „Je tady problém s plošným navýšením 1500 korun pro všechny zaměstnance. Musíme se nad tím zamyslet a neopakovat chybu z loňského roku, kdy byla nejdřív vyhláška, a v ní to nebylo zohledněno,“ řekl před schůzkou premiér.

Zejména menší městské a krajské nemocnice si stěžovaly, že peníze na letošní navýšení platů nemají. Situaci řešila s ministrem zdravotnictví a premiérem i Asociace krajů ČR. Podle premiéra některé kraje nemocnice dotují stovkami milionů korun ročně, jiné nedávají peníze nad rámec plateb od pojišťoven. Proto je úroveň různá a měla by se podle něj sjednotit, aby nemocnice byly buď státní nebo krajské. Městům totiž kraje přispívat na chod nemocnic nemohou. 

Z pátečních jednání s poskytovateli péče vyplynulo, že peníze přidané do úhradové vyhlášky budou kompenzovat zvýšení platů a navýší se o 300 milionů rozpočet na domácí péči.

Komunisté teď nejspíš podpoří v prvním čtení návrh rozpočtu

Předseda KSČM po schůzce s Babišem řekl, že komunisté na základě páteční dohody pravděpodobně podpoří vládní návrh rozpočtu v prvním čtení sněmovny, které začne 23. října. Koaliční ANO a ČSSD, jejichž vládní projekt komunisté tolerují, by se pravděpodobně bez hlasů KSČM neobešli. Filip v pátek vyloučil, že by si KSČM kladla i podmínky, které s rozpočtem nesouvisí.

Filip šel na jednání s premiérem s tím, že chce najít kompromis, jenž povede alespoň ke splnění požadavků takzvaného krizového štábu. Ten tvoří odbory a další organizace. Štáb volal po přidání dalších 13 miliard korun z rezerv pojišťoven; podle Babiše je páteční dohoda s celkem 10,8 miliardami korun nad rámec dříve uzavřené vyhlášky kompromisem. 

Komunisté nenavrhují, aby do systému zdravotnictví šlo více peněz. Říkají: rozdělte peníze, které už v systému jsou, tak, aby nezůstalo nic v rezervách. Ale rezervy se tvořily několik let a jsou od toho, aby mohl systém dál růst i v době krize, kdy budou odvody menší.
Tomáš Cikrt

„Jsme přesvědčeni, že je možné z prostředků, které si lidé zaplatili a jsou na účtech zdravotních pojišťoven, vyplatit více. Aniž by se nějak dramaticky snížily rezervy,“ řekl Filip při příchodu na jednání ve Strakově akademii. Šéf komunistů trval při jednání s premiérem také na tom, aby se peníze navíc rozdělovaly rovněž přes vyhlášku: to se mu podařilo prosadit.

Znovuotevření úhradové vyhlášky premiér probíral dopoledne i na schůzce s poskytovateli zdravotní péče, tedy zástupci nemocnic, ale také ambulantních lékařů. Zástupci krizového štábu si na Facebooku stěžovali, že na jednání nebyli vpuštěni, přestože dostali pozvánku. Podle Babiše ale pozváni nebyli.

Babiš odmítá o zdravotnictví mluvit s koaliční ČSSD

Vládní ČSSD v pátek uvedla, že do lůžkové a domácí péče by mělo jít v příštím roce o sedm miliard korun víc, než navrhuje ministerstvo. Strana také podporuje požadavky krizového štábu a označila za nepřijatelné rozdělování peněz nad rámec vyhlášky.

Premiér ovšem nechce se svým koaličním partnerem o zdravotnictví jednat: socialistům vyčítá jejich výsledky z předchozí vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL, kdy ministerstvo zdravotnictví ČSSD ovládala. „Jsem dojat, že má ČSSD nějaké návrhy. Měli čtyři roky resort a neudělali vůbec nic,“ prohlásil premiér.

Ministerstvo zdravotnictví v návrhu úhradové vyhlášky počítá s tím, že meziročně půjde na zdravotní péči o 26 miliard korun víc. Tyto peníze rozdělí úhradová vyhláška. Do nemocnic půjde 14 miliard korun navíc, do domácí péče o 340 milionů víc než letos.

Do nemocnic jde více než polovina částky, která se z veřejného zdravotního pojištění vydá na péči. Podle krizového štábu českého zdravotnictví tvořeného odbory, zástupci nemocnic, lékařů, pacientů a zdravotně postižených, jsou ale zejména ty, které nespadají přímo pod ministerstvo zdravotnictví, podfinancované a chybí jim personál, což vede k zavírání oddělení a dlouhým čekacím dobám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna by mohla zrychleně projednat zákon k regulaci cen pohonných hmot

Poslanci by mohli v úterý na své řádné schůzi projednat zrychleně ve stavu legislativní nouze návrh zákona, který by vládě umožnil regulovat ceny pohonných hmot nařízením. Opozice s projednáním předlohy ve stavu legislativní nouze nesouhlasí, opět se očekávají její snahy o doplnění či úpravy programu schůze. Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila, že sněmovna bude moci jednat až do noci.
04:17Aktualizovánopřed 13 mminutami

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
14:31Aktualizovánopřed 16 mminutami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 1 hhodinou

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
13:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo obrany tvrdí, že nezakázalo armádě zveřejnit rozhovor s Pavlem

Ministerstvo obrany odmítlo, že by armádě zakázalo zveřejnění rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem, který vznikl v rámci podcastu Kamufláž. Video mělo vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se ale neobjevilo, protože podle webu Aktuálně.cz zasáhlo ministerstvo. Podle resortu však armáda čekala na založení nového samostatného YouTube kanálu, který doposud sdílí s ministerstvem. O vzniku kanálu se však vedou interní diskuse a armáda měla podle obrany možnost odvysílat rozhovor na tom dosavadním. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas řekl, že se k této kauze armáda zatím vyjadřovat nebude.
13:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

První kroky k zestátnění ČEZu udělá stát na valné hromadě firmy v červnu, řekl Babiš

První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ provede stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), konkrétní opatření ale nespecifikoval. Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZu, podle něj je to nutné pro lepší kontrolu vývoje cen energií a dalšího rozvoje energetického sektoru. Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029.
11:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Letošní březen je nejhorší měsíc v historii z hlediska kybernetické kriminality

Případů kybernetické kriminality v březnu meziročně přibylo o 37 procent. Kriminalisté za březen evidují rekordních 2533 případů, sdělil mluvčí Policejního prezidia ČR Ondřej Moravčík. Pro uživatele internetu jsou nejrizikovější podvodní bankéři nebo policisté. Ti od začátku roku způsobili škodu za 322 milionů korun.
12:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pospíšil svědčil v kauze Dozimetr. Nebyl si prý vědom ničeho nezákonného

Poslanec a bývalý náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) u úterního hlavního líčení v kauze Dozimetr uvedl, že si nebyl vědomý ničeho nezákonného. Dělal pouze politická rozhodnutí. Pospíšil, který se několikrát setkal s hlavním obžalovaným v případě rozsáhlé korupce v pražském dopravním podniku (DPP), zlínským podnikatelem Michalem Redlem, vystupuje u soudu jako svědek.
11:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...